Zříceniny bez bitev: Když si šlechtici stavěli „staré“ hrady pro parádu

| 3 min

Sdílet

Věděli jste, že některé romantické zříceniny hradů, které dnes obdivujeme v české krajině, nejsou vůbec pozůstatky středověkých bitev a požárů, ale vznikly jako zcela nové stavby? V minulosti si lidé – zejména šlechtici a bohatí měšťané – nechávali stavět napodobeniny starých hradů a zřícenin zcela záměrně, a to nejen v Česku, ale po celé Evropě a dokonce i jinde ve světě.

Zříceniny bez bitev: Když si šlechtici stavěli „staré“ hrady pro parádu

Zdroj: Jik jik - Own work / Creative commons, CC-BY-SA

Proč vznikaly umělé zříceniny? Nešlo o obranu ani o praktické využití. Hlavním důvodem byla touha po romantice, nostalgii a atmosféře dávných časů. Na přelomu 18. a 19. století přišel do módy romantismus – umělecký směr, který obdivoval středověk, tajemství a přírodu. Majitelé panství chtěli své zahrady a parky ozvláštnit stavbami, které by připomínaly staré časy, vzbuzovaly emoce a působily tajemně. Umělé zříceniny se tak staly okrasou parků, vyhlídkami nebo dokonce loveckými zámečky.

Video k článku ZDE

Kde je najdete?

V České republice je těchto staveb překvapivě dost. Jedním z nejznámějších příkladů je Janův hrad u Lednice, postavený v letech 1801–1808 pro knížete z Lichtenštejna. Stavba byla navržena tak, aby vypadala jako středověká ruina. Další příklady najdeme například v zámeckých parcích v Hradci nad Moravicí nebo v parkově upraveném lese Prašivice u Nalžovských Hor v okrese Klatovy, kde můžeme vidět romantickou repliku irského hradu Ballymotte. Na Moravě u Hranic, v lese u obce Hrabůvka, stojí romantický hrádek Kunzov z roku 1908.

Mohlo by vás zajímat: Pes-maratonec dokázal, že láska je silnější než vzdálenost, a zařídil svatbu pána hradu Buchlova

Také hlavní město má své „fejknuté“ rozbořené hrady - v pražské čtvrti Baba v Dejvicích, kde stojí zřícenina postavená čistě pro efekt, či v anglickém parku na pražské Cibulce zřícenina z let 1818-1824, jejíž vysoká hranolová věž slouží jako rozhledna.

Janův „hrad“

Je to hrad, není to hrad? „Zvenčí tak každopádně vyhlíží, působí dojmem, jako by ho sem přesadili rovnou z hrdého Albionu, případně z některého románu sira Waltera Scotta,“ popisuje zvláštní stavbu publikace Skvosty hradů, kam by zřejmě neměl patřit. Přesto jej tam autoři zařadili - jako zajímavost a kuriozitu, jakých je u nás opravdu málo.

Jeho podoba nás mate v čase a funkci - „za jeho zdmi nikdy neřinčely meče, po ochozech nikdy nechodily stráže, o jeho dobytí se nikdy nepokoušela nepřátelská vojska“.

Janův hrad neboli Janohrad dostal jméno po svém zakladateli, kterým byl Jan I. Josef z Lichtenštejna, uvádí publikace. Stojí na okraji rozsáhlého lednického zámku na břehu Staré Dyje. Je typickou ukázkou probouzejícího se zájmu o romantiku a romantismus, který na počátku 19. století zasáhl šlechtické prostředí prakticky v celé Evropě. Janův hrad je vskutně mimořádně romantická stavba, která napodobuje zříceninu gotického hradu. Pochází z roku 1807 a její projekt vytvořil víděňský architekt Josef Hardtmuth, působící ve službách knížecí rodiny Lichtenštejnů. Nejde však o pouhou bezúčelnou kulisu, ale ve skutečnosti sloužila jako pohodlný lovecký zámeček.

Janův hrad je postaven tak, aby vypadal jako zřícenina hradu. Nachází uprostřed lesů a je skvělým výletním místem pro cykloturistiku. pic.twitter.com/gnEiqTtgzO
— mk (@Mirka_1964) March 13, 2024

Zdroj: Twitter

Fenomén napříč Evropou a světem

Výstavba umělých zřícenin nebyla pouze českou specialitou. Velmi oblíbená byla tato kratochvíle například v Anglii, kde se v rozlehlých krajinářských parcích objevovaly „follies“ – zdánlivě staré věže, brány nebo celé hradby. Podobné stavby najdeme i v Německu (například Ruinenberg v Sanssouci), Rakousku, Francii a dokonce i ve Skotsku nebo Irsku. V některých případech šlo o kopie skutečných hradů, jindy o zcela fantazijní stavby.

Mohlo by vás zajímat: Cesty, které vás změní: Trasy plné přírodních divů, tajemných zřícenin a výhledů, které vás nechají bez dechu

Kdy a proč to skončilo?

Největší rozmach výstavby umělých zřícenin se odehrával právě v době romantismu, tedy na konci 18. a v první polovině 19. století. Později, s příchodem nových architektonických stylů a změnou vkusu, tento trend postupně odezněl.

Baba - umělá zřícenina v pražských Dejvicích | Zdroj: By I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia.More of my work can be found in my personal gallery / Creative commons, CC-BY-SA

Mladší než mladé

Ať už jsou tyto zříceniny pravé, nebo umělé, staly se neodmyslitelnou součástí naší krajiny. Dnes je navštěvujeme pro jejich malebnost a atmosféru, často aniž bychom tušili, že některé z nich jsou ve skutečnosti „mladší“ než mnohé městské domy. Umělé zříceniny tak zůstávají krásným dokladem lidské fantazie a touhy po romantice, která ovlivnila tvář krajiny nejen v Česku, ale i v celé Evropě.

Zříceniny bez bitev: Když si šlechtici stavěli „staré“ hrady pro parádu

"Skládáme účty vlasti, ne politikům!" opřel se Řehka do Černochové. Ta mu to vrátila

Hrůzyplná noc na Ukrajině. Lidé prchali před ohněm na lanech z prostěradel

Leoš Mareš prolomil mlčení o Hezuckém. Slova o morfinu vystrašila fanoušky po celé zemi

Zemřela legendární Zlatovláska. Herečce Jorze Kotrbové bylo 78 let

I dnes hrajete o 300.000 Kč: Třeba i s touto desítkou článků