CENTRUM.CZ > Chalupáři-Zahrádkáři > dnes, 09:18

Zkušení zahradníci zahrabávají kuchyňské zbytky přímo do hlíny. Zahradu tím chrání před nenápadnou, ale vážnou hrozbou

Chalupáři-Zahrádkáři

| 2 min

Sdílet

Biologické zbytky z kuchyně rozhodně nemusí přijít jen na kompost. Pokud jich máte hodně, využijte je na zahradě.

Zkušení zahradníci zahrabávají kuchyňské zbytky přímo do hlíny. Zahradu tím chrání před nenápadnou, ale vážnou hrozbou

Zdroj: Zdroj fotografie: Depositphotos / Freepik

Velkou část odpadu, který denně produkujeme, tvoří biologický kuchyňský odpad – tedy nejrůznější slupky, odkrojky zeleniny apod. A každý zahrádkář zná jeho neocenitelnou hodnotu. Lze ho totiž vhodit na kompost a pojistit si tak dávku živin navíc, ale také je velmi dobrý pro přímé hnojení půdy na zahradě.

Když nechcete s hnojením čekat

Jen si představte, kolik slupek od ovoce a zeleniny, kávové sedliny, vaječných skořápek, starého chleba a dalších produktů odnesete během pouhého týdne na kompost. Ale místo toho, abyste je jen tak „vyhazovali,“, využijte je pro svou zahradu a budoucí plodiny přímo. A jaké cenné látky jednotlivé druhy odpadu obsahují?

Slupky z dýní: sodík, draslík, hořčík nebo železo či vitamíny A, B či E.
Slupky z banánů: fosfor, vápník, hořčík, draslík, jednoduché i složené cukry, třísloviny, saponiny nebo laktáza.
Slupky z cibule: fytoncidy, křemík, draslík, síra, dusíkaté látky a allicin či vitamíny C, D, E, B6, B12, karoten, thiamin, riboflavin a niacin.
Vaječné skořápky: jód, železo, měď, zinek, uhličitan vápenatý, uhličitan hořečnatý, oxid křemičitý, oxid hlinitý, oxid fosforečný, kobalt, mangan či fosfor.
Kávová sedlina: riboflavin (vitamín B2), mangan, draslík, kyselina linolová, hořčík, niacin (vitamín B3), kyselina pantothenová (vitamín B5), kyselina listová (vitamín B9 nebo folát).

Hnojení zahrady kuchyňským odpadem

Byla by rozhodně škoda se připravit o tolik cenných látek. Kuchyňský odpad proto až do příchodu pravidelně sbírejte a používejte k hnojení zahrady. Můžete ho zakopat přímo do země, jen pamatujte na to, že odpad, který použijete na hnojení, nesmí obsahovat plast, gumu, polystyren atp. Tyto látky se totiž jen obtížně rozkládají a znečišťují půdu.

Jakmile bude mít velký kbelík biologického odpadu, vykopejte na zahradě asi 30 cm hluboký příkop a do něj nasypte všechny nasbírané odpadky. Hloubka by měla být okolo 30 cm, protože většina rostlin, které pěstujete, absorbuje právě z této hloubky nejvíce živin. Biologických odpad vhodný pro zakopání na zahradě se může například skládat z:

banánových slupek,
vajec,
starého chleba,
slupek od okurek,
slupek mandarinky,
kousků brambor,
slupek z cibule,
nahnilých rajčat,
listů zelí,
slupek z červené řepy,
zbytků paprik apod.

Jak vyživit zahradu

Jakmile odpad nasypete dovnitř, zasypte příkop zeminou a nechte tento „poklad“ rozložit. Počítejte s tím, že bude trvat nejméně jeden měsíc, než se tyto materiály alespoň trochu rozloží v půdě a zvýší její úrodnost. Samozřejmě je vhodné tento postup opakovat co nejčastěji a na různých místech zahrady. Volné plochy je takto vhodné vyživit každé tři roky.

Zkušení zahradníci zahrabávají kuchyňské zbytky přímo do hlíny. Zahradu tím chrání před nenápadnou, ale vážnou hrozbou

Babiš má problém, cesta do Strakovky je v ohrožení. Jaké jsou možné scénáře postupu?

Zdeněk Pohlreich přiznal, že kvůli nevěře ho manželka do StarDance nepustí

Nová zjištění o Kellnerovi: Žil a jednal na úplné hraně rizika, popisuje novinářka

Záhadu vyřešil detail. Snímek z Putinovy návštěvy prozradil možnou vojenskou slabinu

Chtěla by být Putinem, navážela se do Čechů. Přesto Ruska aspiruje na prestižní cenu