Železná neděle neexistuje. Obchodníci nám léta lžou a většina Čechů má adventní věnec úplně špatně

| 3 min

Sdílet

Dnes začíná advent. Zjistěte, proč názvy jako železná či zlatá neděle nedávají smysl a jaká je pravá symbolika svící na věnci.

Adventní věnec s jednou růžovou svíčkou.

Zdroj: FOTO:PHILIP János, CC0, via Wikimedia Commons

Právě dnes, v neděli 30. listopadu, zapalujeme první svíci na adventním věnci. Pro většinu Čechů tím začíná odpočítávání do Štědrého dne, nákupní maraton a pečení cukroví. Málokdo však tuší, že názvy jako železná či zlatá neděle jsou jen marketingovým výmyslem bez historického základu. Původní symbolika tohoto období je mnohem temnější a zároveň hlubší, než jak ji prezentují barevné letáky supermarketů.

Výmysl jménem železná neděle

Pokud jste dnes ráno s rodinou zapálili svíčku a nazvali dnešní den železnou nedělí, nevědomky jste podlehli modernímu komerčnímu tlaku. Církevní tradice ani historické prameny žádné kovy v názvech nedělí neznají. Jde o čistě světský výtvor, který má jediný cíl. Zvýšit tržby obchodníků a vytvořit dojem gradující nákupní horečky. Liturgický rok, který právě dneškem začíná, používá zcela jinou terminologii.

Realitu popisují i odborníci, kteří se snaží uvést zažité omyly na pravou míru. Označení adventních nedělí jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá tedy souvisí spíš s předvánoční nákupní horečkou, než s tradičním adventem. Ve skutečnosti se první neděle nazývá prostě první adventní. Svíce, kterou dnes zapalujeme, se jmenuje svíce proroků. Symbolizuje naději a památku na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.

Barvy mají svá pravidla

Většina českých domácností ladí adventní věnce do červené nebo zlaté barvy. Estetika v tomto případě často vítězí nad symbolikou. Tradiční barvou adventu je však fialová. Ta v církevní mluvě neznačí smutek, nýbrž pokání, ztišení a čekání. Na správně sestaveném věnci by proto měly stát tři fialové svíce a jedna růžová. To je věc, kterou má většina českých domácností špatně.

Právě růžová svíce je pro mnoho lidí záhadou. Zapaluje se až o třetí adventní neděli, která letos připadá na 14. prosince. Tento den se latinsky nazývá Gaudete, tedy radostná neděle. Půst je v polovině, Vánoce se blíží a fialová barva pokání se mění na radostnou růžovou. Této svíci se říká pastýřská. Čtvrtá a poslední svíce, kterou letos zapálíme 21. prosince, je opět fialová. Nese název andělská a představuje mír a pokoj.

Děsivé postavy a zapomenuté zvyky

Advent v minulosti nebyl jen o klidném rozjímání. Lidové tradice byly plné tajemna a často i strachu. Dnes známe především Mikuláše, čerta a anděla, kteří obcházejí domovy v předvečer 6. prosince. Svatý Mikuláš, biskup z Myry, proslul svou štědrostí a ochranou nespravedlivě stíhaných. Jeho postava je jednou z mála, která přežila v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů.

Mnohem méně se dnes setkáváme s tradicí Barborek. Svátek svaté Barbory připadá na 4. prosince. Dříve v předvečer tohoto dne chodily ženy zahalené v bílém a bily metličkou děti, které se nemodlily. Dnes z tohoto zvyku zbylo jen řezání větviček třešní či zlatého deště. Pověra praví, že dívka, které větvička do Štědrého dne vykvete, se do roka vdá.

Ještě děsivější byly v lidovém podání Lucky. Svátek svaté Lucie slavíme 13. prosince. Bíle oděné postavy se zabílenými tvářemi nebo maskami s dlouhým zobákem kontrolovaly domácnosti. Dohlížely na zákaz předení a nepořádné hospodyně trestaly. Známá pranostika „Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá“ odkazuje na starý juliánský kalendář, kdy tento svátek splýval se zimním slunovratem.

Inflace útočí i na tradice

Letošní advent je specifický také ekonomickou situací. Dodržování tradic se prodraží. Ceny vánočních stromků opět vzrostly, což pocítí každý, kdo chce mít doma živou jedli. Důvodem jsou jarní mrazy, které poškodily výsadbu. V loňském roce stála nejprodávanější jedle kavkazská s výškou do dvou metrů cca 1000 korun, letos to bude až 1100 korun.

Podobná situace panuje i na adventních trzích. Návštěva náměstí se svařeným vínem a klobásou se může stát luxusní záležitostí. Ceny občerstvení v krajských městech letí vzhůru. Například ve Zlíně si za obyčejný langoš účtují nemalé částky. Podle aktuálního průzkumu tam langoš stojí 130 korun, hranolky 75 korun, párek v rohlíku od 40 korun.

I proto mnoho rodin letos volí skromnější domácí výzdobu a pečení vlastního cukroví namísto nákupu drahých polotovarů. Advent by měl být ostatně především o návratu k podstatě, nikoliv o okázalém utrácení.

Další články s vánoční tematikou najdete ZDE.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Readzone.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (idnes, novinky, seznamzpravy, denik).

Železná neděle neexistuje. Obchodníci nám léta lžou a většina Čechů má adventní věnec úplně špatně

„Paní Columbová“ Jana Čenského: žena, kterou 36 let skrýval před světem, teď ukazuje odvážné akty

Arktická hráz se hroutí. Pro počasí v Česku to může mít nečekaný důsledek

Původně byla chalupa Moniky Absolonové zcela neobyvatelná. Její rekonstrukce všem vyrazila dech

Dětství prožila na vesnici, před kamerou se objevila nahá a zahrála si i s Gottem. Kým je dcera Zdeňka Žáka?

Nejdřív upustil telefon, pak přestal mluvit. Rychlá reakce rodiny mu zachránila život