Zbytky chleba jsou poklad, ne odpad. Jediný krok a vaše zahrada se promění k nepoznání

Sdílet

Jestli vám doma zůstává plesnivé pečivo, odolejte tendenci ho ihned vyhodit. Můžete z něj totiž připravit velmi účinné hnojivo, které prospívá hlavně růžím.

Zdroj: Zdroj fotografie: abcMedia (vlastní tvorba)

Krásné květy růží jsou něco, co chce na zahradě nejspíš každý. A aby tyto květiny krásně a bujně kvetly, žádají si také kvalitní stravu. Ano, speciální hnojivo se dá koupit prakticky v každém květinářství. Další možnosti je však ušetřit a vyrobit si vlastní. Zvlášť tehdy, když je to jednoduché a současně s výrobou se zbavíte i zbytků potravin. Zkušení zahradníci totiž často používají atypická, ovšem často mnohem účinnější hnojiva než kupovaná.

Voda, nádoba a chleba

Najděte si proto plastovou nádobu o objemu 6 – 10 litrů a z ¼ ji naplňte chlebem. Pozor, nikoli tekutým. Ideální náplní je žitný a pšeničný a to v poměru 50/50. Zalijte ho vodou, nádobu pečlivě uzavřete a nechte stát celý týden na slunečním světle. Výslednou směs používejte v případě, že jsou rostliny nemocné, nebo přečkaly zimu ve špatném stavu.

Výroba bylinného hnojiva

Do sudu nasypte vytrhaný plevel, pampelišky a kopřivy, opět zalijte vodou. Výsledek budete moci použít za týden. Směs sice nebude nijak moc vonět, podstatná je však hnojicí účinnost. A ta bude opravdu značná.

Využití chlebového kvásku

Bylinkový kvásek nelze použít v čisté formě, je potřeba důkladně naředit. Ideální poměr je cca 1 litr kvásku na kbelík vody.

Proč je hnojení chlebem tak efektivní?

Tajemstvím je obsažené droždí, bez kterého nelze chléb ani upéct. Právě kvasinky jsou tím, co stimuluje růst rostlin. Hnojivo z chleba navíc zvyšuje odolnost rostlin proti chorobám a nejrůznějším škůdcům i nepříznivému počasí. Kvasinky především podporují tvorbu silného kořenového systému, což zvyšuje plodnost rostliny a výsledkem je i lepší chuť plodů. Přijímají tak fosfor, dusík, draslík, mangan, sodík a železo.

Postup u konkrétních druhů

Obsah jednoduchých sacharidů je také živinami pro houby a bakterie, kterými se rostliny také živí. Chlebové hnojivo lze využívat po celé vegetační období, aspoň tedy pro melouny a okurky. Ostatní plodiny hnojte 3krát za sezonu. Nejdříve před jejich vypučením, podruhé a potřetí během růstu plodu, nejlépe s rozestupem 14 dní. Květiny lze takto hnojit hned na jaře a pak i před květem. Problémem však může být teplota půdy, kterou kvasinky vyžadují.

Ideální je tak hnojit tímto způsobem hlavně květiny ve skleníku, případně během letního horka. Předtím je však třeba zálivka, aby se kvasinky lépe vstřebaly. Kvůli vyšší potřebě draslíku také přidejte drcené vaječné skořápky či dřevěný popel. Nalámané skořápky jsou také vynikající bariérou proti slimákům. Nasypte je kolem záhonu, bude to trochu připomínat ochranu před nemrtvými. Pro slimáky je to ovšem velmi nepříjemný povrch.