Záhadný objekt z hloubi mezihvězdného prostoru, označovaný jako 3I/ATLAS a snímaný NASA, je na cestě k naší sluneční soustavě. Jeho trajektorie upoutala pozornost vědecké komunity, zejména renomovaného astrofyzika, který má znepokojivou teorii o jeho možné povaze.
Doktor Avi Loeb, bývalý vedoucí katedry astronomie na prestižní Harvardově univerzitě, je známý svými nekonvenčními hypotézami v oblasti astrofyziky. Již v roce 2017, kdy byl objeven „Oumuamua“, první známý mezihvězdný objekt, vyslovil domněnku, že by mohl mít umělý původ.
Nyní, po objevení 3I/ATLAS, třetího mezihvězdného objektu, který byl kdy detekován, se doktor Loeb opět ocitl v centru akademické debaty. Analýza jeho vlastností vede k novým směrům výzkumu těles procházejících vesmírem.
Záhada 3I/ATLAS: Mimozemská technologie, nebo jen vesmírný kus skály?
Avi Loeb ve spolupráci s vědci Adamem Hibberdem a Adamem Crowlem z Britské iniciativy pro mezihvězdná studia publikoval novou recenzovanou práci, která naznačuje, že 3I/ATLAS může být nejen umělého původu, ale dokonce může pocházet z civilizace s nepřátelskými úmysly, jak uvádí Futurism. Tato odvážná hypotéza vychází z teorie „temné džungle“, kterou předložila spisovatelka science fiction Cixin Liu a která předpokládá vesmír obývaný tichými, agresivními civilizacemi, jejichž důsledky by mohly být pro lidstvo drastické.

Zdroj: Youtube.com
Jedním z nejpozoruhodnějších rysů 3I/ATLAS je jeho značná velikost, jejíž průměr se odhaduje na více než devatenáct kilometrů, takže je výrazně větší než „Oumuamua“. Podle doktora Loeba tyto rozměry spolu s absencí spektrálních stop molekul na bázi uhlíku naznačují, že se nejedná o kometu. Pozorované charakteristiky činí její existenci jako přírodního objektu statisticky nepravděpodobnou.
Astrofyzik veřejně vyjádřil své pochybnosti o povaze 3I/ATLAS. Pokud nemá vlastnosti asteroidu nebo komety kvůli absenci molekul na bázi uhlíku, Loeb se ptá: „Co to je? Tato ústřední otázka pohání hypotézu o nepřirozeném původu objektu.
Vědecká debata a potřeba nových perspektiv
Kontroverzní hypotézy doktora Loeba si vysloužily kritiku jeho skeptičtějších kolegů, kteří jeho pátrání po mimozemských artefaktech považují za senzacechtivé. Navzdory jeho vynikající akademické kariéře a předchozímu postavení vedoucího katedry astronomie na Harvardu vyvolávají jeho přístupy v akademické obci často kontroverze.
Dr. Loeb a jeho tým však ve stejném článku přiznávají, že pravděpodobnost přirozeného původu 3I/ATLAS zůstává nejvyšší. Uvádějí, že „nejpravděpodobnějším výsledkem bude, že 3I/ATLAS je zcela přirozeným mezihvězdným objektem, pravděpodobně kometou, a autoři čekají na astronomická data, která tento pravděpodobný původ podpoří“.
Navzdory vysoké pravděpodobnosti, že se jedná o přirozený objekt, Loeb zdůrazňuje důležitost provádění takovýchto „pedagogických cvičení“. Podle něj je nezbytné zachovat si otevřenou mysl a vytvořit nové studijní protokoly pro určení povahy budoucích objevených mezihvězdných objektů.
Vědci uzavírají, že pokud se k jejich práci přistupuje z nezaujaté a nestranné perspektivy, poskytuje důležité poznatky, které by mohly být aplikovány na desítky mezihvězdných objektů, jejichž detekce se očekává v příštím desetiletí objevů.
Širší souvislosti mezihvězdných objektů
Studium mezihvězdných objektů, jako jsou 3I/ATLAS a ‚Oumuamua, získalo v posledním desetiletí na významu díky pokroku v astronomické pozorovací technice. Moderní teleskopy, jako je Pan-STARRS na Havaji, umožnily detekovat tyto objekty s větší přesností a četností. Takové výzkumy nám nejen pomáhají lépe pochopit složení a původ těchto těles, ale také nabízejí vodítka o vzniku a vývoji naší vlastní sluneční soustavy.

Zdroj: Youtube.com
Studium mezihvězdných objektů má navíc význam pro hledání mimozemského života. Detekce složitých organických molekul na těchto tělesech by mohla naznačovat existenci chemických procesů podobných těm, které daly vzniknout životu na Zemi. Dosud však u zkoumaných objektů žádné takové důkazy nalezeny nebyly.
V konečném důsledku výzkum objektů, jako je 3I/ATLAS, podtrhuje význam mezinárodní spolupráce v oblasti astronomie. S rozvojem nových vesmírných misí a lepšími možnostmi pozemních teleskopů je vědecká komunita lépe než kdy dříve vybavena k odhalování záhad vesmíru a možná i k zodpovězení otázky, zda jsme ve vesmíru sami.