<p>Největší populační propad sledují přírodovědci u ptáků zemědělské krajiny, jejichž početnost se za posledních 40 let snížila téměř na polovinu. V posledních deseti letech je však patrný výraznější pokles i u druhů vázaných na lesní prostředí.</p> <p>„<em>Indikátor běžných a lesních druhů ptáků je důležitý pro sledování a vyhodnocování změn v biodiverzitě a vývoji životního prostředí v České republice. Vychází z více než čtyřicetiletého sledování početnosti ptačích druhů, které Česká společnost ornitologická provádí v rámci dlouhodobých monitorovacích programů: Jednotného programu sčítání ptáků, který běží už od roku 1982, a Liniového sčítání druhů zahájeného před sedmi lety,“ </em>vysvětluje <strong>AOPK</strong>.</p> <h3>Koroptev polní je na zlomku své původní populace</h3> <p>Za dramatickým poklesem ptáků v zemědělské krajině stojí především dlouhodobé, intenzivní a neudržitelné hospodaření, které zásadně proměnilo podobu české krajiny. Po roce 1989 se tlak na pole a louky na čas zmírnil, tento vývoj však netrval dlouho. <em>„Intenzita se brzy znovu zvýšila a s nástupem Společné zemědělské politiky EU ještě zesílila. Druhy jako koroptev polní, čejka chocholatá nebo linduška luční tak ustoupily na zlomek své původní početnosti,“</em> shrnují odborníci.</p> <p></p> <p>Zatímco úbytek ptáků v zemědělské krajině je dlouhodobě známý, v lesích byl vývoj zpočátku mírnější. V posledních letech však i tam dochází k výraznějšímu úbytku. Proč se tak děje ornitologové zatím přesně neví.<em> „Pravděpodobně se jedná o kombinaci více faktorů – například dopady sucha, kůrovcových kalamit či změn v lesním hospodaření. Dobrou zprávou je, že ochrana vzácných a početně slabých druhů je v lesích zatím poměrně úspěšná,“</em> uvádí výzkum.</p> <h3>Velký vliv má i změna klimatu</h3> <p>Vedle už zmíněných faktorů stále více ovlivňuje složení ptačích společenstev i změna klimatu. Od poloviny 90. let ustupují ze střední Evropy severské druhy, jako bramborníček hnědý, cvrčilka zelená nebo sedmihlásek hajní. Naopak ptáci z teplejších oblastí, jako je třeba hrdlička zahradní, slavík obecný či žluva hajní, rozšiřují svůj výskyt směrem na sever nebo do vyšších poloh. „<em>Modely budoucího rozšíření jednotlivých druhů v reakci na klimatickou změnu předpokládají, že se těžiště biodiverzity, jehož jsme dosud byli součástí, posune severovýchodně mimo území ČR. S tím lze očekávat další úbytek ptactva u nás,“</em> uvažují výzkumníci.</p> <p>Dostupná data jasně ukazují, že změny klimatu a způsob využívání krajiny výrazně ovlivňují ptačí populace v Česku. Za zvlášť znepokojující fakt považují experti zrychlující se úbytek běžných druhů ptáků, a to především specialistů na určité typy biotopů. „<em>Opačně jsme svědky růstu početnosti takzvaných generalistů – druhů, které dokážou přežít a najít potravu v různých prostředích bez nutnosti specifických podmínek. Výsledkem je, že ptačí společenstva se stávají druhově chudšími. Dosavadní ochranná opatření, hlavně v zemědělské krajině, nejsou zatím dostatečná. Naději přináší nově přijaté Nařízení o obnově přírody, které usiluje o zlepšení ekosystémů, lepší přizpůsobení krajiny klimatickým změnám a zpomalení úbytku,“</em> říkají odborníci závěrem.</p>
