<p>Vědci tyto extrémní mrazy sledují proto, že ukazují, jak tenká je hranice mezi běžným zimním počasím a stavem, kdy se lidské tělo i technika ocitnou v prostředí, které dokáže ničit během minut. Jaké typy mrazů patří k nejnebezpečnějším? A čím se liší od běžného chladu?</p><hr /><h1>Katabatické větry: prudký sestup chladu z výšin</h1><p>Jeden z nejextrémnějších jevů vzniká tam, kde se studený vzduch z nadmořských výšek řítí dolů rychlostí hurikánu. Tyto <strong>katabatické větry</strong> <strong>jsou typické pro Antarktidu a Grónsko a mohou dosahovat rychlosti</strong> <strong>až 320 km/h</strong>, což je v kombinaci s teplotami pod −60 °C prostředí, které se blíží fyzikálním limitům přežití.</p><p>V těchto podmínkách <strong>se vzduch chová jako tekutina</strong> — proudí po kontinentu a přenáší extrémní chlad na obrovské vzdálenosti. Katabatické větry jsou jedním z hlavních důvodů, proč má Antarktida tak výrazně odlišné klima od Arktidy: nejen nízká teplota, ale tlaková dynamika vytváří stabilní „řezavé“ proudění, které může trvat celé hodiny.</p><hr /><h1>Arktické advekce: když se studený vzduch propadne na jih</h1><p>Další typ extrémního mrazu vzniká, <strong>když se arktický vzduch posune do nižších zeměpisných šířek</strong>. Tyto <strong>advekce</strong> neboli „průniky polárního vzduchu“ jsou stále častější v důsledku změn proudění v atmosféře.</p><p>Studený vzduch z Arktidy se rychle přesouvá na jih, kde narazí na teplejší oblast. Rozdíl teplot vytváří <strong>drsné tepelné gradienty</strong>, které generují větry působící jako brusný papír: obsahují mikroskopické ledové krystalky, které se srážejí ve vzduchu a při vysoké rychlosti způsobují pocit, že mráz „řeže“.</p><p>Tento jev byl zaznamenán například v Severní Americe během tzv. „polar vortex outbreaks“, kdy i města jako Chicago či New York zažila podmínky s pocity chladu pod −40 °C.</p><p><a href="https://www.centrum.cz/nejchladnejsi-misto-na-zemi-uz-neexistuje-rekordni-data-z-antarktidy-prekonala-vlastni-extrem-8617ce72-e0dc-5395-bd1e-2b836f48c1f1" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><img src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/cb11230f-d26d-58e2-8b9e-a1b9237bae2d/5yKxidr45b/w1024.webp" alt="w768 (8)" /><br />ČTĚTE TAKÉ: </a><strong><em><a href="https://www.centrum.cz/nejchladnejsi-misto-na-zemi-uz-neexistuje-rekordni-data-z-antarktidy-prekonala-vlastni-extrem-8617ce72-e0dc-5395-bd1e-2b836f48c1f1" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nejchladnější místo na Zemi už neexistuje: rekordní data z Antarktidy překonala vlastní extrém</a></em></strong></p><hr /><h1>Antarktické „diamond dust“: ledový prach vznášející se ve vzduchu</h1><p>Na první pohled působí tento jev poeticky — tisíce drobných krystalků ledu se vznášejí ve vzduchu a lesknou se jako diamanty. „Diamond dust“ vzniká <strong>při extrémně stabilním, suchém mrazu</strong> kolem −40 až −60 °C.</p><p>Co je dělá výjimečnými, je <strong>velikost a struktura krystalů</strong>. Jsou tak malé, že reagují i na mírný pohyb vzduchu, a když se do nich opře slabý vítr, vytvářejí pocit ledového mikrobrusu. Tento efekt je zvlášť patrný v oblastech kolem jižního pólu, kde se suché mrazy pojí s vysokým slunečním úhlem, což vede k širokým světelným halo kolem Slunce.</p><p>Pohyb v takovém prostředí není nebezpečný jen kvůli nízké teplotě, ale také kvůli mikroskopickému ledu, který se dostává do očí, nosu i dýchacích cest.</p><hr /><h1>Chinook a fén: mráz, který mizí a vrací se během hodin</h1><p>Zajímavým kontrastem extrémních mrazů jsou větry, které způsobují <strong>náhlé oteplení</strong>, následované opětovným prudkým poklesem teplot. Tyto jevy — nejznámější je <strong>chinook</strong> v Severní Americe a <strong>fén</strong> v Alpách — dokáží během minut změnit teplotu o desítky stupňů.</p><p>Proč patří do kategorie „řezavých“ mrazů? Protože <strong>prudké střídání tepla a chladu vytváří</strong> <strong>ostrý tepelný šok</strong>, který se podepisuje na námraze, stabilitě sněhové pokrývky i schopnosti organismů adaptovat se.</p><p>Po návratu studeného vzduchu vzniká led s hranatou strukturou, která <strong>zvyšuje lom světla i tvrdost povrchu</strong>. V kombinaci s větrem pak mráz působí velmi agresivně.</p><p><a href="https://www.centrum.cz/tryskove-proudeni-se-lame-proc-nove-mrazove-a-snehove-epizody-prekvapuji-i-meteorology-5a89ce67-b384-5fb2-bcab-6b3728904028" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><img src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/cb11230f-d26d-58e2-8b9e-a1b9237bae2d/h5ksfNhuBg/w1024.webp" alt="w768-7_2" /><br />ČTĚTE TAKÉ: </a><strong><em><a href="https://www.centrum.cz/tryskove-proudeni-se-lame-proc-nove-mrazove-a-snehove-epizody-prekvapuji-i-meteorology-5a89ce67-b384-5fb2-bcab-6b3728904028" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Tryskové proudění se láme: proč nové mrazové a sněhové epizody překvapují i meteorology</a></em></strong></p><hr /><h1>Arktické driftery: tající led, který vytváří vlastní vítr</h1><p>V oblastech sezónního ledu se objevuje unikátní typ větru, který vzniká nad <strong>roztříštěným mořským ledem</strong>. Když dojde k oteplení a led se rozdělí na menší bloky, mezi nimi vznikají mikroskopické kanálky. Jak se mrazivý vzduch pohybuje nad nerovným povrchem, vznikají turbulentní proudy se specifickým „ostře řezavým“ charakterem.</p><p>Tento jev je málo známý, ale dobře dokumentovaný polárními expedicemi. Ve výpovědích vědců se objevuje popis větru, který „působí ostřeji“ než běžné antarktické proudy, právě kvůli kombinaci s hrubým ledovým povrchem.</p><hr /><h1>Proč jsou tyto mrazy extrémní: fyzika, která funguje proti člověku</h1><p>Extrémní mrazy spojené s větrem jsou nebezpečné ze tří důvodů:</p><ul><li><p><strong>rychlá ztráta tepla</strong> — kombinace větru a mrazu násobí ochlazování exponenciálně,</p></li><li><p><strong>mikroskopické částice ledu</strong>, které vytvářejí efekt „řezání“,</p></li><li><p><strong>nestabilní prostředí</strong>, které se mění během minut.</p></li></ul><p>Vědecké studie ukazují, že právě tyto podmínky jsou jedny z nejhorších pro lidské přežití, protože tělo nedokáže efektivně regulovat teplotu ani se adaptovat na prudké změny.</p><p><a href="https://www.centrum.cz/proc-jsou-dnesni-zimy-jine-nez-v-nasem-detstvi-vedecka-rekonstrukce-zmeny-klimatu-stredni-evropy-8c493c1d-f55f-5d6d-8ff9-f39dbc68fe99" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><img src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/cb11230f-d26d-58e2-8b9e-a1b9237bae2d/4sADsdwGS9/w1024.webp" alt="w768-6_2" /><br />ČTĚTE TAKÉ: </a><strong><em><a href="https://www.centrum.cz/proc-jsou-dnesni-zimy-jine-nez-v-nasem-detstvi-vedecka-rekonstrukce-zmeny-klimatu-stredni-evropy-8c493c1d-f55f-5d6d-8ff9-f39dbc68fe99" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Proč jsou dnešní zimy jiné než v našem dětství: vědecká rekonstrukce změny klimatu střední Evropy</a></em></strong></p><hr /><h1>Mrazivý svět, který nutí vědce přehodnotit hranice klimatologie</h1><p>Zkoumání extrémních mrazů není jen akademická disciplína. Pomáhá pochopit, jak se mění atmosférická cirkulace, jak budou reagovat polární oblasti na oteplování a jak se extrémní jevy mohou rozšířit do oblastí, které je historicky nezažívaly.</p><p>Fenomeny jako katabatické větry, arktické advekce či „diamond dust“ ukazují, že náš vztah s atmosférou je mnohem křehčí, než se zdá. A že extrémní mráz není jen nízká teplota — ale dynamický systém, který může mít sílu ničit.</p><hr /><p>Zdroje</p><ul><li><p>Parish, T. R. &amp; Bromwich, D. H. (2007). Antarctic Katabatic Winds: A Review. <em>Reviews of Geophysics</em>, 45.</p></li><li><p>Serreze, M. C. &amp; Barry, R. G. (2011). <em>The Arctic Climate System</em>. Cambridge University Press.</p></li><li><p>Walsh, J. E. (2014). Intensified Arctic Advection Events. <em>Journal of Climate</em>, 27(3).</p></li><li><p>Schwerdtfeger, W. (1984). <em>Weather and Climate of the Antarctic</em>. Elsevier.</p></li><li><p>Geerts, B. &amp; Linacre, E. (2010). Chinook and Föhn Dynamics. <em>Atmospheric Science Letters</em>, 11.</p></li><li><p>WMO (World Meteorological Organization). Polar Weather Reports (2023).</p></li></ul>