Od začátku prosince na některých místech Slunce ještě vůbec nesvítilo
Prosinec 2025 se zapíše do české klimatologie jako měsíc s výraznou, dlouhotrvající a prakticky nepřerušenou teplotní inverzí, která byla spojena s hustou nízkou oblačností a minimálním, případně zcela nulovým slunečním svitem - alespoň v nížinných oblastech.
Typickým rysem tohoto období bylo proudění teplejšího vzduchu ve vyšších hladinách atmosféry z jižních směrů, zatímco chladný vzduch v přízemní vrstvě zůstával „uvězněn“ při zemi. Česká republika je navíc charakteristická svým reliéfem - nachází se v jakési kotlině obklopené pohraničními horami, což nahrává akumulaci studeného vzduchu v nížinách.
V prosinci mají sluneční paprsky nejmenší intenzitu v roce, a tak není dostatek energie k promíchání vzduchových vrstev. Studený vzduch zůstává při zemi, neprohřívá se a při dostatečné vlhkosti se vytváří souvislá vrstva nízké oblačnosti, která další oteplování ještě více blokuje. Pokud tyto anticyklonální podmínky přetrvávají delší dobu, mohou v nížinách způsobit situaci, kdy se Slunce neobjeví celé týdny. Přesně to se letos v prosinci stalo.
Obr. 1: Počet hodin se slunečních svitem od počátku prosince do 18. 12. (zdroj: měření ČHMÚ)
Z obrázku je patrné, jak výrazné rozdíly panovaly mezi jednotlivými oblastmi Česka v období od 1. do 18. prosince 2025. Na první pohled vynikají především horské oblasti - Šumava, Beskydy, Jeseníky, Krkonoše a Jizerské hory, kde Slunce svítilo už 50 a více hodin.
Vyšší polohy, jako je Vysočina, Brdy, Krušné hory, Slavkovský les nebo části Českého středohoří, se od začátku měsíce dostaly na hodnoty kolem 20 až 30 hodin slunečního svitu. Rozdíly mezi horami a vyššími polohami byly dány především výškou dolní hranice inverze, která se v některých dnech pohybovala kolem 1 000 metrů nad mořem i výše.
Naopak nížiny zaznamenaly pouze jednotky hodin slunečního svitu, v některých případech prakticky žádné. Výjimku tvořily jen některé okrajové oblasti republiky, například Šluknovsko, Frýdlantsko, Jesenicko nebo Osoblažsko. Z mapy je rovněž patrné, že Morava byla nízkou oblačností postižena výrazně více než Čechy či české Slezsko.
Extrémní kontrasty: Šumava vs. jižní Morava
Obr. 2: Porovnání počtu hodin slunečního svitu od počátku prosince mezi Šumavou a jižní Moravou (zdroj: ČHMÚ)
Velmi výmluvné je srovnání horské Šumavy s jižní Moravou. Na stanici Churáňov (cca 1 100–1 115 m n. m.) svítilo Slunce od 1. prosince už více než 77 hodin, zatímco například ve Starém Městě u Uherského Hradiště Slunce nesvítilo vůbec.
Podobně nízké hodnoty byly zaznamenány i v dalších moravských městech:
- Olomouc: 0,6 hodiny
- Přerov: 0,5 hodiny
- Holešov: 0,7 hodiny
- Hustopeče: 0,4 hodiny
- Pohořelice: 1 hodina
Platilo přitom jednoduché pravidlo: čím vyšší poloha, tím vyšší šance na sluneční svit. I na Vysočině, například v okolí Jihlavy, se Slunce ukázalo téměř 30 hodin.
Jeseníky: učebnicový příklad fenoménu inverze

Obr. 3: Porovnání slunečního svitu od počátku měsíce zaměřené na oblast Jeseníků (zdroj: ČHMÚ)
Teplotní inverze byla v letošním prosinci velmi výrazná také v oblasti Jeseníků, která je zde v podstatě pověstná. Horská hradba zde tvořila ostrou hranici mezi zataženými nížinami Šumperska, Olomoucka a Orlickoústecka a slunečným Jesenickem, včetně relativně nízko položeného města Javorník.
Zatímco v:
- Šumperku svítilo Slunce 1,6 hodiny,
- Mohelnici (Dubicku) 0,3 hodiny,
- Šternberku 0,2 hodiny,
v Jeseníku a Javorníku to bylo přes 48 hodin. Lépe na tom bylo také Bruntálsko a Opavsko ležící v Nízkém Jeseníku. Dokonce i Osoblaha (cca 220 m n. m.) zaznamenala téměř 35 hodin slunečního svitu, protože je otevřena nížinám Slezska, nikoli české kotlině. Kontrasty na vzdálenost několika málo kilometrů byly doslova fenomenální.
Obr. 4: Inverze v Jeseníkách - krásný, ale mnohdy pro nížiny depresivní, fenomén. V tomto dni byla spodní hranice inverze zhruba na 900 m nad mořem (autor: D. Novotný)
Inverze teploty vzduchu - to není jen zatažená obloha nízkou oblačností
Pro většinu nížin v Česku inverze znamená zataženou oblohu s nízkou oblačností, která je vytvořena stovky metrů nad povrchem. Pro střední a vyšší polohy, které do inverzní vrstvy ještě nezasahují, to však znamená velmi často také přítomnost mlhy, a to i mrznoucí.
Mrznoucí mlhy jsou spojeny s potenciálně nebezpečným meteorologickým jevem - námrazy. Ta se tvoří přechlazením vodních kapek, které jsou při mrznoucí mlze přítomny, a které jsou i v rámci mrholení (nebo desublimací vzdušné vlhkosti) potom v kontaktu s předmětem se zápornou teplotou. Více o námrazových jevech je k dispozici v tomto článku.

Obr. 5: Námraza na Třebíčsku dala stromům zabrat (zdroj: Daniel Zach/Český rozhlas)
Pokud mrznoucí mlha přetrvává delší dobu, může námraza dorůstat výrazné mocnosti. Její váha pak způsobuje poškození stromů i elektrického vedení. K tomu letos docházelo například na Vysočině, v Krušných horách a v Nízkém Jeseníku, kde námraza o tloušťce i přes 3 cm lámala nejprve větve, později celé stromy. Například na Třebíčsku musely být uzavřeny některé silnice.
Kdy inverze skončí?
Změna počasí je na dohled. Inverzní charakter počasí bude přetrvávat do pondělí, přičemž zásadní obrat přijde v úterý. Teplé proudění ve výšce bude postupně nahrazeno chladným, postupně až studeným a suchým prouděním z východu nebo severovýchodu.
V období 23.–24. prosince se může objevit i sněžení, jehož množství a přesná lokalizace se zatím ještě zpřesňuje. Očekává se:
- 0 až 5 cm sněhu v nižších polohách,
- až 10 cm nového sněhu na horách.
V nížinách ale sníh zatím pravděpodobně dlouho nevydrží a bude mít tendenci odtávat.
Postupné vyjasňování umožní výraznější pokles nočních a ranních teplot. Od čtvrtka (25. 12.) mohou minima klesat až k –10 °C. V dalších dnech očekáváme většinou polojasnou až oblačnou oblohu s odpoledními teplotami kolem 0 °C.
Další ochlazení naznačují modely na přelomu roku, kdy by noční teploty mohly klesat ještě níže a denní maxima zůstávat kolem –5 °C. Tento vývoj budeme nadále upřesňovat.
Zdroje k článku: Předpověď počasí, radar, Meteocentrum.cz