Tento lesnický úsek se skládá ze dvou částí – Sokolíčko a Otín. „Lesním je tu inženýr Janda. Harvestor v tomto lese pracuje převážně ve smrkovém porostu. Je tu zhruba padesátiletý porost, převažuje smrk,“ popsal během práce harvestoru dnes již bývalý jednatel SML Václav Kodet.
V místě jsme sledovali, jak pracuje takzvaný probírkový harvestor. Jeho obsluha zpracovává stromy, které jsou označené oranžovou tečkou. Kodet popisuje, že harvestor zastane hned několik operací - pokácí strom, odvětví jej a nařeže na požadované délky, a pak jej uloží do hráně.

Práce probírkového harvestoru, které zastane hned několik operací. Zpracování jednoho stromu trvá zhruba minutu
To, kolik času tento proces zabere, záleží na dimenzích stromů, na jejich délce, na jejich zavětvení. „Průměrné stromy k těžbě jsou asi kubíkové. Dříve těžař s pilou udělal 10 kubíků za směnu, a to je jenom pokácel, tak když to zvládl, tak byl machr. Tento těžař s harvestorem jich za směnu zvládne desetkrát tolik, a do čista. Už tu nechává vytříděné sortimenty,“ popisuje Kodet.
Vzpomíná na roky, kdy lesy postihla rozsáhlá kůrovcová kalamita. „Když v největší kalamitě nastoupily ty největší harvestory, tak jsem se v deset večer ptal těžaře, kolik toho zvládnul, a on mi pověděl, že tohle je poslední tisící kubík. Takže ten největší harvestor byl během směny „od nevidím do nevidím“ schopný udělat tisíc kubíků. Dřív byla těžba jednoho lesního úseku třeba na půl roku,“ vrátil se Kodet zpět v čase.
Jak je vidět ve videu, zpracování jednoho stromu zabere opravu chvíli, zhruba minutu. Když harvestor dokončí svou práci, pak přijde na řadu takzvaná vyvážečka. „Ta dřevo vyveze na vhodné místo, tam přijede náklaďák a dřevo se odveze. Obsluha harvestoru se vyškolila na kalamitě, už dlouho jsem nezažil nešikovnou obsluhu. Je radost se na ně dívat. Jsou to machři. Je to i o tom, že oni vyrůstali s joysticky u počítače. Takže když teď sednou za joysticky ve vyvážečce, tak se to dobře učí,“ myslí si Václav Kodet.
Správa městských lesů Jihlava také spravuje městskou zeleň, má prodej květin a pilařskou výrobu. Zaměstnává 77 lidí, za letošek očekává obrat skoro 100 milionů korun.
Jihlavská společnost SML má od letošního 1. srpna nové vedení. Václava Kodeta, který byl jednatelem téměř 35 let, ve funkci vystřídal Petr Ontolčík, který doposud působil jak ve státním, tak i v soukromém sektoru. Mimo jiné řadu let pracoval u Lesů ČR. Má obchodní zkušenosti, zkušenosti se zpracováním dřeva i řízením lesních prací.
„Do výběrového řízení jsem se přihlásil proto, že to je poměrně velká profesní výzva. Je to možnost směrovat někam majetek města o výměře skoro 4 tisíce hektarů a zanechat na něm nějakou stopu do budoucna,“ nastínil Petr Ontolčík, nový jednatel SML.
SML má za sebou rozsáhlou kůrovcovou kalamitu, se kterou se společnost musela potýkat mezi lety 2017 – 2022. Majetek značně poznamenala. „S odstraňováním následků kůrovcové kalamity se potýkáme dodnes. Musím říct, že společnost přebírám ve velice dobrém stavu. Jsem moc rád za to, že máme vytvořené finanční rezervy a rád bych panu Kodetovi za všechno moc rád poděkoval,“ vyjádřil se Ontolčík během vsymbolického „předání lesů“, které proběhlo právě v lese poblíž Stonařova na Jihlavsku.

Symbolické předání lesů v lese u Stonařova na Jihlavsku. Zleva: Václav Kodet, Petr Ontolčík
Práce v městských lesích se s novým jednatelem rozhodně nezastavily. Jak popsal Ontolčík, aktuálně v městských lesích převládají pěstební práce, sázení, oplocování, ochrana nově založených kultur. „Z kalamitních let máme také zanedbanou výchovu porostl, to znamená, že v tuto chvíli ve velkém realizujeme především výchovné zásahy u porostů do 40 let věku. Co se týče kůrovce, toho se naštěstí podařilo utlumit,“ uklidnil nový jednatel SML.
„Rád bych pokračovat v nastaveném trendu hospodaření jihlavských lesů. Budu se snažit o co nejpestřejší druhovou skladbu lesů a kdyby se kůrovcová kalamita opakovala, tak budu dělat všechno pro to, aby dopady byly co nejmenší,“ ujistil Petr Ontolčík. Podle jeho slov k zalesnění zbývá ještě nějakých 260 hektarů. „Nechceme, aby lesy byly jednotvárné. Sází se značné množství listnatých dřevin, takže duby, buky, javory, lípy. Vždy je to pestrá směs podle stanovištních potřeb dřevin. Dále pak z jehličnanů modřín, borovice, douglaska. Vrací se i zejména jedle, za což jsem rád,“ řekl nový šéf SML.
„Trh se dřevem žije vlastním životem."
A jak je to aktuálně s prodejem dřeva a jeho cenami? „Aktuální odbytové podmínky jsou prima v tom, že je nedostatek dřeva, a to znamená, že jeho cena je vysoká v porovnání s těmi kalamitními roky,“ dodal Petr Ontolčík.
„Trh se dřevem žije vlastním životem. Ten dnešní svět se dřevem je hodně globalizovaný. S tím, co dnes sázíme, se budou muset vypořádat naši vnuci, možná spíš až pravnuci. Ne ti, co teď odebírají dřevo. Ono to zní jako klišé, ale je to tak. Nedokážu si představit, že je tu nějaká vědma, která ví, co bude za sortiment dřeva potřeba za šedesát, osmdesát let,“ poznamenal na závěr Václav Kodet.