CENTRUM.CZ > Ostravská Drbna > dnes, 12:30

Ve Frenštátu pod Radhoštěm vznikla Pohorská jednota Radhošť, první turistický spolek

| 2 min

Sdílet

V malém městě pod beskydskými svahy vznikl na konci 19. století první český turistický spolek. Jeho předseda Eduard Parma se z Frenštátu už tehdy pokoušel vytvořit centrum turismu.

Ve Frenštátu pod Radhoštěm vznikla Pohorská jednota Radhošť, první turistický spolek

Zdroj: Ostravská Drbna - zprávy z Ostravy a Moravskoslezského kraje

Pohorská jednota Radhošť je v historických knihách známá jako první český turistický spolek. Vznikl už v roce 1884, oproti známějšímu Klubu českých turistů, jehož vznik se datuje až k roku 1888. Světlo světa spatřil v časech vyhroceného nacionálního zápolení mezi Čechy a Němci.

Jeho zrod přímo ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde se odehrála zakládací schůze, není náhodou. Malé město i přes německy znějící název bylo po celou svou historii takřka výhradně české, tudíž na konci 19. století platilo za významné centrum českého obrození v regionu.

Nepřekvapí, že v době vzniku Pohorské jednoty Radhošť už existovalo v Beskydech několik německých turistických spolků, například Moravskoslezský sudetský horský spolek (založen 1881). Zakladatelé toho prvního českého, Eduard Parma a Štěpán Ježíšek, se také inspirovali u alpských turistických spolků a myšlenka na jeho vznik se zrodila ve Vídni.

Parma v hlavním městě Rakouska-Uherska vystudoval práva a odsud dobře znal také tradici rakouské alpské turistiky, kterou přenesl do rodných Beskyd, kde turistiku posléze podporoval i z pozice starosty Frenštátu. S českým charakterem Pohorské jednoty Radhošť to však není zcela jednoznačné.

Podle historiků se mezi členy nacházelo přibližně 15 % Němců. Vyvěšované cedulky jednoty byly povětšinou dvojjazyčné a moravskoostravský odbor spolku dokonce dlouho vedl spor za jejich přeměnu na cedulky čistě německé. Argumentoval dominancí německých zájemců o horskou turistiku. Příčiny německého zájmu nebyly ani tak kulturní, jako spíše socio-ekonomické, díky lepší pozicí Němců.

Na konci 19. století byla horská turistika doménou středních a vyšších vrstev společnosti. Projevilo se to i mezi samotnými členy Pohorské jednoty Radhošť, dominovali mezi nimi zejména úřednici, profesoři a učitelé. Dělníky či rolníky bychom mezi nimi hledali jen obtížně.

Zakladatelé ve stanovách odkazovali na vztah k „vlasti“ a už samotný vznik spolku v ryze českém městě naznačuje, že – podobně jako mnoho jiných spolků té doby – nesla i Pohorská jednota Radhošť určitý nacionalistický rozměr, i když v jejím případě nešlo o nic vyhroceného.

Jednoho ze zakladatelů, Štěpána Ježíška, pak můžeme zařadit k panslavistickému “vlastenectví” neb se záhy po založení spolku přestěhoval do Moskvy, kde zůstal do konce života. Jeho snaha o zřízení podobné turistické organizace v carském Rusku však nebyla povolena.

Konec potkal občanský spolek během “řádění” komunistů v 50. letech 20. století, ovšem nebyl to konec definitivní. V roce 1990 byla Pohorská jednota Radhošť ve svobodných poměrech obnovena a věnuje se dnes zejména pořádání akcí na Velkém Javorníku, který se tyčí nad Frenštátem. Aktivity má tak podobné, jako původní spolek, který se však na přelomu 19. a 20. století soustředil zejména na Radhošť a Pustevny, kdy se podílel na vzniku staveb architekta Dušana Jurkoviče: od hotelů, přes chalupy sloužící jako útulny nebo dodnes oblíbené vyhlídkové altány.

Ve Frenštátu pod Radhoštěm vznikla Pohorská jednota Radhošť, první turistický spolek

Za Ukrajinu. Proti Babišovi. Za Drábovou. "Vydržíme," říkají výjimeční senioři

Byla rychlá, krásná, úspěšná. Jonesová padla až na samé dno, zradil ji i její manžel

Čistí krev po vraždách a tvrdí, že mu to přináší klid. Poprvé stál na místě činu, když mu bylo dvanáct

Zrod legendy, hrdinka v sedle i 68 mrtvých koní. Velké pardubické je 151 let

Laďka Něrgešová podstupuje průlomovou elektroterapii, která stojí miliony. Platit ji ale nemusí