V roce 1912 se rozhodl otestovat svůj vynález skokem z Eiffelovy věže. Rodák ze Štětí tím šokoval Paříž

| 2 min

Sdílet

Mnoho lidských objevů bylo učiněno díky odvážným vynálezcům, kteří nevěřili tvrzením, že něco není možné. Když ale nebylo, mohlo je to dokonce stát život.

V roce 1912 se rozhodl otestovat svůj vynález skokem z Eiffelovy věže. Rodák ze Štětí tím šokoval Paříž

Zdroj: Zdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / Public domain

Přelom 19. a 20. století byl dobou, kdy se s různými vynálezy doslova roztrhl pytel. Jedním z nich bylo i sestrojení letadel, která po tisíciletích lidského snění umožnila člověku vznést se. To ale v tehdejších podmínkách nebylo bez rizika, a proto se vynálezci snažili o sestrojení padáku, který by byl dostatečně lehký a schopný zachránit lidi i při seskoku z nižší výšky. Jedním z takových byl i krejčovský mistr Franz Reichelt narozený ve Štětí. Víra v jeho výtvor ho nakonec stála život.

Tehdejší padáky byly těžké a nemotorné

Ač z Čech, ovšem z německy mluvící rodiny, se Reichelt nakonec přestěhoval do Paříže. Zde si otevřel prosperující krejčovský podnik. Nezůstalo však jen u toho. Byl velkým fanouškem letectví a začal se zajímat o to, jak by piloti mohli bezpečně seskočit z letadel. Princip padáku byl v té době již dávno známý, ale problémem byla jejich velikost. Prostě se do letadel nevešly, navíc při seskoku z menší výšky se nestíhaly otevřít.

Již v roce 1910 měl krejčí, který využil znalostí svého řemesla, vyrobený prototyp padákového obleku, který se dal složit. Při seskoku se měl otevřít a člověka zachránit. O rok později Aéro-Club de France vypsal vysokou odměnu pro konstruktéra funkčního padáku, který neměl být těžší než 25 kilogramů. Reichelt ještě znásobil své úsilí a na vynálezu provedl několik úprav.

Svůj výtvor zkoušel na krejčovských figurínách. Dokonce s ním skočil sám. Měl štěstí, protože dopadl na balík sena, který jeho skok pochopitelně značně ztlumil. Ačkoli při pokusech dosahoval pochybných výsledků, byl přesvědčený, že jeho oblek je plně funkční. Domníval se, že potřebuje jen dostatečnou výšku, aby to dokázal. Začal proto usilovat o to, aby mohl ve svém obleku skočit z pařížské Eiffelovy věže.

Ve svůj oblek měl bezmeznou víru

Úřady se nejprve velmi zdráhaly, ale v roce 1912 mu nakonec pokus povolily. Uskutečnit se měl 4. února v 7:00 ráno. Je pochopitelné, že takový čin pod slavnou věž přilákal řadu zvědavců a médií včetně kameramanů, kteří měli vše zdokumentovat. Reichelt potřeboval asi hodinu a půl na přípravy, než byl připraven skočit z patra věže ve výšce 57 metrů. Sebevědomě odmítl jistící lana nebo trampolínu a se slovy „Brzy se sejdeme,“ se vrhl dolů.

Jeho oblek se otevřel jen částečně a pořízené záběry ukazují, jak se jeho tělo vysokou rychlostí řítí k zemi. Při dopadu na zmrzlý povrch si polámal řadu kostí a tekla mu krev. V zemi zůstal 15 centimetrů hluboký dolík. Lékaři konstatovali, že je mrtev. I když při pitvě zjistili, že příčinou jeho smrti měl být infarkt. Po tomto incidentu začaly být úřady velmi přísné a podobné experimenty z Eiffelovy věže nepovolovaly. To samozřejmě občasné hazardéry neodradilo.

V roce 1912 se rozhodl otestovat svůj vynález skokem z Eiffelovy věže. Rodák ze Štětí tím šokoval Paříž

Babiš má problém, cesta do Strakovky je v ohrožení. Jaké jsou možné scénáře postupu?

Nová zjištění o Kellnerovi: Žil a jednal na úplné hraně rizika, popisuje novinářka

Langerová o svém coming outu: „S tátou jsem obešla hřiště desetkrát, než jsem mu řekla pravdu.“

Hudba jako z hororu. Tak zní housenka, která se snaží ubránit před mravenci. Poslechněte si ji

Záhadu vyřešil detail. Snímek z Putinovy návštěvy prozradil možnou vojenskou slabinu