V posledních několika měsících se společnost Meta dostala na titulní stránky novin po celém světě poté, co se pustila do zběsilé akce na získání talentů v oblasti umělé inteligence. Společnost vedená Markem Zuckerbergem totiž nabízela astronomické platy a bonusy, které se v jednotlivých náborových balíčcích pohybovaly až do výše 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) a v jednorázových nabídkách dokonce až 1,5 miliardy dolarů (31,5 miliard korun).
Cíl byl jasný: zaujmout vedoucí postavení v oboru a být schopen vytvořit systémy „superinteligence“ schopné překonat člověka v kognitivních úlohách – zkrátka stát v čele další velké technologické revoluce. Společnost však právě oznámila nečekaný zvrat: Meta pozastavila přijímání zaměstnanců do své divize umělé inteligence.
Tento krok, který platí od minulého týdne, je součástí rozsáhlé restrukturalizace společnosti a překvapil zaměstnance i analytiky.
Raketová a nákladná expanze
V posledních měsících Meta přijala více než 50 výzkumníků a inženýrů od konkurentů, jako jsou OpenAI, Google DeepMind, Anthropic, xAI a dokonce i Apple. Aby si je zajistila, neváhala se uchýlit k tomu, čemu někteří analytici říkají „reverzní akvizice“: pohlcení klíčových talentů ze startupů nabídkou milionových částek jejich zakladatelům.
Nejvýraznější sázkou byla částečná akvizice společnosti Scale AI, kterou založil Alexandr Wang. Meta zaplatila 14,3 miliardy dolarů (300,3 miliard korun) za 49 % společnosti, čímž si zajistila, že Wang převezme vedení její nové laboratoře superinteligence.
K dalším významným podpisům patřili Nat Friedman (bývalý generální ředitel společnosti GitHub) a Daniel Gross (spoluzakladatel společnosti Safe Superintelligence). To vše vytvořilo tým snů v oblasti umělé inteligence, ačkoli náklady na jeho vytvoření již začaly na Wall Street zvedat obočí.
Interní restrukturalizace proti proudu času
Zmrazení náboru zaměstnanců bylo oficiálně zdůvodněno jako záležitost „organizačního plánování“ a potřeby vytvořit pevnou strukturu pro nové projekty. Společnost Meta reorganizovala svou divizi umělé inteligence do čtyř hlavních týmů, které zastřešuje Meta Superintelligence Labs:
- TBD Lab: Laboratoř vedená Alexandrem Wangem, která se věnuje budování superinteligentních systémů.
- Produktová divize: Zaměřuje se na integraci AI do služeb Facebooku, Instagramu a dalších služeb společnosti Meta.
- Divize infrastruktury: Zodpovědná za technickou a výpočetní podporu potřebnou pro stále rozsáhlejší modely.
- Základní výzkum: Průzkumné a dlouhodobé projekty.
Zajímavé je, že v rámci této reorganizace došlo také ke zrušení týmu AGI Foundations, který byl zodpovědný za řadu modelů Llama. Po dubnovém uvedení verze, která byla považována za zklamání, se Zuckerberg údajně rozhodl osobně zasáhnout a změnit směr.
Reakce odborníků
Kromě firemního inženýrství se Meta potýká s „kulturním“ napětím: noví zaměstnanci, kteří přicházejí s velkolepými platy a bonusy, koexistují s veterány, kteří tyto nerovnosti považují za hrozbu pro pracovní prostředí. Podle některých amerických médií někteří výzkumníci ze „staré gardy“ pohrozili odchodem ze společnosti.

Zdroj: Youtube.com
Tato strategie vyvolala také reakce ze strany průmyslu. Sam Altman (OpenAI) nedávno označil politiku prázdných šeků společnosti Meta za „šílenství“ a prohlásil, že budování firemní kultury kolem peněz je „receptem na neúspěch“. Dario Amodei (Anthropic) zašel ještě dál a svému týmu řekl, že se odmítne zapojit do mzdové války, protože „by to mohlo zničit firemní kulturu“.
Reakce investorů
Investoři začali projevovat znepokojení: Morgan Stanley šel ve své zprávě tak daleko, že varoval, že náklady na pracovní sílu v podobě akcií, které se používají k přilákání talentů, již zaujímají ve struktuře nákladů společnosti Meta znepokojivou váhu. Tyto masivní výdaje mohou podle analytiků vést ke dvěma protichůdným scénářům:
- Převratné inovace, které ospravedlní výdaje a znásobí hodnotu pro akcionáře.
- Rozmělnění hodnoty pro akcionáře, pokud se neprojeví v konkrétních průlomových řešeních.
Otázkou je, zda se Zuckerbergovi podaří udržet tempo výdajů, vnitřní soudržnost a důvěru investorů dostatečně dlouho, aby toho dosáhl. Připomeňme, že ani jeho poslední velká technologická sázka (na Metaverse, kvůli které dokonce změnil název společnosti) se nedokázala promítnout do významných pokroků.
K tomu všemu souběžně se zmrazením náboru zaměstnanců procházejí technologické trhy obdobím masivních výprodejů akcií v důsledku obav z „bubliny umělé inteligence“. Sam Altman ostatně nedávno připustil, že kolem tohoto odvětví panuje přehnaný zájem, i když tvrdí, že AI je „nejdůležitějším průlomem za dlouhou dobu“.
Co bude dál?
Odborníci oslovení CNBC a The Wall Street Journal se shodují, že přestávka není ústupem, ale „režimem trávení“ po období zběsilého utrácení. Jinými slovy, Meta potřebuje čas, aby integrovala svou novou armádu výzkumníků a posoudila, zda dokáže investice proměnit v hmatatelný pokrok.
Zuckerberg zase zůstává neoblomný ve svém cíli: vybudovat superinteligentní umělou inteligenci, která ho odliší od konkurentů, jako jsou OpenAI, Google a Anthropic. Otázkou je, zda se mu podaří udržet tempo výdajů, vnitřní soudržnost a důvěru investorů dostatečně dlouho, aby toho dosáhl.