Bright Star neboli Jasná hvězda je jedno z největších vojenských cvičení na Blízkém východě. Právě probíhá na egyptské vojenské základně Mohamed Naguib. Primárně se ho účastní Spojené státy a Egypt, ale letošní ročník hostí vojáky i dalších 43 států. Podle Američanů jde o stěžejní cvičení pro bezpečnostní spolupráci v oblasti, kde si desetiletí drželi zásadní vliv. Teď jim ale začíná konkurovat Čína.
Americko-egyptské manévry hostí egyptská základna Mohamed Naguib už podevatenácté. Od 28. srpna do 10. září se jich kromě americké a egyptské armády aktivně účastní vojáci z dalších 13 zemí a třicet států na ně vyslalo své pozorovatele.
V oblasti Blízkého východu jde se o jedno z největších vojenských cvičení a představitelé obou pořádajících armád – tedy egyptské a americké – neopomněli před zahájením zdůraznit jeho význam.
„Společný výcvik zlepšuje naše budoucí operace. Cvičení Bright Star jsem se účastnil již dříve a měla významný a trvalý dopad – výhody, ze kterých čerpám dodnes,“ uvedl před zahajovacím ceremoniálem manévrů generálporučík Ahmed Khalifa, náčelník štábu egyptských ozbrojených sil.
Americké velvyslanectví v Káhiře zase vydalo prohlášení, kde uvedlo, že cvičení se budou letos týkat „konvenčního a nepravidelného válčení, cvičení na velitelských stanovištích, polního výcviku a kombinovaného plánování společných úkolových sil,“ což podtrhuje „rostoucí celosvětovou relevanci cvičení.“
Poslední věta má ve vyznění letošního ročníku zvláštní význam. Americké „bezpečnostní nadvládě“ v oblasti začíná totiž na paty „nenápadně“ šlapat Čína.
Hvězda, nebo Orel?
Egypt se poslední roky netajil tím, že vojenskou spolupráci naváže s tím, kdo mu bude ochoten prodávat vojenské technologie. Kritické roky v americko-egyptské vojenské spolupráci představovalo období mandátu Baracka Obamy, který ve svém druhém funkčním období nechal dočasně zmrazit prodej zbraní do Egypta.
Tehdy „americko-egyptské diplomatické roztržky“ využili Rusové, od nichž Egypt nakoupil stíhačky Mig-29. A později také systém protivzdušné obrany S-300. Teď se k „protiamerické“ bezpečnostní konkurenci v Egyptě přidala i Čína.
Na jaře letošního roku armády obou zemí absolvovaly první společné vojenské letecké cvičení, které nazvaly „Eagles of Civilization 2025“. Čínské ministerstvo obrany uvedlo, že se jedná o „první společný výcvik mezi čínskými a egyptskými ozbrojenými silami, který má velký význam pro podporu pragmatické spolupráce a posílení vzájemné důvěry a přátelství mezi oběma armádami“.
Mluvčí egyptské armády pak zdůraznil, že podstatné pro jejich vojáky je vyzkoušet „řadu víceúčelových stíhacích letounů různých typů“ a sladit bojové koncepce.
Podle serveru Breaking Defence, který citoval analytika washingtonského Blízkovýchodního institutu Muhammeda Solimana, se jedná o zásadní posun v geopolitice Blízkého východu.
„Společným egyptsko-čínským vojenským cvičením vyslala Káhira Washingtonu jasnou zprávu o tom, jak je frustrována ,americkými omezeními na modernizaci své flotily stíhaček F-16‘ a o připravenosti ,diverzifikovat své zakázky na obranu‘,“ popsal Soliman.
Ačkoliv je Egypt dlouhodobým a zásadním spojencem Spojených států a provozuje řadu letadel vyrobených v USA, včetně stíhacích letounů F-16, vrtulníků CH-47 Chinook a AH-64 Apache, právě neochota Washingtonu modernizovat letouny F-16 užívané egyptskou armádou je předmětem frustrace ze strany jejího velení.
Drak u pyramid
Zásadní průlom v „egyptsko-čínských námluvách“ přinesl rok 2024, který obě země vyhlásily jako rok „egyptsko-čínského partnerství“. Podle Nadace pro obranu demokracií (FDD), nezávislého výzkumného ústavu se sídlem ve Washingtonu, se egyptský prezident Abdel Fattah al-Sísí v květnu 2024 zúčastnil Fóra spolupráce mezi Čínou a arabskými státy v Pekingu.
V září podepsala egyptská delegace smlouvy a memoranda o porozumění s čínskými společnostmi v hodnotě 1 miliardy dolarů, ke kterým ještě koncem minulého roku přibyla dohoda rozšiřující čínskou angažovanost v ekonomické zóně Suezského průplavu. Egyptské námořnictvo se také stihlo zúčastnit kombinovaných cvičení s čínským námořnictvem.
V dubnu tohoto roku pak poprvé nad egyptskými pyramidami v Káhiře prolétly při zmiňovaném 18denním společném leteckém cvičení čínské stíhačky J-10C a o dva měsíce později Egypt rozšířil svůj systém protivzdušné obrany o čínský systém HQ-9B.
Server Breaking Defence k tomu poznamenal, že ze strany Egypta jde o pragmatické kroky. Podle Davida Des Roches, analytika z Centra pro bezpečnostní studia Blízkého východu a jižní Asie, má Egypt obavy ze snižování vojenské pomoci, kterou každý rok dostává od Spojených států, a i když jsou vzájemné vztahy v současné době na dobré úrovni, obecně je Trumpova vláda vůči zahraniční pomoci skeptičtější než vlády předchozí.
„Na Egypt je také nahlíženo s trochou podezření, částečně proto, že Trumpova administrativa má pocit, že nehraje tak užitečnou roli při řešení krize v Gaze, jakou by mohl hrát. Takže Egypt se snaží ukázat Washingtonu, že má i jiné možnosti,“ řekl pro server Breaking Defence David Des Roches.
Pro Peking je taková situace výhodná, protože podle něj může „rozšířit export obrany na trhy frustrované západními omezeními“.
„Více než Západ obecně se ale Egypt snaží přesvědčit Američany, že má i jiné možnosti a využije je jako prostředek, jak si zajistit pokračující americkou pomoc a financování svých stávajících programů,“ poznamenal Des Roches.
Podle serveru Al Monitor se může situace vyvinout tak, že Pentagon upřednostní své zaměření na východní Asii a Egypt tedy s Čínou bezpečnostní spolupráci prohloubí.
Jak ale upozorňují analytici Al Monitoru, není pravděpodobné, že by Peking zásadně stál o to, aby „převzal povinnosti Washingtonu jako garanta bezpečnosti na Blízkém východě“.
Pro Čínu je nicméně podstatná ochrana námořních obchodních cest vzhledem k jejím ekonomickým aktivitám v oblasti a stojí i o to podporovat svou pozici globální mocnosti. Což doložila i poměrně pozoruhodnou dohodou, kterou uzavřela nedávno právě s Egyptem.
Obě země se dohodly, že se budou snažit „podkopat transakční dominanci dolaru“. Čínská lidová banka by tak měla egyptským firmám umožnit provádět více transakcí v čínských jüanech.
Tzv. dedolarizace je součástí strategie skupiny BRICS, jejímž cílem je mimo jiné oslabení amerického globálního vlivu. Na Blízkém východě, kde se zásadně léta obchodovalo v „petrodolarech“, si tento trend získal v posledních letech jistou podporu, když například Saúdská Arábie souhlasila, že bude Číně prodávat ropu za jüany nebo Spojené Arabské Emiráty stejný model aplikovaly s Indií v rupiích.
HlídacíPes.org
SportWin|
Zprávy - Aktuálně.cz|
Trendy svět|
Náš REGION|
NESPECHEJ.cz|
KINOTIP2.cz|