Vzhledem k tomu, že si Írán a Izrael nadále vyměňují útoky, začaly Spojené státy posilovat svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v nedávném prohlášení zveřejněném X potvrdil, že nařídil „nasazení dalších schopností“ k ochraně svých sil a zlepšení obranného postavení v regionu.
Podle médií, jako jsou agentury Reuters a BBC, se nasazení týká i letadlové lodi USS Nimitz, jedné z klíčových součástí amerického námořnictva. Může nést až 5 000 osob a více než 60 letadel, včetně stíhaček, lehkých bombardérů a podpůrných letounů.
Mobilizováno bylo také nejméně 30 tankovacích letounů, většinou KC-135 Stratotanker a KC-46 Pegasus, a flotila stíhaček složená z modelů F-16, F-22 a F-35. Tyto tankery mají zásadní význam pro operace na velké vzdálenosti, protože umožňují stíhačům a bombardérům prodloužit dobu letu a operační dosah, což je v tak rozsáhlém a strategickém regionu, jako je Blízký východ, zásadní.
Nosiče, stíhačky a otevřená otázka B-2
Uprostřed této eskalace se však mnoho očí upírá na otázku, která visí nad americkou strategií: bude bombardér B-2 Spirit mobilizován? Tato otázka má jasný důvod. Jedná se o jediný letoun ve službě pod přímou kontrolou USA, který je certifikován k nesení a doručení GBU-57/B Massive Ordnance Penetrator, bomby určené k prorážení hlubokých podzemních struktur.
Tato schopnost není jen technickým detailem. Podle různých odhadů by GBU-57 mohla být jednou z mála zbraní schopných zasáhnout Fordow, íránské zařízení na obohacování uranu vykopané pod horou v hloubce asi 80 až 90 metrů. Toto zařízení je považováno za jedno z nejpřísněji střežených íránských zařízení, což podtrhuje strategický význam zbraně schopné ho zneškodnit.
Vstup letounu B-2 Spirit na scénu nikdo nepotvrdil. Pokud by jej však USA mobilizovaly, stačilo by to ke změně strategické konverzace. Justin Bronk z Royal United Services Institute prozatím uvedl: „současný způsob nasazení velmi naznačuje, že se Washington připravuje na podporu intenzivních bojových operací v regionu.“
B-2 by byl nejsilnější součástí této podpory. Jeho dolet, 9 650 km bez doplňování paliva, mu umožňuje operovat z některých klíčových míst. Obvykle tak činí z Whitemanu v Missouri. Dalšími možnostmi, které jsou na stole, jsou Fairford ve Velké Británii a Diego Garcia, vzdálená základna v Indickém oceánu, kterou si Velká Británie pronajímá od USA.
B-2 Spirit není ani nejrychlejší, ani nejnovější bombardér, ale je jedním z nejhůře zjistitelných. Jeho konstrukce létajícího křídla spolu se speciálními materiály a nízkým letovým profilem mu umožňuje proniknout vysoce sofistikovanými systémy protivzdušné obrany. Právě v tom spočívá jeho hodnota: může létat tam, kde ostatní nemohou. Tato schopnost utajení je zásadní pro mise, které vyžadují, aby se vyhnul detekci nepřátelskými radary.
Letoun má rozpětí křídel 52 metrů, je dlouhý 21 metrů a je poháněn čtyřmi motory General Electric F118-GE-100. Jeho operační strop je 15 000 metrů a, jak jsme viděli, má mezikontinentální dolet. Jeho nosnost je přibližně 20 tun a může nést konvenční i jaderné zbraně.
Jeho posádku tvoří dva lidé, což je mnohem méně než u jiných těžkých bombardérů, jako jsou B-1B nebo B-52, a jeho mise jsou koordinovány z omezené sítě strategických základen. Jeho údržbu zajišťuje americké letectvo s podporou dodavatelů v čele se společností Northrop Grumman. Aktivních jednotek je pouze 19, což z něj činí cenný a omezený zdroj.