Úloha tak jednoduchá, až ji téměř nikdo nedokáže vyřešit. Pokud ji nezvládnete, logika nebude váš nejlepší kamarád

Sdílet

Zdroj: Zdroj fotografie: Barletta Web

Zápalka se v současné podobě zrodila začátkem 19. století. Kvůli obsahu kyseliny sírové se těmto tyčinkám začalo lidově říkat sirky. A právě ony tvoří následující příklad.

Tu skutečně první má na svědomí Francouz Jean Chancel a psal se rok 1805. Proces zapalování byl však nadmíru složitý a nepohodlný. Hlavičku měla totiž ze směsi chlorečnanu draselného, síry, cukru a gumy. Zapalovala se namočením do malé baňky kyseliny sírové. Není tedy divu, že se jako běžný nástroj neujala. Škrtací zápalky nesou také název Congrevovy, protože za nimi stál stejnojmenný generál. Škrtalo se jimi jednoduše o smirkový papír.

Od škrtání přes pachy až k otravě

Další vývoj vedl k používání směsi obsahující fosfor. Stačil jakýkoli suchý povrch, třeba proslulé podrážky bot. Problém byl v četném samovznícení, zápalky také velmi páchly. Složení změnil v roce 1830 chemik Charles Saurja, který v nich začal používat bílý fosfor. Pach byl odstraněn, nová složka byla ale prudce jedovatá. Po roce 1910 tak byla výroba zakázána. Teď se ale podívejte na tuto zápalkovou rovnici. Vyřešíte ji přesunem 2 zápalek?

Frankfurtský profesor chemie Rudolph Christian Boettger přišel roku 1848 s bezpečnostními zápalkami, které se využívají dodnes, zapalují se totiž o škrtátko. V Německu však o ně nebyl zájem, následně je tedy koupili švédští bratři Johan a Edward Lundströmové. Zdokonalili je, vznikla i kultovní vysouvací krabička a poté průmyslová výroba. Ve stejném roce za ně získali cenu na Světové výstavě v Paříži.

Světový tuzemský úspěch

Slavnou továrnu na výrobu zápalek v Sušici založil v roce 1944 Bernard Fürth, původní profesí obchodník se smíšeným zbožím. O 5 let později ale ve městě vypukla cholera, která si vyžádala i jeho život. Továrnu tak vedli jeho potomci, záhy šlo o největší sirkárnu na území Rakouska-Uherska. Až na švédské podniky také největší na světě. Koncem století ovládala trhy nejen Blízkého východu, ale i Afriky, Číny, Indie, Austrálie a Ameriky. Tápete? Tady je snadné řešení.

Původně šlo o ruční výrobu, postupně přišly jednoduché stroje. Za titěrná dřívka můžeme poděkovat speciálním hoblíkům. Valná většina balení, máčení nebo sušení byla ale hodně dlouho ruční práce. Hádanky se sirkami bývají velmi zapeklité, vyžadují značné zapojení logiky i fantazie. Určitě neuškodí tyto schopnosti trénovat řešením podobných úkolů.