Vzdálenosti v moderní válce jsou jadernou záležitostí. Na Ukrajině se to naprosto jasně ukázalo v listopadu 2024, kdy se svět držel zpátky v domnění, že Putin konečně „zmáčkl“ tlačítko. Tehdy bylo několik kilometrů klíčem k tomu, aby raketa Moskvy nespustila všechny červené linie. To je také důvod, proč se od invaze v roce 2022 jen zřídkakdy objevilo jméno, které Kyjev právě skloňoval jako jednu z největších hrozeb pro Rusko.
Tomahawky na Ukrajině
Spojené státy vážně zvažují žádost ukrajinského prezidenta Zelenského o zařazení řízených střel Tomahawk do svého arzenálu, což by představovalo bezprecedentní eskalaci války. Tyto střely s doletem 1 500 až 2 500 kilometrů v závislosti na verzi by byly schopny z ukrajinského území zasáhnout Moskvu a velkou část ruského území, což by představovalo kvalitativní posun oproti současným schopnostem Kyjeva, které jsou založeny především na bezpilotních letounech dlouhého doletu a omezeném počtu střel ATACMS, jež Washington dříve povolil.
Možnost jejich dodávek odráží posun administrativy Donalda Trumpa, která se donedávna zdráhala konflikt rozšířit, ale nyní vyjadřuje bojovnější diskurz: pro jeho zvláštního vyslance Keitha Kellogga „neexistují žádná útočiště“ a Ukrajina by měla být schopna udeřit hluboko do Ruska, aby změnila dynamiku války.
Tomahawky jsou vysoce přesné řízené střely, které USA použily v několika konfliktech, včetně války v Perském zálivu a operací v Sýrii. Jejich schopnost létat v malé výšce a vyhýbat se radarům z nich činí impozantní nástroj pro přesné údery. Přidání těchto raket do ukrajinského arzenálu by mohlo výrazně změnit rovnováhu sil v regionu a zvýšit tlak na Rusko, aby přehodnotilo svou vojenskou strategii.
Ruská odpověď
Z Moskvy byla tato prohlášení přijata se směsicí znepokojení a vzdoru. Mluvčí Dmitrij Peskov připustil, že Kreml provádí „hloubkovou analýzu“ důsledků případné dodávky Tomahawků, což vyvolalo otázky, kdo by kontroloval jejich odpálení a zaměření: zda výhradně Ukrajinci, nebo zda by se zapojil i americký personál, čímž by se scénář přiblížil přímé konfrontaci mezi mocnostmi.
Kromě toho varoval, že i kdyby tyto rakety byly dodány, „neexistuje žádný všelék“ schopný zásadně změnit situaci na frontě, kde Rusko tvrdí, že neustále postupuje. Implicitní poselství zní, že i tváří v tvář technologickému skoku by si Moskva udržela vojenskou iniciativu a nepodlehla by vydírání Západu.
Odveta a stín
Ruská politická třída šla ve svých varováních ještě dál. Předseda parlamentního výboru pro obranu Andrej Kartapolov prohlásil, že každý americký vojenský specialista zapojený do operací s Tomahawky se stane terčem přímé odvety a „nikdo je nebude moci ochránit, ani Trump, ani Kellogg, ani nikdo jiný“.
Stejně tak Putin při dřívějších příležitostech zopakoval, že si Rusko vyhrazuje právo zaútočit na vojenská zařízení v evropských třetích zemích, pokud usnadní útoky na jeho území. Tato hrozba není zanedbatelná: jejím cílem by byly základny NATO, přičemž je zřejmé riziko eskalace ve větší přímý konflikt. Dokonce i Dmitrij Medveděv svým obvyklým tónem varoval, že Evropa si „nemůže dovolit válku s Ruskem“, ale že „riziko fatální nehody vždy existuje“, čímž měl na mysli možné rozpoutání velké konfrontace v důsledku chybného výpočtu nebo překročení červených linií.
Americká změna kurzu
Je jisté, že přehodnocení dodávek Tomahawků na Ukrajinu symbolizuje změnu americké strategie. Během Bidenova prezidentství byl Washington extrémně opatrný, neochotně omezoval použití ATACMS uvnitř ruského území a obával se vyvolat nekontrolovanou eskalaci.
Za Trumpa však diskurz zmutoval: o Ukrajině se hovoří jako o zemi schopné vyhrát válku, Rusko je označováno za „papírového tygra“ a sílí tlak na evropské spojence, aby přispěli raketami dlouhého doletu, například německými Taurus. Bývalý litevský ministr Gabrielius Landsbergis zdůraznil, že takové zbraně by Ukrajině nejen poskytly větší kontrolu, ale také by jí umožnily „udávat tón“ eskalace, místo aby nechávaly na Moskvě, aby jednostranně rozhodovala o hloubce útoků.
Vojenské srovnání: ATACMS
Debata o tom, které rakety dlouhého doletu by měla Ukrajina dostat, není jen politická, ale hluboce technická a strategická, protože každý systém nabízí na bojišti jiné možnosti. Na rozdíl od Tomahawku je ATACMS, který Ukrajina již používá, taktickou balistickou střelou odpalovanou ze systémů HIMARS nebo M270.
Používají se především k úderům na muniční sklady, letiště a soustředění vojsk za bezprostřední frontovou linií. Jejich dopad je pozoruhodný, protože donutily Rusko přesunout svá logistická centra dále do vnitrozemí, ale jejich omezený dosah vyřazuje většinu strategického týlu Ruska z dosahu. Pro Moskvu je rozdíl oproti Tomahawku propastný: zatímco ATACMS ji nutí ustoupit o několik set kilometrů, Tomahawk by ohrozil celý její vojenský a politický aparát.
Vojenské srovnání: Taurus KEPD 350
Taurus, vyvinutý společně Německem a Švédskem, je letecká řízená střela odpalovaná ze stíhacích letounů, jako je Tornado nebo Eurofighter. Její odhadovaný dolet je 500 km, přičemž průbojná hlavice je určena k ničení bunkrů, letištních ploch a silně chráněných cílů.

Zdroj: Youtube.com
Její velmi nízký letový profil a schopnost elektronického úniku ji činí obzvláště obtížně zachytitelnou. Ukrajina si tyto rakety dlouhodobě nárokuje, ačkoli Berlín se k nim staví odmítavě kvůli riziku, že by mohly být použity k útoku na ruském území. Pokud by se dostaly do rukou Kyjeva, poskytly by ukrajinskému letectvu možnost zasáhnout s velkou přesností klíčová vojenská zařízení, jako jsou letiště, kasárna nebo sklady zbraní v oblastech, které dosud zůstávaly mimo dosah.
Strategické důsledky
Zásadní rozdíl je v dosahu: ATACMS nabízí taktický rádius omezený na bezprostřední oblast fronty, Taurus by umožnil údery hluboko do ruského operačního týlu a Tomahawk by otevřel možnost strategických úderů v celém vnitrozemí země, včetně jejích hlavních městských a vojenských center.
Tento žebříček dosahu se promítá do různých úrovní eskalace: zatímco ATACMS jsou vnímány jako zbraň pro zadržování a opotřebovávání, Taurus již hraničí se schopností popírání operací a Tomahawk přechází přímo do oblasti strategického odstrašování s globálními bezpečnostními důsledky.