Tento předmět se vymyká zdravému rozumu. Ležel mezi kostmi v pravěké jeskyni a nevyrobil ho člověk

| 4 min

Sdílet

V šeru belgické jeskyně Scladina našli archeologové kus lví kosti, která se tvářila jako obyčejný úlomek. Při bližším zkoumání se z ní ale vyklubal promyšlený vícenástroj: čtyři funkce na jednom kusu kostěného nože. A neudělali ho moderní lidé, vznikl v rukou neandrtálců před zhruba 130 tisíci lety.

Jeskyně mohou ukrývat mnoho pokladů

Zdroj: Pravda24

Představte si prostor, kde se mísí pach vlhké země, staré kosti velkých šelem a tiché šustění štětečků. Tam, ve Scladině nad údolím Mázy, už desítky let vyzvedávají z vrstvy po vrstvě stopy po neandrtálcích. Někdy je to odštěpek pazourku, jindy dětská čelist. A pak přijde nález, který obrátí představy o primitivních lovcích: lví holenní kost přetvořená v nástroj, který nejdřív sekal či dlátoval a po opotřebení posloužil k dobroušení kamenných čepelí. Co dokáže obyčejná kost, když ji vezmou do ruky trpělivé a vynalézavé bytosti?

Scladina: jeskyně, která vrací hlas neandrtálcům

Scladina je dlouhodobě systematicky zkoumaný komplex s výjimečně zachovanou stratigrafií. Odtud pochází i Scladina child, jeden z nejlépe dochovaných dětských neandertálců v západní Evropě, a tisíce moustérských artefaktů. Svrchní vrstvy nesou stopy opakovaného osídlení a pečlivé práce s materiálem – kostí, kamenem i dřevem. Není to jednorázová epizoda, ale dlouhá kapitola, kterou vědci v posledních letech zpřesnili datováním i novými analýzami.

Čtěte také: Hygiena na dvoře Ludvík XIV. Marie Antoinetta se mohla pozvracet. Nic horšího si neumíte představit

A co je podstatné: Scladina už dřív ukázala, že neandrtálci sahali po kostech z různých zdrojů, včetně ptáků a jeskynních medvědů a přetvářeli je v pracovní pomůcky. Nález nože z lví kosti na tuto linii hladce navazuje, jen posouvá hranici: od kořisti k nástroji z krále pravěkých šelem.

Čtěte také: Svatební noc starých Slovanů: Podivný rituál s děravou košilí je zcela mimo naše dnešní chápání

Nůž z lvích kostí: čtyři nástroje v jednom

Jádrem nálezu je tibie jeskynního lva, rozdělená a přepracovaná tak, že z jednoho kusu vznikly čtyři funkční komponenty. Nejprve sloužila jako mezikladivo či dláto – do dřeva, do kůže, do kostěného polotovaru. Když se hrany otupily, výrobci ji zlomili a díly použili jako retušéry, tedy kostěné ostří, jimiž se upravují a dobrušují pazourkové čepele. Mikrostopy na povrchu, vsazené křemenné třísky i politura od opakovaného tření to říkají jasně: nebyla to nahodilost, ale promyšlená výrobní dráha. A stáří? Konec saalského zalednění, přibližně 130 tisíc let.

Nález je zároveň nejstarším známým důkazem toho, že neandrtálci proměnili lví kost ve vícenástroj. Ten přezdívaný švýcarák krásně sedí: více funkcí, opakovaná recyklace, maximální využití materiálu. Přitom stejný postup vědci pozorují i u nástrojů ze zvířat, jež byli v jeskyni běžnější, například z medvěda. Volba druhu tedy zřejmě nebyla symbolická, ale praktická, rozhodovala velikost, tvar a houževnatost.

Co tím neandrtálci říkají dnešku

Způsob práce se surovinou prozrazuje víc než nástroj sám. Vidíme standardizované rozměry retušérů, a tedy jasnou představu o tom, jak má kost sedět v ruce i jak má přenášet sílu úderu. Vidíme recyklaci: když se první funkce vyčerpá, materiál dostane druhý život. A vidíme znalost vlastností kosti: kde ji zlomit, jak brousit, aby hrany vydržely déle. Žádná slepá náhoda. Spíš malá dílna s provozním řádem.

A ještě jeden detail, který těší: lví kost do jeskyně někdo přinesl čerstvou. Na zbylých úlomcích nejsou stopy zvětrání ani okusu šelem, zato jsou tam zlomy a záseky od lidské ruky. Znamená to lov? Skutečný souboj s vrcholovým predátorem? Jistotu nemáme. Ale i kdyby šlo jen o využití příležitosti, schopnost proměnit tak nebezpečné zvíře v precizní pracovní nástroj stojí za pozornost.

obličej neandrtálce — Neandrtálci mysleli podobně jako my dnes, zdroj: Shutterstock

Mýtus primitivů se drolí

Každý podobný objev o milimetr posune obraz neandrtálců k lidem, kteří plánovali, učili se a předávali postupy. V Scladině k tomu dostáváme výborné kulisy: dlouhý časový profil, bohaté soubory kostí i kamenných artefaktů a pečlivé analýzy, od mikroskopie po proteomiku, které určí i přesný druh zvířete. Když se všechny linky spojí, vychází jednoduchý vzkaz: ti, o nichž se tak často mluví ve stereotypech, dokázali pracovat s materiálem stejně pragmaticky a úsporně, jak bychom to chtěli po sobě. A možná ještě o chlup lépe.

Nůž z lví kosti ze Scladiny není kuriozita, ale komprimovaný příběh dovednosti. Neandrtálci tu berou kost, mění ji, znovu používají a nechávají nám vzkaz, že zručnost a hlava byly jejich silná stránka dávno před námi.

Tento předmět se vymyká zdravému rozumu. Ležel mezi kostmi v pravěké jeskyni a nevyrobil ho člověk

Kde je bída, tam je Babišovo. Proměny povolební krajiny v pěti výmluvných mapách

"Nikoho nehledám," říká po rozchodu s manželkou kuchař Radek Kašpárek

Nemůže ani za rodiči do Ruska. Dostala jsem se ke zdi, líčí ztrápená tenisová hvězda

Megatsunami. Severní Itálií se prohnala 200 metrů vysoká vlna, zabila dva tisíce lidí

Je tlustý a je mu to fuk. Vítěz z divoké Aljašky v soutěži okouzlil celý svět