CENTRUM.CZ > ArmádníZpravodaj.cz > 4. 7. 2025, 06:52

Su-35BM zvaný „Poslední Flanker“ je letoun, na němž stojí hlavní síla ruského letectva. Je nebezpečný, ale má i diskutabilní slabiny

Sdílet

Ruský letoun Suchoj Su-35

Zdroj: Zdroj fotografie: Vojenské vzdušné síly Ruské federace

Letouny typu Flanker pochází z dob SSSR, ale i dnes jsou v mnoha úlohách špičkové. Tím nejlepším je Su-35BM stojící na vrcholu modernizace.

Ruské letectvo je jedním z nejsilnějších na světě a má ve výzbroji široké spektrum strojů. Redakce Armádního Zpravodaje se přitom domnívá, že stojí hlavně na letounech typu Flanker od konstrukční kanceláře Suchoj. Jejich výroba začala již v době Sovětského svazu a pokračuje dodnes, a nejspíše se na ně bude spoléhat ještě řadu let, protože výroba letounů 5. generace je pomalá. Za nejmodernější lze aktuálně považovat Suchoj Su-35BM Flanker-E zvaný také „Poslední Flanker“, který není radno na obloze potkat, neboť dokáže velmi silně udeřit.

Ne ve všem Su-35BM vyniká

Su-35BM není nic jiného než Su-35S, jelikož má více označení. Airforce-Technology uvádí, že je postavený na základě Suchoje Su-27 Flanker, který byl zaveden do výzbroje již v roce 1985, a odlišit ho lze jednoduše podle kachních křídel, která postrádá. Su-35BM je víceúčelový bojový letoun a s vysokou manévrovatelností, což mu dává skvělé schopnosti ve stíhacím boji na krátkou vzdálenost; do výzbroje byl zaveden teprve v roce 2007.

Su-35S zachycený americkým dronem nad Sýrií

Jednou z důležitých součástí Su-35BM je radar Irbis-E typu PESA, uvádí Wikipedia. V době zavedení se jednalo o velice dobrý systém, neboť je výkonný – údajně má dosah až 400 kilometrů, ale Armádní Zpravodaj upozorňuje, že moderní letouny používají ještě lepší radary typu AESA, čímž ten ruský začíná za světovou špičkou zaostávat. Dalším klíčovým prvkem je pak systém elektronického boje L175M Khibiny-M, ale pravdou je, že jsou jeho výkonný třeba proti protivzdušné obraně přinejmenším diskutabilní.

Velký letoun s vysokou rychlostí

Konstrukčně je Su-35BM veliký jednomístný letoun o délce 21,9 metrů s rozpětím křídel 15,3 metrů a maximální vzletovou hmotností 34,5 tun. Pohání ho dvojice motorů s vektorováním tahu, což napomáhá skvělé manévrovatelnosti, kdy drak vydrží přetížení minimálně 9 G. Nejvyšší rychlost je Mach 2,25, dolet 3 600 km a dostup 18 km. Jelikož zvládá tankování za letu, je teoreticky schopný dosáhnout jakéhokoliv místa na Zemi.

Vyzbrojen je potom kanonem ráže 30 mm a na 12 závěsnících může nést munici a vybavení o hmotnosti až 8 tun. Pro vzdušný souboj může využít moderní radarově naváděnou střelu R-37M s dosahem až 400 kilometrů, uvádí Wikipedia, na krátké vzdálenost pak třeba R-73. Nosí také různé typy pum včetně klouzavých s modulem UMPK pro útoky na pozemní cíle, a rovněž zvládá odpalovat moderní řízené střely Ch-59, protilodní P-800 Oniks nebo protiradiační Ch-51. Spektrum zbraní je široké a svědčí o tom, že jde o opravdu víceúčelový stroj.