CENTRUM.CZ > Budějcká Drbna > dnes, 05:54

Stopa po Holzerových končí ve varšavském ghettu. Budějce mají další kameny zmizelých

| 2 min

Sdílet

Celkem sedm kamenů zmizelých umístili ve středu zástupci Paměti národa do českobudějovických ulic. Připomínají osudy židovských rodin, které se staly oběťmi nacistického režimu. Čtyři kameny jsou věnovány rodině Holzerových, která žila v českobudějovické Panské ulici.

Stopa po Holzerových končí ve varšavském ghettu. Paměť národa umístila další kameny zmizelých

Zdroj: Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Paměť národa v letošním roce umístí v Českých Budějovicích celkem 12 kamenů zmizelých. „Pět už jsme jich stihli umístit na Žižkově třídě a v Riegrově ulici. Tady jsme před domem v Panské ulici, kde žila rodina Holzerových,“ komentoval ve středu odpoledne ředitel Paměti národa pro Jihočeský kraj Tomáš Trantina.

Do připravených děr před domem číslo 173/16 v Panské ulici dnes umístili čtyři kameny věnované Robertovi, Heleně, Ritě a Gerdě Holzerovým.

Stopa po Holzerových končí ve varšavském ghettu

„Robert Holzer byl povoláním obchodník. Pro nás se zapsal do historie židovské komunity jako správce takzvaného židovského koupaliště. Židovská budějovická mládež si v letech 1940 a 1941 tajně vydávala časopis Klepy. Ten se točil právě kolem židovského koupaliště na pravém břehu Vltavy u Voříškova Dvora. Robert Holzer byl jmenován jakýmsi správcem toho koupaliště, bylo to jediné místo, které nacisté dovolili Židům k volnému setkávání. Zrušili a zakázali ho až na podzim 1941, a tím vlastně zanikl i ten časopis,“ přiblížil historii rodiny historik a spisovatel Jan Ciglbauer.

Do časopisu přispívaly i Gerda a Rita Holzerovy, dcery Roberta a Heleny. V domě, před kterým Paměť národa na jejich památku kameny umístila, po vyloučení Židů ze škol probíhala svépomocná výuka.

„Osud rodiny Holzerů se začal uzavírat v dubnu 1942, kdy byla drtivá většina Židů deportována do Terezína a odtud potom byly jejich cesty různé. Někdo v Terezíně vydržel krátce a už po pár dnech nebo týdnech byl deportován dál do vyhlazovacích táborů či ghett na území Polska, případně ještě dál na východ. Někdo tam byl několik měsíců, někdo let, někdo tam vydržel až do konce války,“ připomněl Ciglbauer.

Další kameny v Krajinské ulici

Rodina Holzerů patřila ke skupině, která byla v Terezíně jen krátce. V roce 1942 byli všichni deportováni do varšavského ghetta, kde jejich stopa končí. „Takže předpokládáme, že tady také všichni zemřeli,“ dodal historik.

Kromě kamenů se jmény Holzerových ve středu Paměť národa umístila v Krajinské ulici tři „kostky“ věnované Vilémíně Barkusové, Idě Robitschekové a Gerhardu Robitschekovi.

Stopa po Holzerových končí ve varšavském ghettu. Budějce mají další kameny zmizelých

“Nevděční Ukrajinci.” Podpora napadené zemi se hroutí, klíčový spojenec rázně couvá

"Připadala jsem si špinavě." Dva Češi popisují peklo, které přináší žloutenka

Princezna Charlotte má jmění, o jakém se ostatním dětem ani nesní. Důvod, proč právě ona, odhaluje zajímavosti z paláce

Radek Banga otevřel dveře svého sídla. Z obyčejného domu se stal luxusní palác v prvorepublikovém stylu

Nejhorší věznice planety, kde přežít znamená štěstí. Každý den tam probíhá chaos a kruté násilí