Srdce po onemocnění COVID-19: proč je diagnostika klíčová

| 2 min

Sdílet

Když propukla pandemie COVID-19, hlavní pozornost směřovala k ochraně plic. Postupně se ale ukázalo, že virus významně zasahuje i do zdraví srdce a cév.

Srdce po onemocnění COVID-19: proč je diagnostika klíčová

Zdroj: i60.cz

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži Pravidla soutěže

Ilustrace: Pixabay

Srdce po onemocnění COVID-19: proč je diagnostika klíčová

24. 10. 2025

Když propukla pandemie COVID-19, hlavní pozornost směřovala k ochraně plic. Postupně se ale ukázalo, že virus významně zasahuje i do zdraví srdce a cév.

Nový dokument odborníků z Evropské kardiologické společnosti nyní shrnuje, jak by měla vypadat správná diagnostika pacientů, kteří prodělali infekci, a proč je důležité nepodceňovat ani zdánlivě banální potíže.

„U pacientů s anamnézou COVID-19 mohou být přítomné skryté kardiovaskulární změny, které by jinak zůstaly nepovšimnuty,“ upozorňují autoři doporučení publikovaných v časopise European Journal of Preventive Cardiology.

Proč byste si po covidu měli hlídat srdce

Dopady COVID-19 na srdce se netýkají jen těžkých průběhů. I lidé s mírným onemocněním mohou časem pocítit, že se jejich kondice mění k horšímu. Pokud se objeví přetrvávající únava, zadýchávání nebo bušení srdce, je vhodné vyhledat lékaře a nechat se vyšetřit.

Nové doporučení tak připomíná, že i když pandemie ustoupila z hlavních titulků, její stopa v oblasti kardiovaskulárního zdraví přetrvává – a právě včasná diagnostika může zachránit nejen kvalitu života, ale často i život samotný.

Co dělat po COVID-19: kdy navštívit lékaře kvůli srdci? Signály, které nepodceňovat:

přetrvávající dušnost i při malé námaze,
bušení srdce nebo nepravidelný tep,
nevysvětlitelná únava či slabost,
tlak nebo bolest na hrudi,
otoky nohou či kotníků.

Diagnostika vám může zachránit život

„Lékaři mají dnes k dispozici řadu metod, které jim pomáhají odhalit možné následky. A znovu se ukazuje, že laboratorní diagnostika patří mezi ty nejvýznamnější,“ upozorňuje prof. Jaroslav Racek z Ústavu klinické biochemie a hematologie LF UK a FN v Plzni. Mezi základní patří:

vyšetření rizikových faktorů – krevní tlak, cholesterol, cukrovka či obezita mohou v kombinaci s prodělaným COVID-19 urychlit rozvoj srdečně-cévních chorob,
zobrazovací metody – například echokardiografie dokáže ukázat strukturální či funkční změny srdce u pacientů, kteří trpí dušností, bušením srdce nebo nevysvětlitelnou únavou,
laboratorní testy – zvýšené hladiny kardiálního troponinu T nebo I či tzv. natriruetických peptidů (BNP nebo NT-proBNP) mohou signalizovat poškození srdečního svalu nebo selhání srdce. Hladiny BNP a NT-proBNP mohou lékařům také pomoci odlišit srdeční selhání od podobných potíží, které doprovázejí onemocnění plic, viz www.labtestsonline.cz

Nový dokument také upozorňuje, že je podstatné i systematické sledování pacientů s přetrvávajícími příznaky, takzvaným „Long COVID“. Zde se mohou objevovat nenápadné obtíže, které však mohou poukazovat na rozvoj vážnějších komplikací.

Doporučení pro každého

Pravidelně sledujte svůj krevní tlak, cholesterol a hladinu cukru v krvi. Udržujte zdravou váhu a pohybovou aktivitu přizpůsobenou vaší kondici. Pokud si nejste jistí, zda vaše obtíže souvisí s COVID-19, raději se nechte vyšetřit.

Srdce po onemocnění COVID-19: proč je diagnostika klíčová

Vilma Cibulková zkolabovala. V jejím domě zasahovala i policie

Zadek, za který se styděla, ji dnes živí. Svobodu maminka našla díky OnlyFans

Velká komplikace. Zásadní zbraň pro českou armádu stále ještě neprošla zkouškami

Dcera slavného herce a manželka Martina Pechláta šla vlastní cestou. Místo umění si vybrala jiné povolání

Krása, síla a byznys. Tohle je 7 nejkrásnějších bojovnic planety