Sporty, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli (2.): Bossaball - vypadá jako dovolená, ale bolí vic než volejbal

| 2 min

Sdílet

Na první pohled to vypadá jako letní atrakce na pláži. Nafukovací hřiště, hudba, DJ, hráči létající vzduchem, akrobatické výskoky a údery, které připomínají spíš parkour než sportovní zápas. Jenže tohle není show pro turisty. Bossaball je regulérní sport – a fyzicky patří k těm nejnáročnějším, jaké kdy vznikly.

Sporty, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli (2.): Bossaball - vypadá jako dovolená, ale bolí vic než volejbal

Zdroj: Vše o sportu - Čeština

Možná jste o něm nikdy neslyšeli. A to je přesně důvod, proč si zaslouží pozornost.

Jak vznikne sport, který kombinuje trampolínu, volejbal a boj s gravitací

Bossaball vznikl na začátku tisíciletí s jednoduchou, ale šílenou myšlenkou: co kdyby se klasické síťové sporty přesunuly na nafukovací hřiště s vestavěnými trampolínami?

Výsledkem je hra, kde se neskáče proto, aby se dosáhlo výšky sítě, ale proto, že vzduch je součástí taktiky.

Hřiště tvoří dvě nafukovací poloviny, každá s trampolínou uprostřed. Síť dělí prostor stejně jako ve volejbalu, ale pravidla jsou volnější: dovoleny jsou údery rukama, nohama i hlavou. A právě tahle kombinace otevírá prostor pro akrobatické prvky, které by na běžném povrchu nebyly možné.

Proč Bossaball není jen „zábava s míčem“

To, co vypadá jako party sport, je ve skutečnosti brutálně náročná disciplína. Hráči musí zvládat výbušnou sílu při výskoku, koordinaci ve vzduchu, orientaci v prostoru a zároveň přesnost úderu.

Na rozdíl od klasického volejbalu tady neexistuje pevná zem pod nohama. Každý dopad je nestabilní, každý odraz jiný. Tělo je neustále v režimu mikro-korekce, což extrémně zatěžuje hluboké svaly, klouby i nervový systém.

Jinými slovy: vypadá to lehce, ale tělo to pozná velmi rychle.

sepak-takraw
ČTĚTE TAKÉ: Sporty, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli (1.): Sepak takraw – akrobatický „nohejbal“, kde se skáče nad síťí a ruce jsou zakázané

Hudba, DJ a rozhodčí jako součást hry

Jedna z nejzvláštnějších věcí na Bossaballu je atmosféra. Zápasy běžně doprovází hudba, DJ reaguje na hru a rozhodčí nejsou jen arbitři pravidel, ale i moderátoři tempa. Sport se tu neodděluje od zábavy – naopak ji vědomě integruje.

Tohle není náhoda. Bossaball vznikl v době, kdy sport začal hledat nové publikum: mladší, vizuálně orientované, zvyklé na rytmus a rychlé změny. Místo ticha a napětí tu máš energii, pohyb a flow.

Proč Bossaball zůstává okrajový (a proč je to vlastně dobře)

Navzdory své atraktivitě se Bossaball nikdy nestal masovým sportem. A možná ani nemá. Je náročný na infrastrukturu, vyžaduje specifické dovednosti a nedá se snadno „přenést“ do klasických hal nebo stadionů.

Ale právě proto funguje jako dokonalý kontrast k mainstreamu. Připomíná, že sport nemusí být jen o tabulkách, statistikách a dlouhých sezónách. Může být o radosti z pohybu, o kreativitě a o tom, že tělo dokáže věci, které by tě ani nenapadly.

Sport budoucnosti, nebo krásná slepá ulička?

Bossaball možná nikdy nezaplní olympijské stadiony. Ale ukazuje něco důležitého: že sport se může vyvíjet jinak než jen směrem k větším penězům a větší kontrole. Směrem k zážitku, hravosti a fyzické svobodě.

A v den, kdy se všude mluví o tlaku, výkonnosti a byznysu, je možná přesně takový sport ideální připomínkou toho, proč jsme se kdysi vůbec začali hýbat.

Sporty, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli (2.): Bossaball - vypadá jako dovolená, ale bolí vic než volejbal

U Karlose Vémoly zasahuje policie a celníci. Jedná se o drogy?

„Rusko urychluje plány na invazi do Evropy.“ Šéf ukrajinských špionů nastínil scénář

Až pitva Marie Terezie odhalila, že žila s nefukčním orgánem

Na samotě u lesa: Menzel točil v slzách, Svěrák dostal omylem zaplaceno dvakrát a děda Komárek měl zemřít

Jiřinu Bohdalovou napadl pes její dcery. Herečka zrušila program a řeší nepříjemné následky