Vlaky jsou páteří mnoha zemí. V Evropě by komunikace mezi zeměmi i uvnitř nich nebyla bez vlaku myslitelná, ale existují i další příklady, například Japonsko nebo Čína, která v rekordním čase vybudovala téměř 50 000 kilometrů vysokorychlostních železnic. Podíváme-li se na Spojené státy, zjistíme pravý opak: vysokorychlostní železnice zde nápadně chybí, projekty jsou noční můrou a v osobní dopravě drtivě převládá letadlo a automobil. Tam se však rozhodli tuto situaci změnit rozsáhlým projektem: vlakovou sítí spojující New York a Kalifornii. Pokřtili ji „Transcontinental Chief“ a nebudou to mít jednoduché.
Základem jsou čísla a data
Nejprve několik souvislostí a správných jmen v tomto příběhu. Amtrak, neboli National Railroad Passenger Corporation, je národní osobní železniční společnost Spojených států. Vznikla jako komerční subjekt, ale na většině svých tras se spoléhá na federální a státní dotace. Její síť pokrývá více než 500 stanic ve 46 státech a má síť dlouhou přibližně 39 000 kilometrů, především NEC, koridor mezi Bostonem a Washingtonem D.C.
Navzdory této obrovské síti tratí a stanic přepravila v roce 2024 přibližně 32,4 milionu cestujících. Velká část dopravy se odehrává na cestách v rámci NEC a žádná z těchto cest nepřekračuje rychlost 200 km/h. Pro srovnání, společnost Renfe v roce 2024 přepravila 35,2 milionu cestujících na vysokorychlostních linkách a dalších 60 milionů na linkách Media Distancia. Nepočítáme 442 milionů cestujících na linkách Cercanías, protože se jedná o krátké cesty.

Zdroj: Youtube.com
Nízké využívání vlaků ve Spojených státech je částečně způsobeno nedostatkem investic do moderní železniční infrastruktury. Na rozdíl od Evropy a Asie, kde vlády upřednostňují rozvoj vysokorychlostních železnic, se Spojené státy zaměřily na silniční a letištní infrastrukturu. S rostoucím zájmem o udržitelnější a efektivnější dopravní řešení však železnice začíná získávat pozornost jako životaschopná alternativa.
Projekt Transcontinental Chief
Je zřejmé, že země potřebuje posílit železniční dopravu, což se v malém měřítku již zkoušelo (dokonce i s vlaky na nefosilní paliva), ale projekty se neuskutečnily. Proto přichází na scénu soukromá společnost AmeriStarRail, která se zabývá navrhováním a rozvojem dálkových a vysokokapacitních meziměstských železničních služeb.
Projekt, který prosazuje, se jmenuje „Transcontinental Chief“ a má spojit vlakem New York a Los Angeles. Navrhovaná trasa by spojovala nádraží Hoboken v New Jersey s Los Angeles, projížděla by městy jako Philadelphia, Washington, Pittsburgh, Cleveland, Toledo, Chicago, Kansas City, Las Vegas, Albuquerque a zastavovala by v národním parku Grand Canyon. Tímto způsobem by byly propojeny hlavní městské a turistické uzly.
Cílem je nejen zlepšit spojení mezi těmito městy, ale také nabídnout ekologičtější a efektivnější alternativu k letecké a silniční dopravě. Záměrem je, aby vlak nejen přepravoval cestující, ale také působil jako katalyzátor hospodářského rozvoje na své trase, podporoval cestovní ruch a usnadňoval obchod.
Infrastruktura s důrazem na udržitelnost
Projekt AmeriStarRail má několik dobrých nápadů, jak ho rozjet. Prvním z nich je využití toho, co je již zaplaceno. To znamená využití již vybudovaných tratí a stanic k vdechnutí nového života upadající infrastruktuře provozované jinými subjekty a samotnou společností Amtrak (například Southwest Chief). Využívaly by se také stávající lokomotivy a vozy, například lůžkové a restaurační vozy Amtraku, protože celá cesta bude dlouhá, protože rychlost na těchto tratích je omezena na 150 km/h.
Podle společnosti nebude v případě dodržení tohoto plánu zapotřebí nové legislativy, která by projekt zkomplikovala a zpozdila, ale také nebude zapotřebí dalšího financování z veřejných zdrojů, protože v podstatě je dílo hotové a je třeba pouze uvést infrastrukturu do stavu odpovídajícímu rychlosti. Spojené státy totiž sice nemají robustní železniční síť pro osobní dopravu, ale mají rozsáhlé železniční tratě zaměřené na nákladní dopravu.
Využití stávající infrastruktury nejen snižuje náklady, ale také minimalizuje dopady na životní prostředí spojené s výstavbou nových tratí. Kromě toho by tento přístup mohl urychlit dobu realizace projektu, což by umožnilo zprovoznění služby mnohem dříve, než by bylo možné v případě zcela nového projektu.
Hybridní režim provozu
Druhým dobrým nápadem je snaha vytěžit z tohoto vlaku co nejvíce. Nápad společnosti AmeriStarRail spočívá v tom, že by se vlak kromě cestujících proměnil v jakýsi trajekt. To znamená, že na plošinové vozy lze naložit soukromé automobily, takže například rodina může se svým autem cestovat z jednoho konce země na druhý, aniž by sama řídila.
Kromě toho se počítá s tím, že budou k dispozici i další vozy, které budou schopny naložit složité nákladní automobily i s jejich řidiči. Řidiči kamionů tak budou moci nastoupit do vlaku, odpočinout si na povinnou dobu a přitom se cesta do cíle nezastaví. Tento systém, nazývaný „rolling rest stop“, by byl v zemi průkopnický a zároveň by oživil některé přeshraniční trasy nákladních kamionů.

Zdroj: Youtube.com
Tento hybridní přístup nejenže zvyšuje efektivitu nákladní dopravy, ale nabízí také inovativní řešení problémů s únavou a prostoji, kterým čelí řidiči nákladních vozidel. Tím, že řidiči mohou během přepravy odpočívat, se zvyšuje bezpečnost silničního provozu a optimalizuje se využití času.
Projekt Transcontinental Chief představuje zajímavou příležitost k oživení železniční dopravy ve Spojených státech. Využitím stávající infrastruktury a nabídkou inovativních řešení pro přepravu osob a zboží by společnost AmeriStarRail mohla změnit způsob dopravy v zemi a učinit železnici životaschopnou a atraktivní volbou pro cestující a podniky.