Možnost vyslání lidí na Mars, jedna z velkých výzev, kterou si vytyčil Elon Musk, představuje velmi složité výzvy, které přesahují rámec pouhého kosmického inženýrství.
Jedním z nejdůležitějších aspektů je potřeba důkladně porozumět podmínkám životního prostředí, s nimiž se budoucí astronauti na čtvrté planetě Sluneční soustavy setkají. Tato pečlivá příprava je nezbytná pro zajištění bezpečnosti posádek i úspěchu každé průzkumné mise.
V této souvislosti vědecká komunita pracuje na různých návrzích, jak předvídat a zmírnit rizika spojená s meziplanetární cestou takového rozsahu. Cílem je shromáždit co nejvíce informací o marťanském prostředí dříve, než se k jeho povrchu přiblíží jakákoli kosmická loď s lidskou posádkou, což vyžaduje dobu nejméně čtyř let, ačkoli se pracuje na metodách, jako je jaderný pohon, které by tyto lhůty zkrátily na polovinu.
Mezi iniciativami, které mají objasnit podmínky na Marsu, je i návrh mise, která by mohla znamenat přelom ve studiu marťanského kosmického počasí. Cílem této iniciativy, která byla představena na národním astronomickém setkání Královské astronomické společnosti v roce 2025, je průkopnický výzkum atmosféry na sousední planetě.
Podrobný pohled na marťanské klima
Koncepce mise známá jako M-MATISSE (Mars Magnetosphere ATmosphere Ionosphere and Space-weather SciencE) počítá s vysláním dvou robotických orbitálních sond. Tato vozidla mají podle deníku Scitech Daily zkoumat několik vrstev marťanské atmosféry a okolního prostředí, včetně magnetosféry (oblasti ovládané magnetickým polem planety), ionosféry (vysoko položené vrstvy plné nabitých částic) a termosféry (místa, odkud atmosférické plyny unikají do vesmíru). Budou také zkoumat podmínky ve spodních vrstvách atmosféry a sledovat nárůst radiace.

Zdroj: Youtube.com
Dvě sondy, které by tvořily M-MATISSE, by byly identické a každá by byla vybavena stejnou sadou přístrojů. Záměrem je, aby pozorovaly rudou planetu současně, ale ze dvou různých míst ve vesmíru. Jedna z nich, pojmenovaná Henri, by většinu času trávila v marťanském plazmovém systému, zatímco druhá, Marguerite, by se nacházela převážně ve slunečním větru nebo ve vzdáleném ohonu Marsu, což je oblast dosud z velké části neprozkoumaná.
Informace získané pomocí M-MATISSE by měly zásadní význam pro předcházení rizikovým situacím pro budoucí sondy i astronauty. Tyto znalosti jsou nezbytným předpokladem pro jakoukoli robotickou nebo lidskou expedici na Mars. Kromě toho by mise poskytla jasnější obraz o historické a současné obyvatelnosti planety.
Klíčová role Spojeného království a obyvatelnost Marsu
Spojené království zaujímá vedoucí úlohu v tomto mezinárodním úsilí ve fázi studie mise. Je zodpovědná jak za soubor částicových přístrojů, který slibuje dosud nejpřesnější pozorování všech částic na Marsu – včetně neutrálních částic, iontů a elektronů různých energií -, tak za vědecké centrum mise. Toto středisko bude v koordinaci s Evropskou kosmickou agenturou plánovat vědecké práce a koordinovat využívání dat.
Cílem výzkumu M-MATISSE je odhalit, jak sluneční vítr ovlivňuje atmosféru, ionosféru a magnetosféru Marsu. Jeho cílem je rovněž prozkoumat dopad těchto interakcí na spodní vrstvy atmosféry a povrch Marsu, což je aspekt značně důležitý pro pochopení obyvatelnosti rudé planety a vývoje její atmosféry a klimatu v čase. Zásadní význam má pochopení toho, jak marťanský systém rozptyluje energii přicházejícího slunečního větru, včetně záření.
M-MATISSE je v současné době jedním ze tří kandidátů, kteří se ucházejí o příští misi „střední třídy“ Evropské kosmické agentury (ESA). Očekává se, že vybraná mise bude oznámena v polovině roku 2026. Pokud dostane zelenou, půjde o první misi věnovanou výhradně poznávání planetárního kosmického počasí na Marsu.
Technologické inovace pro cestu na Mars
Kromě výzkumných misí je pro uskutečnění pilotované cesty na Mars zásadní technologický pokrok. NASA a další kosmické agentury zkoumají technologie, jako je jaderný tepelný pohon, který by mohl výrazně zkrátit dobu cesty. Tento typ pohonu využívá jaderný reaktor k ohřevu pohonné látky, například vodíku, který je následně vypuštěn a vytváří tah. Cesta na Mars by se tak mohla zkrátit ze současných šesti až devíti měsíců na přibližně tři až čtyři měsíce, čímž by se snížilo vystavení astronautů kosmické radiaci a dalším rizikům.
Další slibnou technologií je využití nafukovacích habitatů, které by astronautům poskytly větší a bezpečnější životní prostor během jejich pobytu na Marsu. Tato obydlí by se dala kompaktně přepravit a po příletu na povrch Marsu rozšířit, což by jim poskytlo ochranu před radiací a extrémními povětrnostními podmínkami.

Zdroj: Youtube.com
A konečně, 3D tisk ve vesmíru by mohl být neocenitelným zdrojem, který by umožnil výrobu nástrojů a náhradních dílů přímo na Marsu, čímž by se snížila potřeba dopravovat velké množství zásob ze Země.
Mise M-MATISSE a nové technologické inovace připravují půdu pro budoucí přítomnost člověka na Marsu. S pokračujícím vědeckým a technologickým pokrokem se sen o vstupu na rudou planetu stále více přibližuje tomu, aby se stal hmatatelnou realitou.