Samotný alobal za radiátorem nefunguje. Aby vrátil teplo, musíte přidat obyčejný karton

Sdílet

Teplo z radiátorů často zbytečně uniká do studených zdí. Karton a alobal jako tepelný štít dokáže vrátit energii zpět do místnosti a snížit náklady.

Karton obalený fólií ušetří stovky korun ročně.

Zdroj: FOTO:Magnus Fröderberg/norden.org, CC BY 2.5 DK, via Wikimedia Commons

České domácnosti každoročně vyhazují tisíce korun doslova oknem, respektive zdí. Teplo z radiátorů často mizí ve studených obvodových stěnách, místo aby ohřívalo vzduch v místnosti. Existuje přitom triviální fyzikální řešení, které využívá obyčejný karton a materiál z kuchyňské zásuvky. Správná aplikace reflexní vrstvy dokáže vrátit tepelný komfort zpět do obývacího pokoje.

Neviditelný únik peněz

Radiátor vyzařuje teplo do všech směrů. To je fyzikální fakt, který mnoho lidí ignoruje. Zadní strana topného tělesa ohřívá stěnu, u které stojí. Pokud jde o vnitřní příčku, energie zůstává v budově. V případě obvodové zdi však teplo odchází ven a ohřívá fasádu či ulici. Tento proces je markantní zejména u starších nezateplených domů, kde stěny fungují jako masivní tepelné mosty.

Řešení tohoto problému spočívá v instalaci tepelného štítu. Lesklý povrch hliníkové fólie, známé jako alobal, má schopnost odrážet sálavé teplo zpět do prostoru. Funguje to na stejném principu jako termofólie pro horolezce. Bariéra zabrání absorpci tepla do zdiva a přesměruje ho tam, kde je potřeba.

Názor odborníka

Účinnost tohoto postupu potvrzují i profesionálové z oboru vytápění. Hlavním vodítkem je správné pochopení vlastností materiálu. „Alobal má mimořádně nízkou propustnost. Laicky řečeno odráží zhruba 95–97 procent tepelného záření, které by jinak unikalo do chladné stěny za radiátorem. Právě proto se tento materiál používá nejen v kuchyni, ale i jako levná a dostupná izolační pomůcka,“ řekl topenář Jiří Vaníček z Jičína pro Deník.cz.

Chyba, která zničí efekt

Mnoho lidí v dobré víře nalepí fólii přímo na zadní stranu radiátoru. To je zásadní omyl. Přímý kontakt kovu s kovem narušuje proudění vzduchu a teplo se šíří nerovnoměrně. V extrémních případech hrozí i poškození laku topného tělesa. Fyzika vyžaduje vzduchovou mezeru.

Pro správnou funkci je nutné vytvořit pevný panel. Ideálním nosičem je kus kartonu z krabice nebo tenká dřevěná deska, kterou oříznete na rozměr radiátoru. Na tento podklad připevníte alobal lesklou stranou ven. Matná strana patří k lepidlu či pásce, lesklá strana musí směřovat do místnosti proti radiátoru.

Panel následně zasunete za topení. Deska zajistí, že fólie zůstane rovná a vytvoří se nezbytná mezera mezi stěnou a odraznou vrstvou. Odborníci doporučují zachovat odstup alespoň dva centimetry od samotného tělesa radiátoru. Vzduch musí volně cirkulovat, aby systém fungoval efektivně.

Celá operace zabere maximálně pět minut. Výsledek je okamžitý a trvalý. Panel za radiátorem je diskrétní, při čelním pohledu zůstává neviditelný, přesto odvádí velký kus práce.

Reálná očekávání

Fyzikální zákony platí neúprosně. Alobal za radiátorem sice nezmění mráz na tropy, ale citelně zvýší tepelný komfort. Teplota v místnosti stoupne o jeden až dva stupně, aniž by bylo nutné otáčet hlavicí termostatu na vyšší stupeň.

V celkovém ročním vyúčtování se tato drobná úprava projeví. Jde o stovky korun, které zůstanou v rodinném rozpočtu. „Někteří lidé očekávají dvojnásobný výkon radiátoru. To se nikdy nestane,“ řekl Jiří Vaníček pro Deník.cz. Kombinace správného větrání, odvzdušnění a reflexní fólie však představuje nejlevnější způsob, jak optimalizovat vytápění bez bourání a stavebních úprav.

Samotný alobal za radiátorem nefunguje. Aby vrátil teplo, musíte přidat obyčejný karton

Kdy konečně přijde do Česka jaro? Meteorologové vydali první nesmělé prohlášení

Ornella Koktová po oznámení rozvodu odjela s dětmi na hory. Místo klidu skončila s horečkou a v slzách

Agáta není kamarádka, říká Kokta a potvrdil, že rozvedení jsou už čtyři roky

Záhada otcovství syna Michaela Jacksona. Slaví 24 let, podoba je neuvěřitelná, ale do hry vstupuje i slavný herec

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze