Pojďme si to shrnout Rodina Lykovových, příslušníci pronásledované komunity starověrců, uprchla v roce 1936 do odlehlé sibiřské tajgy, aby unikla náboženské perzekuci (Smithsonian Magazine ). V divočině žili 42 let zcela bez kontaktu s civilizací. Pěstovali plodiny, lovili, neměli žádné moderní vymoženosti (dokonce ani sůl) a netušili nic o světových událostech jako byla druhá světová válka. V roce 1978 je objevila skupina sovětských geologů z helikoptéry a navázala s nimi opatrný kontakt. Lykovovi zůstali ve svém srubu a odmítli se vrátit do civilizace, i když od geologů přijali např. sůl a jiné potřebné věci.Krátce po obnovení kontaktu postihla rodinu tragédie: roku 1981 během několika měsíců zemřely tři ze čtyř dětí (Savin, Natalja a Dmitrij) v důsledku kombinace podvýživy a zavlečených nemocí, na něž neměli imunitu. Otec Karp zemřel o několik let později v roce 1988.Poslední přeživší, Agafja Lykovová, dodnes žije v tajze na původním místě. V roce 2016 byla krátce v nemocnici a roku 2021 se přestěhovala do nového srubu, který jí nechal postavit oligarcha Oleg Děripaska . ---------------------------------
---------------------------------
Útěk před pronásledováním Karp Lykov patřil k malé komunitě starověrců – tradicionalistických pravoslavných věřících, kteří byli v Rusku po staletí pronásledováni. V roce 1936 během stalinských čistek zastřelila komunistická hlídka Karpova bratra. To přimělo Karpa se svou ženou Akulinou a dětmi utéci do divočiny (Rare Historical Photos ).
Život v izolaci Rodina si postavila srub a začala hospodařit. Pěstovali brambory a žito , lovili ryby, sbírali houby a lesní plody. Oblečení vyráběli z konopí a boty z březové kůry. Neměli žádné kovy ani sůl , což Karp označil za „největší muka“ (Smithsonian ).
V roce 1961 krutá zima zničila úrodu. Rodina jedla kůru stromů a kožené části bot. Matka Akulina se obětovala – přestala jíst, aby děti přežily – a zemřela hladem (Wikipedie ).
Objevení rodiny (1978) V roce 1978 pilot vrtulníku spatřil v horách mýtinu a geologové našli chatrč. Když otevřeli dveře, objevil se vousatý stařec v záplatované košili – Karp Lykov . Jeho dcery křičely, že přišel Boží trest. Lykovovi nevěděli o druhé světové válce ani o letu člověka na Měsíc . Úplně je fascinoval celofán: „Je to jako sklo, ale dá se mačkat!“ vydechl Karp (Smithsonian ).
Rodina Lykovových žila více než 40 let v odlehlých oblastech sibiřské tajgy – zcela izolovaná a více než 150 mil od nejbližšího lidského osídlení. | Ruská sibiř | Zdroj: Depositphotos
Tragédie po kontaktu Roku 1981 zemřely tři ze čtyř dětí během několika měsíců – Savin a Natalja na selhání ledvin, Dmitrij na zápal plic. Podle lékařů je osudným faktorem ztráta imunity během izolace a zavlečené nemoci od návštěvníků (Wikipedie ).
Karp přežil děti jen o pár let – zemřel v roce 1988 . Od té doby zůstala jediná dcera Agafja sama v horách.
Agafja Lykovová dnes Agafja (nar. 1944) žije v sibiřské tajze dodnes . Odmítla se trvale přestěhovat do civilizace. V roce 2016 byla krátce hospitalizována kvůli zdravotním potížím, ale vrátila se do hor (The Guardian ). Roku 2021 jí nadace oligarchy Olega Děripasky postavila nový srub (ExplorersWeb ).
Zdroje článku: smithsonianmag.com , wikipedia.org , theguardian.com , fajntip.cz
FAJNTIP.cz
Žena-in.cz|
HN.cz|
Život cestovatele|
NESPECHEJ.cz|
SportWin|
Žena.cz|