„Rezignuj, nebo skoč tady z té skály,“ vyzval temperamentní bratr prezidenta Beneše před třetím odchodem do exilu

| 3 min

Sdílet

V zájmu zachování hrdosti to prý pronesl na Pražském hradě v únoru 1948 k Edvardu Benešovi jeho starší bratr Vojta, který tehdy patřil k lidem hlasujícím pro demisi celé vlády. Na jeho radu však mladší sourozenec nedal a pro Československo to nedopadlo dobře.

„Rezignuj, nebo skoč tady z té skály,“ vyzval temperamentní bratr prezidenta Beneše před třetím odchodem do exilu

Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Vojta Beneš, křtěný Vojtěch (1878–1951), starší bratr československého ministra zahraničí a prezidenta Edvarda Beneše, původní profesí učitel, se celý život aktivně účastnil protirakouského, protinacistického i protikomunistického odboje. Během 1. světové války se stal důležitou postavou protihabsburského odboje ve Spojených státech amerických.

Video k článku ZDE

První exil

Po absolvování učitelského ústavu roku 1897 působil jako učitel na obecných a měšťanských školách v Čechách. Ve Spojených státech studoval systém jejich školství, a tam se také roku 1915 vrátil jako organizátor protirakouského odboje.

Mohlo by vás zajímat: Nenáviděl Masaryka, v Moskvě se od Stalina učil demokracii "zakroutit krkem" a pak doma zabíjel: Klement Gottwald

Druhý exil

V meziválečném Československu působil jako zemský školní inspektor (od roku 1937 jako ústřední inspektor národního školství), pedagogický i politický publicista, poslanec a senátor za sociálně demokratickou stranu. Byl také funkcionářem Čs. obce legionářské a Svazu čs. učitelstva. V červnu 1939 odešel do exilu a v USA a Kanadě se zúčastnil zahraničního odboje.

Mohlo by vás zajímat: „Kdybych byla klukem…“: Československá sufražetka s copy ke kolenům si psala s Hitlerem a navštívila amerického prezidenta

Odpor ke komunistům

Pamětní deska obětem komunistického režimu na zdi vinořské fary, Vinoř, Praha | Zdroj: Feťour / Public domain, Wikimedia commons

Po 2. světové válce, v letech 1945–1948, se angažoval na pravici Československé sociální demokracie a mezi léty 1946–1948 byl poslancem Ústavodárného národního shromáždění. Proslul jako jeden z mála veřejných kritiků porušování principů demokratického právního státu. V sociálně-demokratické straně byl odpůrcem jejího podřizování komunistickým cílům. V únoru roku 1948 prý na Hradě svého bratra Edvarda vyzval: „Rezignuj, nebo skoč tady z té skály. Jinak zůstaneš malým člověkem!“ Tehdejší prezident však uvolnil cestu komunistům.

Mohlo by vás zajímat: Janoušek udělal kariéru u maďarských i slovenských komunistů, kandidoval proti TGM, jeho syn byl brutálním vyšetřovatelem

Třetí exil

Záhy po komunistickém převratu v únoru 1948, v březnu, se vzdal svého poslaneckého mandátu a koncem roku emigroval potřetí do exilu v USA. Znovu zde, v zámoří, působil mezi krajanskou komunitou.

Svá dramatická poslední léta života zaznamenal Vojta Beneš v dosud nepublikovaných pamětech s názvem „Vojta Beneš. Cesta do třetího exilu“, které odhalují mnohdy překvapivé detaily a souvislosti z přelomových momentů dějin naší země v první polovině 20. století.

Mohlo by vás zajímat: Historie československé vojenské jednotky v SSSR se stala propagandistickou zbraní komunistického režimu

Rodina

Vojta byl jedním z deseti sourozenců rodiny Benešovy. Sám měl dva syny, Bohuše a Jiřího. Jeho vnučka se provdala za Zbignieva Brzezinskeho, poradce prezidenta Jamese Cartera.

Mohlo by vás zajímat: Nejopečovávanější soška – Pražské Jezulátko. Jeho uctívání je zcela výjimečné

Pražské jezulátko vyvezl do světa

Se jménem Vojty Beneše je spojeno slavné Pražské jezulátko, které se nachází v malostranském kostele Panny Marie Vítězné v Karmelitské ulici. Jednu jeho porcelánovou kopii, vyráběnou v Míšni, totiž daroval malému kostelíku ve městě Carmel amerického státu Indiana. Ač to nesouvisí s Benešem, za zmínku stojí informace Stanislavy Jarolímkové, že v Carmelu dožila svůj život přítelkyně Jana Masaryka, americká spisovatelka a novinářka Marcia Davenportová (1903–1996). Milovala knedlo-vepřo-zelo a žila od roku 1945 do roku 1948 v Praze, odkud odjela tři dny před záhadnou Masarykovou smrtí. Druhá kopie jezulátka z Míšně se nachází od roku 1992 ve španělské Seville, kam byla odvezena v době konání olympiády.

„Rezignuj, nebo skoč tady z té skály,“ vyzval temperamentní bratr prezidenta Beneše před třetím odchodem do exilu

Witkoff na odstřel. Putinův poradce si ho namazal na chleba, Rusko se baví, říká Just

Česko zasáhne prudké sněžení. Až 25 cm nového sněhu, experti ukázali nejkritičtější regiony

Nejhůře placené práce v Česku: Tito lidé dostávají almužnu, za takové peníze nejde vyžít

Zlatovláska Jorga Kotrbová si žila jako v bavlnce. Měla majetek za stovky milionů

Lela a Karlos v krizi, rozvod je prý na spadnutí. Problémy vyvrcholily na dovolené