3 min

Rekordy, co berou dech: 12 metrů v Japonsku, italský příval a česká kalamita

Sdílet

Dvanáctimetrové závěje v Japonsku, italské peklo s metrem sněhu za pár hodin i česká kalamita roku 2006. Podívejte se na historické sněhové rekordy.

Tateyama Kurobe v roce 2017

Zdroj: FOTO:elminium, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons

Zatímco v posledních letech vyhlížíme každou vločku s nadějí a silničáři často vyjíždějí i k poprašku, historie ukazuje zcela jinou tvář zimy. Pamětníci roku 2006 nebo legendární zimy z počátku minulého století vědí své. Existují místa, kde za jediný den napadne tolik sněhu, kolik v Praze nespatří za celou dekádu a meteorologické stanice hlásí závěje vysoké jako třípatrový dům. Jaké světové rekordy dodnes berou dech?

Když se zima rozhodne ukázat, co umí, moderní technika často prohrává. Není nutné chodit daleko do historie. Stačí vzpomenout na přelom let 2005 a 2006. Tehdy se nad Českem usadila tlaková níže z Jadranu a přinesla situaci, kterou meteorologové označují za „ladovskou“, ačkoliv řidičům na Ostravsku tehdy do zpěvu nebylo. Během čtyřiadvaceti hodin napadlo na východě republiky padesát centimetrů čerstvého sněhu. Doprava zkolabovala, lidé nasazovali řetězy už při výjezdu z garáže a písničkář Jaromír Nohavica situaci zvěčnil ve svém virálním hitu o kalamitě.

Tato epizoda však působí jako slabý odvar oproti extrémům, které české hory zažily v hlubší minulosti. Absolutní český rekord v celkové výšce sněhové pokrývky drží Lysá hora. V březnu roku 1911 tam leželo neuvěřitelných 491 centimetrů sněhu. Měření v takových podmínkách přitom není žádná snadná práce.

Když nestačí měřící tyče

Meteorologové na horských stanicích často bojují s živlem, který se vzpírá tabulkám. V březnu 2005, kdy Lysá hora hlásila tři metry sněhu, museli pozorovatelé improvizovat. Situaci tehdy popsal pro MF DNES meteorolog Jaroslav Chalupa přímo z místa: „Profesionální meteorologická stanice stojí na Lysé hoře od roku 1954 a tolik sněhu tady za tu dobu nebylo.“

Zatímco v nížinách lidé odhazovali břečku, na vrcholu Beskyd panoval jiný svět. Přístroje naštěstí nebylo nutné vykopávat, protože vítr sníh z budek vyfoukal, ale samotné měření výšky pokrývky vyžadovalo speciální nasazení. „Srážkoměry už museli nastavovat třemi metrovými tyčemi,“ doplnil tehdy Chalupa v rozhovoru pro MF DNES. Armáda, která měření prováděla v padesátých letech, přitom zaznamenala i hodnoty přesahující 330 centimetrů, ale rok 1911 zůstává nepřekonán.

Italské peklo a japonská monstra

Pokud se podíváme za hranice, česká čísla začínají vypadat jako chudí příbuzní. Světový primát v intenzitě sněžení drží nenápadné italské městečko Capracotta. V březnu 2015 tam příroda předvedla výkon, nad kterým zůstává rozum stát. Během pouhých osmnácti hodin napadlo 256 centimetrů sněhu. To je v průměru patnáct čísel každou hodinu. Vesnice v Apeninách zmizela pod bílou peřinou tak rychle, že obyvatelé museli z domů vylézat okny v prvním patře.

Zcela vlastní ligu pak hrají Japonské Alpy. Ostrov Honšú je specifický tím, že studený vzduch ze Sibiře nabírá vlhkost nad Japonským mořem a naráží do horské hradby. Výsledkem jsou masy sněhu, které nemají ve světě obdoby. Stanice na hoře Ibuki naměřila 14. února 1927 absolutní světový rekord ve výšce sněhové pokrývky – 1182 centimetrů.

Téměř dvanáct metrů sněhu vytvořilo v oblasti legendární sněžné kaňony, kterými dodnes vede proslulá turistická silnice Tateyama Kurobe. Autobusy tam projíždějí mezi kolmými stěnami sněhu, které svou výškou převyšují i ty nejodvážnější představy středoevropského lyžaře.

Vzpomínky na bílé Vánoce

Češi si často stěžují, že „pořádná zima“ už neexistuje. Statistika jim dává částečně za pravdu, zejména pokud jde o Štědrý den. Legendární Vánoce roku 1981 ale zůstávají v paměti jako ukázka toho, jak to vypadá, když svátky klidu a míru zasype sníh. Tehdy nešlo jen o hory. Ostrava hlásila 31 centimetrů, Liberec dokonce 40. I nížiny, které dnes na Vánoce znají spíše bláto, se tehdy oblékly do bílé.

Sníh je fascinující živel. Dokáže izolovat teplo v iglú, ale také zabíjet v lavinách, jako se to stalo v březnu 1968 v Krkonoších, kdy masa 21 tisíc tun sněhu sjela do polského údolí. Dnešní zimy jsou možná mírnější, ale historie varuje, že extrém může přijít kdykoliv. Stačí jedna správně natočená tlaková níže a rekordy se mohou přepisovat znovu.

Teplotní a sněhové rekordy u nás si můžete připomenout v tomto článku.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (ct24.ceskatelevize, zpravodaj.gymnsostelc, ceskenoviny, idnes).

Reklama

Další články z kroniQa

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

Rekordy, co berou dech: 12 metrů v Japonsku, italský příval a česká kalamita

Václav Neckář po dlouhé době na veřejnosti: Ukázal syna, který se změnil k nepoznání

Bořek Slezáček se opřel do Pavla a Macinky: Ať si koupí dvojdomek!

Dřív úlohu vyřešilo 80 procent studentů, dnes procento. Mladí jsou ale odvážnější

Místo radosti přišla rána: Pro tátu jsem udělala první poslední, uznání sklidil bratr

Škoda tyhle fotky minout: velevýhodný Picasso, vévodkyně s vařečkou nebo nebezpečné kopačky