Myslíte si, že stačí hodit plasty do žlutého kontejneru a máte hotovo. Bohužel to tak jednoduché není. Špinavé jogurtové kelímky nebo lahve od oleje mohou pokazit celou várku recyklovaného plastu a nakonec skončí všechno na skládce. Správné třídění plastů má svá pravidla, která se navíc občas mění. Většina lidí dělá základní chyby, aniž by to tušila. Přitom stačí pár jednoduchých kroků, jak třídit správně a skutečně pomoct životnímu prostředí.
Plast je důležitou surovinou. Třídit ho má význam jak z ekonomického, tak ekologického hlediska, zdroj: Shutterstock Čistota především Špinavé obaly jsou největší problém při recyklaci plastů. Zbytky jídla, oleje nebo chemikálií se během zpracování dostanou do celé várky a znehodnotí ji. Představte si to jako vaření – když do čisté polévky přidáte špinavou lžíci, pokazíte všechno.
Před vhozením do kontejneru obaly vypláchněte vlažnou vodou. Nemusíte je umývat do čista jako nádobí, stačí odstranit zbytky jídla a mastné povlaky. Láhev od oleje prostě jednou propláchněte, jogurtový kelímek vyškrábejte a opláchněte.
Etikety a víčka většinou nemusíte odstraňovat – moderní technologie je dokážou při recyklaci oddělit. Ale pozor na lepicí pásky nebo kovové prvky. Ty raději sundejte, protože můžou pokazit celý proces.
Úplně suché obaly také nejsou ideální. Trocha vlhkosti vlastně pomáhá při zpracování, takže se nebojte hodit obaly ještě vlhké z oplachování. Hlavně ať nejsou mastné, nebo s lepkavými zbytky.
Pokud chceme doopravdy třídit plast, je potřebné držet se pravidel, zdroj: Shutterstock Čísla na obalech Každý plastový obal má někde malé číslo v trojúhelníku. Tahle čísla označují typ plastu a pomohou vám poznat, jestli do žlutého kontejneru patří. Ale pozor – ne všechny plasty se recyklují stejně.
Čísla 1 a 2 jsou nejlepší pro recyklaci. To jsou PET lahve a HDPE obaly – lahve od nápojů, obaly od jogurtů, šamponů nebo pracích prášků. Tyto plasty se recyklují snadno a kvalitně.
Čísla 3, 4 a 5 jdou taky recyklovat, ale hůř. Patří sem sáčky, fólie nebo obaly od margarínů. Problém je, že se špatně čistí a často končí jako méněhodnotný recyklát.
Čísla 6 a 7 jsou problematická. Polystyren (číslo 6) se sice dá recyklovat, ale málokde na to mají technologie. Číslo 7 znamená směs různých plastů, což se prakticky nedá recyklovat. Tyto obaly patří do směsného odpadu.
Nejčastější chyby Sáčky a fólie jsou nejčastější chybou při třídění. Lidé si myslí, že každý plast patří do žlutého kontejneru, ale tenké fólie dokážou pokazit celé linky na recyklaci. Nákupní tašky, obaly od chleba nebo fólie od časopisů nepatří do žlutého kontejneru.
Další chybou jsou malé plastové předměty – víčka od pet lahví, špunty nebo drobné části hraček. Jsou tak malé, že propadají síty a kazí stroje. Víčka nechte radši našroubovaná na láhvi, tam se správně recyklují.
CD a DVD disky také nepatří do běžného třídění. Mají speciální složení, které vyžaduje jiný způsob zpracování. Stejně tak plastové hračky – obsahují příměsi a barvy, které znemožňují recyklaci s běžnými obaly.
Znečištěné nebo mastné obaly jsou další problém. Lahve od motorového oleje nebo obaly od šunky plné tuku není možné vyčistit tak, aby se daly recyklovat. Raději je hoďte do směsného odpadu než riskovat znehodnocení celé várky.
Mýty kolem třídění Největší mýtus je, že všechny plasty jdou recyklovat. Ve skutečnosti se kvalitně recykluje jen asi třetina plastových obalů. Zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách, i když ho hodíte do žlutého kontejneru.
Další mýtus je, že etikety a lepidla kazí recyklaci. Moderní technologie dokážou papírové etikety od lahví odstranit bez problémů. Lepší je nechat etiketu na láhvi než ji trhat a zanechat lepkavé zbytky.
Mnoho lidí si myslí, že biodegradabilní plasty jsou automaticky lepší pro životní prostředí. Ale pozor – tyto materiály nepatří do žlutých kontejnerů, protože kazí běžnou recyklaci. Patří do kompostu nebo specializovaného sběru.
Mýtus je i to, že více tříděného plastu znamená více recyklace. Kvalita je důležitější než množství.
Pravidla podle regionů V různých městech a regionech můžou být odlišná pravidla třídění. Někde berou tetrapaky do žlutých kontejnerů, jinde mají speciální sběr. Informujte se u místního úřadu nebo svozové firmy, jak to funguje ve vašem městě.
Praha a větší města mají obvykle přísnější pravidla než menší obce. Důvod je prostý – mají modernější třídírny, které dokážou lépe kontrolovat kvalitu. V malých městech často berou všechno, co vypadá jako plast.
Sáčky a fólie se v některých místech sbírají zvlášť, například ve speciálních kontejnerech v supermarketech. Zjistěte si, jestli tato možnost ve vašem okolí existuje.
Změny pravidel se oznamují obvykle na webu obce nebo v místních novinách. Stojí za to občas zkontrolovat, jestli se něco nezměnilo. Recyklační technologie se vyvíjejí a pravidla se přizpůsobují.
Praktické tipy Připravte si doma dvě nádoby – jednu na čisté plasty a druhou na ty, co ještě potřebují opláchnout. Ušetříte si čas a nebudete zapomínat na špinavé obaly.
Obaly oplachujte po jídle, dokud jsou zbytky ještě čerstvé. Zaschlý jogurt nebo omáčka se čistí mnohem hůř než čerstvá. Stačí vlažná voda.
Pokud si nejste jistí, jestli obal patří do recyklace, raději ho hoďte do směsného odpadu. Jeden špatně zařazený kus může pokazit celou várku, takže je lepší být opatrný.
V kuchyni si postavte malý koš jen na plasty. Budete třídit automaticky během vaření a nebudete muset večer procházet celý odpad. Malé návyky ušetří spoustu času a energie.
Zdroje: jaktridit.cz , komunalniekologie.cz , ekokom.cz