Projekt Manhattan změnil svět navždy. Strach z nacistické zbraně urychlil rozhodnutí, které mělo dvě tváře

| 3 min

Sdílet

Ve 30. letech 20. století bylo vědcům jasné, že je možná konstrukce mocné jaderné zbraně. Po vstupu USA do války přesvědčili vládu, že je nutné ji získat jako první.

Projekt Manhattan změnil svět navždy. Strach z nacistické zbraně urychlil rozhodnutí, které mělo dvě tváře

Zdroj: Public Domain

Obsah článku

V roce 1945 svět vkročil do atomového věku, protože vědcům se 16. července 1945 podařilo odpálit první jadernou zbraň. O necelý měsíc později pak Američané zaútočili na japonská města Hirošima a Nagasaki, kde zemřelo kolem 200 tisíc lidí, což přimělo Japonsko ke kapitulaci. Za použitím jaderné zbraně stála akce známá jako Projekt Manhattan, během níž řada špičkových vědců USA, Kanady a Velké Británie pracovala na tom, jak teorie o jaderné bombě uvést v praxi.

Německo bylo na špici jaderného výzkumu

Vědci ve 30. letech 20. století dospěli k teoretickým a částečně i praktickým poznatkům naznačujícím sílu štěpení jader atomů. Mnoha bylo jasné, že tato reakce se může stát i hrozivou zbraní. Jedni z nejúspěšnějších jaderných vědců, mezi nimiž byl i Albert Einstein, působili v Německu. Již v roce 1939 vědci dopisem varovali americkou administrativu před hrozbou jaderné zbraně v rukách nacistů. Ačkoli určité výzkumy v USA v této oblasti pokračovaly, vše změnil až vstup země do druhé světové války.

V první polovině roku 1942 vědci i armádní důstojníci vyjasnili možnosti atomových zbraní prezidentu Rooseveltovi. Jeho vláda dospěla k přesvědčení, že by bylo riskantní, kdyby Německo takto ničivou sílu získalo první. Nakonec celý projekt zaštítila armáda, a pod vedením jaderného fyzika J. Roberta Oppenheimera vznikl tým mnoha předních vědců pracujících na jaderné bombě pod názvem Projekt Manhattan. Měli čtyři teorie, jak by jaderná zbraň měla fungovat. A museli také vyřešit celou řadu technických problémů.

Projekt byl přísně tajný. Správně o vývoji jaderné zbraně nikdo vědět nesměl, i když například Sovětskému svazu se své lidi do projektu dostat podařilo. Ovšem nejednalo se jen o vědecký výzkum. Na výrobu jaderné zbraně byl třeba obohacený uran a plutonium. Na jejich produkci vyrostly velké komplexy, v nichž pracovaly desetitisíce lidí, ale nikdo z nich neměl ani ponětí, že se podílí na vývoji nejničivější zbraně v historii lidstva.

Necelý měsíc po úspěšném testu začal útok

V roce 1945 si začali být vědci zapojení do projektu jistí, že se jim podařilo překážky překonat, a mají tak dost materiálu na jadernou reakci. Nakonec 16. července provedli v poušti v Novém Mexiku první zkušební jaderný výbuch a byli úspěšní. V té době již bylo nacistické Německo poražené, ale Spojené státy vedly stále válku s Japonskem. Země projevovala fanatické odhodlání se nevzdat, proto v srpnu americké bombardéry svrhly jaderné bomby na Hirošimu a Nagasaki, což nakonec přimělo japonského císaře ke kapitulaci.

Za několik let vlastnil atomovou zbraň i Sovětský svaz a vyvinuly ji i další země, ovšem kromě dvou případů v roce 1945 ji naštěstí již nikdo nikdy nepoužil. Projekt ale přispěl i k tomu, že se poznatky z vývoje pumy přetavily do civilní sféry a vznikly jaderné elektrárny a další užitečné technologie. Spolupráce vědců přinesla i základ k dalším objevům například v oblasti počítačů. Bez Projektu Manhattan by lidstvo jaderné zbraně a technologie pravděpodobně získalo také, jen nejspíše o několik let později.

Projekt Manhattan změnil svět navždy. Strach z nacistické zbraně urychlil rozhodnutí, které mělo dvě tváře

Únos hocha na Zlínsku v hlavních bodech: Policie mohla v chatě najít zásadní důkaz

SIPO se od roku 2026 prodraží. Co to znamená pro běžné domácnosti

Nový život za 45 milionů korun: Vondráčková si koupila hned 3 domy. Pochlubila se místností jako z Bradavic

Matka 4 dětí žije bez výčitek 12 let na sociálních dávkách: „Je to pohodlné. Nestydím se za to, že dojím stát.“

Bitva pohlaví? Nesrovnávejte mě se Sabalenkovou, rýpla si Kingová. Bojí se důsledků