Proč vaše pokojovky v zimě strádají (a co s tím)

| 2 min

Sdílet

Přihlaste se

sbírejteodměny

každý den

Každou zimu se v našich obývácích odehrává tichý boj, který běžně přehlížíme. A rostliny, které jsme si pořídili právě proto, že jsou nenáročné, žloutnou.

Proč vaše pokojovky v zimě strádají (a co s tím)

Zdroj: unsplash

Světlo: kritický faktor, o kterém se nemluví

V zimě klesá intenzita přirozeného světla v interiéru až o 80 procent oproti létu. Pro rostliny z tropických podrostů, které jsou zvyklé na rozptýlené světlo, to znamená přepnutí do jakéhosi úsporného režimu. Jejich listy obsahují více chlorofylu b, který efektivněji zachycuje modré a červené spektrum – tedy právě to světlo, které proniká i do stínu.

Co to znamená v praxi? Pro pouhé přežití potřebuje většina pokojovek alespoň 50–100 µmol/m²/s fotosynteticky aktivního záření. Pro skutečně zdravý růst je to spíše 200–400 µmol/m²/s. Severní okno v prosinci? Často nedosáhne ani té spodní hranice. Bez doplňkového LED osvětlení se z přežívání stává pomalé strádání.

Suchý vzduch: neviditelný nepřítel

Topná sezóna přináší další problém – relativní vlhkost v bytě klesá na 20–40 procent, zatímco tropické rostliny jsou zvyklé na 60–80 procent. Reagují uzavíráním průduchů a spoléhají na silnější voskovou vrstvu listů. Některé, jako sansevierie, využívají CAM fotosyntézu a otevírají průduchy pouze v noci.

Ale i jejich tolerance má limity. Dlouhodobá vlhkost pod 30 procent způsobuje hnědnutí okrajů listů, usychání špiček a zastavení růstu. A co hůř – suchý vzduch je ideálním prostředím pro svilušky, které se v těchto podmínkách množí závratnou rychlostí.

Zálivka a hnojení: kde děláme největší chyby

• Substrát by měl mezi zálivkami vyschnout mnohem více než v létě
• Pro většinu rostlin to znamená zálivku jednou za 2–4 týdny
• U sukulentních typů (sansevierie, zamioculcas) ještě méně často
• Přemokření se projevuje žloutnutím listů, měknutím stonků a zápachem hniloby

A hnojení? V zimě ho úplně vynechte. Rostliny v období klidu živiny nespotřebují, soli se hromadí v substrátu a pálí kořeny. Jedinou výjimkou jsou rostliny pod silným pěstebním světlem – ty můžete hnojit maximálně jednou měsíčně, a to jen čtvrtinovou dávkou.

Teplota: stabilita nad vše

Většina pokojovek preferuje stabilní teploty mezi 18–24 °C. Mírný noční pokles o 2–4 stupně jim může dokonce prospět, protože snižuje dýchání a šetří energii. Problém nastává při náhlých poklesech pod 15 °C – objevují se vodnaté skvrny na listech, vadnutí, zpomalený růst. Průvan od oken nebo umístění na studeném parapetu může být pro citlivější druhy fatální.

Co z toho plyne pro běžného pěstitele

Zimní péče o pokojovky není o tom dělat víc, ale naopak – dělat méně, ale promyšleněji. Méně zalévat, nehnojit, případně doplnit světlo. Pravidelně kontrolovat listy kvůli škůdcům. Udržovat alespoň základní vzdušnou vlhkost, třeba miskou s vodou u topení.

Jaro ukáže, jak jsme se o ně postarali. A věřte, že rozdíl mezi rostlinou, která zimu přežila, a tou, která ji prožila v relativním komfortu, poznáte na první pohled.

Proč vaše pokojovky v zimě strádají (a co s tím)

Česko má zlato, Maděrová je olympijskou šampionkou! Ledecká vypadla

Kdo je zlatá Maděrová? Rodina se jí smála, její proroctví se ale vyplnilo

Tribuny umlkly hrůzou. Vonnová po těžkém pádu křičela bolestí, musel pro ni vrtulník

„Když jsme šly spolu, mě si nikdo nevšiml.“ Bohdalová o kráse Jany Brejchové

Poprava Marie Stuartovny: Kat byl opilý, zvedl jen paruku a pod sukní kňučel pes