Jednalo by se o obrovský výpadek financí pro ruskou válečnou ekonomiku, pokud by se měla příští týden uplatnit Trumpova hrozba s přísnými sankcemi pro obchodování s Ruskem. Má se jednat o tzv. sekundární cla týkajících se zemí, které obchodují s Ruskem. Ty by měly při vývozu zboží do USA čelit 100% clu. Dva největší odběratelé ruské ropy jsou Čína a Indie, která podle zprávy CREA odebírá z Ruska více než třetinu jejich exportu. Společně tyto dvě země tvoří zhruba 84 % veškerého ruského vývozu surové ropy.
Pro indickou ekonomiku by takové clo bylo daleko větší ztrátou, než zlevněná ruská ropa. Podle nedávného vyjádření indického ministra paliv Hardeepa Singha Puriho však může jeho země bez komplikací přejít na jiné dodavatele, což by pro Rusko mohlo představovat obrovský výpadek příjmů. Takovéto razantní rozhodnutí se zcela odstřihnout od ruské ropy by však Indie musela podniknout nejpozději do konce příštího týdne.
Původní datum v rámci původního Trumpova 50denního ultimáta pro uzavření mírové dohody s Ukrajinou bylo 2. září, nyní jej však americký prezident zkrátil na 10-12 dnů, což je nejpozději příští pátek 8. srpna. Situace na bojišti však nenaznačuje, že by Rusové o nějakou mírovou dohodu vůbec stáli.
Moc s tím zřejmě nepočítá ani Indie, na kterou už včera uvalil Donald Trump 25procentní dovozní clo do Spojených států. Trump totiž naznačil, že ke stávající celní sazbě pro Indii ještě přidá další sankce za nákup energií z Ruska, což by bylo pro indickou ekonomiku hodně tvrdá rána, pokud by se Indové ruské ropy nevzdali. Indické státní rafinerie, které kontrolují více než 60 % kapacity indického zpracování ropy, již proto přestaly ruskou ropu pro jistotu odebírat minulý týden.
Podle indického ministra paliv by však Indie měla být schopna 'vypořádat se s jakýmikoli problémy s ruskými dovozy díky alternativním dodavatelům'. Indové už počítají s novými dodavateli jako je Guayana, Brazílie nebo Kanada.
„Vůbec se toho neobávám, vypořádáme se s tím. Indie diverzifikovala zdroje dodávek a myslím, že z okolo dvaceti sedmi zemí, u nichž jsme nakupovali, jsme nyní na zhruba čtyřiceti zemích,“ řekl indický ministr.
G7 a Evropská unie spolu se Spojenými státy zavedly 5. prosince 2022 cenový strop na ruskou surovou ropu, stanovený na 60 USD za barel, platící pro dodávky přepravované lodní dopravou, pokud klienti chtějí využít západní služby jako pojištění či financování. Od té doby však cena ropy na světových trzích klesá. Proto letos EU přistoupila k revizi – rozhodla o posunu plovoucího limitu na 15 % pod průměrnou tržní cenou. Současně se ruská ropa Urals prodává za 58,60 dolaru. Zavedení tohoto plovoucího limitu na ruskou ropu (15 % pod průměrnou tržní cenou) by mělo platit od 3. září 2025, což se původně mělo střetnout právě s původním Trumpovým ultimátem vůči Rusku.
Má tedy tento blízký souběh těchto dvou opatření proti Rusku (ze strany USA a EU) nějaký význam? Zřejmě ano. Trumpovy sankce by měly odradit hlavní odběratele ruských energetických surovin. Těmi jsou právě Čína a Indie. Měkčí ekonomický tlak od EU by mohly rozštěpit frontu zemí, které se snaží být neutrální (např. SAE, Turecko, Malajsie) – a přimět je vybrat si stranu.
Celkový export ruské ropy dosahuje, podle agentury Interfax, necelých 250 milionů tun ročně, což v přepočtu na barely poměrem 7,33 barrelů na tunu představuje přibližně 1,8 miliardy barelů exportované ropy v roce 2024.
René Pajurek
zdroje: CREA, Interfax, Moscow Times