Odbočování a připojování na komunikaci, především dálnice, je stále oříškem velké části řidičů. Někteří z nich zbytečně zmatkují, jiní jsou bezohlední a nájezd si vynutí, ostatní většinu připojovaných vozidel pouští. Jak je to ale podle skutečných pravidel? Děláte v nich také chyby?
Rozdíl mezi připojovacím a odbočovacím pruhem je ten, že v jednom vozidlo plynule zrychluje a hledá prostor pro zařazení, v druhém odbočuje z průběžného proudu a zpomaluje.
Pozor na připojovací a odbočovací pruhy v Česku Česká dálniční síť se postupně rozšiřuje a tím, jak dochází ke stále větší modernizaci naší infrastruktury, setkáváme se i s moderními standardy. Ne vždy tomu tak ovšem je, a tak se bohužel někteří řidiči dostanou do nepříjemné situace , kdy je připojovací nebo odbočovací pruh příliš krátký, případně je sveden do úseku, kde je pravidelně extrémně hustý provoz.
Každý řidič by i v případě příliš krátkého a nepřehledného nájezdu měl dodržovat základní pravidla silničního provozu. Nejen, že si tím zajistíte vlastní bezpečnost , ale také přispějete k plynulosti provozu . To může mít za následek zlepšení dopravní situace.
Čtěte také : Vláda důrazně doporučuje: Nainstalujte tuto aplikaci od 1. září na vaše mobilní telefony
Jaké jsou normy pro připojovací a odbočovací pruhy v Česku a v zahraničí V České republice má připojovací pruh podle normy zhruba 275 metrů pro rychlost 90 km/h, 305 metrů pro 110 km/h a 335 metrů pro 130 km/h. Odbočovací pruh je v délce 70 až 109 metrů.
V Rakousku je doporučovaných 250 metrů a minimálně 200 metrů. Pro rakouské silnice a dálnice je ovšem důležitý standardní úhel 1 metru ku 20 metrů pro přechod z průběžného do odbočovacího pruhu, což umožňuje plynulé odbočení pro dosažení dostatečné rychlosti. Rakouská silniční síť je díky tomu jednotná na celém území . Oproti tomu Česko s tímto úhlem nepočítá, a proto jsou u nás odbočovací a připojovací pruhy variabilní a vizuálně mohou být tyto křižovatky odlišné.
Poměrně dlouhé připojovací a odbočovací pruhy se ve velké míře nachází ve Slovinsku a především pak v Itálii , kde je kladen velký důraz na vzdálenost, povědomí a viditelnost provozu, kdy jsou italské dálnice často stavěny na rychlost 130 až 150 km/h.
V těchto zemích jižně od České republiky jsou typické velké dálniční křižovatky , které odvádějí dopravu do významných částí regionu a nezřídka se tu setkáte s paralelním vedením pruhu až několika pruhů před samotným odbočením . Dálnice tak běžně mívají 6 a více pruhů, zejména v Rakousku a Itálii, takže může být připojení i odbočení příjemnější a plynulejší. Další devízou je kvalitní vodorovné značení pro odbočení a sjezdy přímo na vozovce, které řidičům pomáhá v orientaci.
Čtěte také : Dobrý den, jste doma. Takto funguje nový podvod s textovými zprávami
Rakouské dálnice kombinují kvalitní řešení s technologickými inovacemi. Zdroj: Shutterstock V České republice na sebe dosud některé dálnice nenavazují, anebo navazují s nedostatečnou kapacitou čtyř pruhů a jednoho krátkého odbočovacího, který se navíc často kříží s připojovacím.
Nedostatkem je také úprava rychlosti vozidel v průběžném pruhu například v oblasti větších měst, kde se předpokládá hustší provoz. Zatímco v Rakousku jsou tyto úseky řešeny častým omezením rychlosti na 100 a 80 km/h s využitím moderní digitální telematiky, v Česku tento důraz na úpravu rychlosti chybí a maximálně se instalují klasické cedule se 100 km/h. Vedle toho chybí kvalitní represivní systém, který by vymáhal běžné překračování rychlosti v těchto úsecích. Řidiči v připojovacím pruhu tak nemají dostatek prostoru pro vyvinutí rychlosti mezi 100 a 130 km/h.
Po rozšíření D1 u Brna má dálnice na každé straně 3 pruhy a jeden z nich je určen pro pohodlné odbočení na D2. Zdroj: Kraje.rsd Jak se správně připojovat Základní poučkou pro řazení z připojovacího pruhu do průběžného je vyvinutí dostatečné rychlosti . Ta by měla být co nejbližší rychlosti vozidel, které v průběžném pruhu už jedou. Taková ideální rychlost má hodnotu 80 až 90 km/h , což se rovná nejpomalejším vozidlům, která po dálnici mohou jezdit. Vozidla by měla pro vytvoření takové a vyšší rychlosti využít celou délku připojovacího pruhu , to znamená ideální řazení až na jeho konci, nikoliv uprostřed.
Jak to ovšem provést, když je vozidlo příliš pomalé a v danou chvíli (i kvůli hustému provozu) jede jen 40 až 60 km/h? V tomto případě se vozidlo zařazuje hned , jakmile mu to dovolí čára na silnici, která se mění z plné na přerušovanou. Obvykle to bývá pár metrů po vyjetí ze zatáčky pro připojovací pruh. Vozidla v průběžném pruhu na takovou situaci musí reagovat . V případě, že se z připojovacího pruhu už na jeho začátku zařadí pomalé vozidlo, musí řidiči za ním přibrzdit pod jeho rychlost, nebo odbočit do levého pruhu, pokud to situace umožňuje.
Stejně tak ale platí, že řidič z připojovacího pruhu nesmí žádné auto omezit a vjezd si vynucovat . Jak takové schizofrenní situaci rozumět? U každého připojení a odbočení na dálnici a jiné rychlostní komunikaci musí být všichni účastníci silničního provozu ohleduplní, předvídaví a respektovat , že každý má v danou chvíli jiné rychlostní podmínky a možnosti. Stačí adekvátně reagovat, dodržovat stanovenou rychlost a bezpečnou vzdálenost. Řidiči v připojovacím pruhu jednoduše musí jezdit maximálně efektivně a zrychlit na co nejvyšší rychlost v co nejkratším čase a řidiči v ostatních pruzích musí v okolí takových křižovatek zpomalit a předvídat.
Kvůli zmatkům při připojování vznikají na dálnicích zbytečné nehody. Zdroj: Shutterstock Co dělat, když se připojuje více aut, nebo nestíháte zrychlit, protože je připojovací pruh krátký? I to má své jednoduché řešení. U více aut v řadě rozhodně nedělejte to, na co jsou bohužel čeští řidiči experti, to znamená, že se zařazují do průběžného pruhu odzadu a tím zhoršují manévrování řidičům před nimi. Je to bezohledné a zbytečně to vytváří nepřehledné a nebezpečné situace ve všech pruzích.
U krátkého nájezdu , kdy připojovací pruh končí příliš brzy a navazuje na něj odstavný pruh, můžete klidně pokračovat v jízdě odstavným pruhem , dokud nedosáhnete potřebné rychlosti a nebude možné odbočit do průběžného pruhu. Nikdy ovšem v odstavném pruhu nezastavujte!
A poslední zásady? Používejte blinkr. Nejen ve městech, ale i na dálnici je to absolutní nutnost. Také připojovací pruh nikdy nepoužívejte k předjíždění .
Zdroje: autotrip , besip , kraje.rsd
Techsvět
Zprávy - Aktuálně.cz|
Top-Fight.cz|
NESPECHEJ.cz|
SportDeník|
SportWin|