CENTRUM.CZ > HlídacíPes.org > dnes, 06:30

Premiér Fiala: Ruské vojáky na slovenské hranici nechceme. Ani dnes, ani po volbách

Sdílet

Česká podpora Ukrajině není jednostranný či altruistický výdaj, ale vložený kapitál, který se vrací zpět, zaznělo na pravidelné poradě českých velvyslanců na ministerstvu zahraničí. Ministr Lipavský i premiér Fiala tam před diplomaty vyzdvihovali českou muniční iniciativu, varovali před rozpínavostí Ruska a za klíčové sousedy neoznačili Slovensko, nýbrž Německo a Polsko. Česká republika se – coby

NZ9_8488

Zdroj: Ministr zahraničí Jan Lipavský a premiér Petr Fiala v Černínském paláci na výroční poradě velvyslanců. Foto: se svolením Úřadu vlády

Česká republika se – coby součást takzvané Koalice ochotných – aktivně podílí na „spoluvytváření podmínek pro mírová jednání“ mezi Ukrajinou a Ruskem. Na výročním setkání s českými členy diplomatického sboru řekl ministr zahraničí Jan Lipavský:

„Jisté naděje na zastavení války nyní představují mírové snahy amerického prezidenta Trumpa. Po jednáních na Aljašce a ve Washingtonu se aktuálně v rámci Koalice ochotných pracuje na silných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. I zde by Česko – a naše diplomacie – mělo hrát odpovídající roli. Jsme uprostřed vyjednávaní.“
Hazard s bezpečností Evropy
Česko je podle Lipavského zastáncem principu „mír skrze sílu“. „To je jazyk, kterému Kreml rozumí. Ne další ústupky, ale ekonomický tlak a maximální podpora Ukrajiny v jejím boji jsou tou správnou cestou, jak donutit Rusko složit zbraně a usednout k jednacímu stolu,“ řekl ministr v projevu k velvyslancům.

Jak on, tak premiér Petr Fiala zdůrazňovali klíčový vliv české muniční iniciativy. Ta Ukrajině zprostředkovává významné dodávky velkorážové munice pro děla.

Do iniciativy je nyní vedle Česka zapojeno dalších patnáct států; Ukrajina jejím prostřednictvím získala již více než tři miliony kusů této munice. Jen za rok 2024 to bylo 1,5 milionu kusů, za letošní rok už na Ukrajinu putovalo přes jeden milion dělostřeleckých granátů.

Podle premiéra Petra Fialy „není pochyb o tom, že jsme tím výrazně pomohli ukrajinské armádě udržet obranné linie“. „Zde na plénu nemohu zmínit detailní čísla, ani to celé rozebírat, ale věřte, že v některých měsících byla naše pomoc naprosto kritická,“ řekl Fiala.

Zatímco před spuštěním iniciativy mělo prý Rusko u velkorážové munice převahu asi v poměru 10:1, nyní to je přibližně 2:1. „To je strategický majstrštyk, který nemá obdoby. Zastavení iniciativy by bylo dárkem pro Putina. Ti, kdo o tom mluví, hazardují s bezpečností Evropy,“ řekl Lipavský ve zjevné narážce na výroky některých opozičních politiků.

„Jsem přesvědčen, že kritickým bezpečnostním zájmem ČR je Ukrajinu nadále podporovat a udělat všechno pro to, aby se žádný ruský voják nikdy nepřiblížil ke slovenským hranicím.“

Proti pomoci Ukrajině se dlouhodobě vyslovuje například šéf SPD Tomio Okamura či členové kandidátky komunistické koalice Stačilo. Bývalý premiér a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš pak nedávno v rozhovoru pro agenturu Reuters ve vztahu k muniční iniciativě použil přívlastky jako „netransparentní, předražená a plesnivá“.

Řekl, že jeho vláda by v případě vítězství v podzimních volbách muniční iniciativu zrušila, protože „my potřebujeme peníze pro naše lidi“.

Na muniční iniciativu Česko jen vloni dalo zhruba 860 milionů korun. Podle Lipavského se ale Česku podpora Ukrajiny vyplácí i ekonomicky. Vývoz na Ukrajinu od roku 2022 strmě roste; jeho celková hodnota v roce 2024 dosáhla 45 miliard korun (to je třikrát víc než loňský vývozu do Ruska, který činil 14,8 miliardy Kč). Ukrajina je nyní 18. největší exportní trh pro české zboží.

Premiér Fiala také zopakoval, že ukrajinští uprchlíci v Česku už dlouho do rozpočtu formou daní a odvodů dávají výrazně víc, než z něj dostávají.
Dále od hranic dále
Lipavský zdůraznil hrozby z Ruska: přibývající kybernetické útoky na českou kritickou infrastrukturu i to, že po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Obvykle prostřednictvím takzvaných „telegramových agentů“ – zahraničních zločinců najímaných a placených z Ruska, jak ukázal i český případ nedávno odsouzeného kolumbijského žháře Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz. [souvisejici]

Podle Lipavského nelze zapomínat ani na roli Číny v konfliktu na Ukrajině: podporuje ruský obranný průmysl, pomáhá Kremlu v obcházení sankcí a získávání technologií dvojího užití. „Stává se klíčovým faktorem umožňujícím pokračování agrese vůči Ukrajině. Tím přispívá i ke zvyšování hrozby, kterou Rusko představuje nejen pro své sousedy, ale i pro celou euroatlantickou bezpečnost,“ řekl Lipavský.

„Ne další ústupky, ale ekonomický tlak a maximální podpora Ukrajiny v jejím boji jsou tou správnou cestou, jak donutit Rusko složit zbraně a usednout k jednacímu stolu.“

Podle vládních politiků je zjevné, že plánem na zničení Ukrajiny ruské ambice v Evropě začínají, ale nekončí a „putinismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost“.

„Jsem přesvědčen, že kritickým bezpečnostním zájmem ČR je Ukrajinu nadále podporovat a udělat všechno pro to, aby se žádný ruský voják nikdy nepřiblížil ke slovenským hranicím. Toto je imperativ, který musí platit i v následujících letech, bez ohledu na naši politickou situaci,“ řekl ve svém projevu Petr Fiala.

Za nejbližší sousedy, u nichž je klíčové posilování hospodářských, ale i bezpečnostních a strategických vztahů, označil Německo a Polsko. Slovensko zmínil jen okrajově: „Vedle Německa a Polska je potřeba udržovat praktické vztahy s Rakouskem a Slovenskem, kde je v zájmu ČR citlivě podporovat sdílenou odpovědnost za bezpečnost našeho regionu.“