Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.
Legendárního herce Františka Krumlovského charakterizovala také nešťastná láska, silné vlastenecké cítění a přezíravý až rebelantský postoj k autoritám a dobové morálce. Putoval od města k městu, často při svízelích i hladu pomáhal táhnout Thespidovu káru. „Tvář silných mužských tahů, výrazná, oholená a opálená, zároveň plná energie, ale i vlídnosti. Na nohou měl vysoké lakované boty, oděn byl dlouhým černým kabátem, košili měl rozhalenou u krku, na hlavě kulatý klobouk a v rukou sukovitou hůl,“ tak jej popisoval mladý kočovný herec Josef Šmaha.
Narodil se 12. listopadu 1817 v Praze jako syn zchudlého měšťana a hudebníka. Zpočátku studoval, ale už ve čtrnácti letech směřoval jinam. V sedmnácti měl problémy s profesory a proto odešel ke kočovnému divadlu. Působil na divadelních scénách pod pseudonymem Krone nebo Kronau. Vynikl především zachycením tragických postav a vlasteneckých hrdinů.
Hrál například Karla Moora v Schillerových Loupežnících, Jana Žižku v Kolárově dramatu Smrt Jana Žižky, knížete Břetislava v Ebertově hře Břetislav a Jitka a Vocilku v Tylově Strakonickém dudákovi. Nastudoval i roli Hamleta ve vídeňské divadelní kočovné společnosti, dále i krále Leara či Orsina ve Večeru tříkrálovém.
Působil na scénách kočovných divadelních společností Zöllnerově, Štanderově, Svobodově, Muškově a Faltusově. Hrál také v kamenných divadlech v Těšíně, Opavě, Brně a Karlových Varech. V pražských divadlech hrál v letech 1842–1844 a 1849–1851. Jeho velký vzorem a přítelem byl Josef Kajetán Tyl, který s ním pobýval po roce 1851 v Kulasově společnosti na českém venkově. Krumlovský byl v Plzni, když zde Tyl 11. července 1856 zemřel. Smrt přítele a druha nesl velmi těžce. Stejně tak byl u smrtelného lože Marie Tylové v říjnu 1868 v Morkovicích.
Na jaře 1875 jej jeho přátelé viděli v Plzni na Tylově hrobě. Ležel napříč přes hrob a hořce plakal. Potom se už jen toulal a pil. V Praze navštívil starého otce a vydal se na Moravu. Večer 25. července 1875 tak mohli lidé vidět postavu shrbeného starého muže belhajícího se po silnici z Kojetína do Prostějova. Na sobě měl myslivecký kabát ze štýrské houně, na hlavě myslivecký klobouk a na boku brašnu upletenou z provázků. V ruce držel silnou sukovitou hůl.
Několik metrů před Polkovicemi upadl a zůstal ležet v bezvědomí v příkopě. Ráno 26. července 1875 ho zde našli dva místní sedláci. Dopravili ho do prostějovské nemocnice Milosrdných bratří. Zde František Krumlovský 30. července 1875 zemřel na zápal plic a pohrudnice. Bylo mu sedmapadesát let.
Před smrtí prý přiznal převorovi Příhodovi, kdo je a jaký byl jeho život. Jeho jediným majetkem byla provázková brašna. V ní byly kuplety, různé deklamovánky a scénky a kousek líčidla. Byl pohřben na klášterním hřbitově Milosrdných bratří. Jeho hrob se nacházel u východní zdi hřbitova a pokud ještě žili staří řádoví bratři, byl jeho hrob udržován. Později už byl zanedbáván a po zrušení hřbitova v roce 1900 památka na Františka Krumlovského zmizela úplně.
Jediným svědkem jeho působení a úmrtí je pamětní deska umístěná na budově bývalého kláštera Milosrdných bratří. Byla zde instalována 29. června 1940 z iniciativy prostějovského Divadla Hanácké obce. Jejím autorem je akademický sochař Jan Tříska.
Tento legendární český herec, romantický rozervanec, bouřlivák, geniální vagabund, vlastenec a český Kean se výrazně zapsal do historie našeho divadla. Jeho talent a genialitu oceňovali básníci a spisovatelé Jan Neruda, Jakub Arbes a Josef Ladislav Turnovský, dramatik František Götz, teatrolog František Černý a prostějovští publicisté, znalci kultury a historie Jan Kühndel, Josef Glivický a Bohuslav Kraus.
Na podzim roku 1965 se konala v prostorách tehdejšího Okresního vlastivědného muzea v Prostějově rozsáhlá výstava „František Krumlovský, velký umělec na českém divadelním jevišti a jeho doba“ ze sbírek a archivu lékaře, regionálního historika a sběratele Vladimíra Zapletala. V roce 1983 byla uvedena hra HaDivadla od Svatopluka Vály a Josefa Kovalčuka Pouť k Milosrdným. Památku Františka Krumlovského připomíná v Prostějově také název ulice.