Před 53 lety byla v Československu zavedena poštovní směrovací čísla

| 2 min

Sdílet

Poštovní směrovací číslo neboli PSČ je dnes nedílnou součástí našeho, a nejen našeho, poštovního styku. Nemá však tak dávnou historii, jak by se předpokládalo,…

17_pošta_Česká pošta

Zdroj: Náš REGION | Všude doma

Poštovní směrovací číslo neboli PSČ je dnes nedílnou součástí našeho, a nejen našeho, poštovního styku. Nemá však tak dávnou historii, jak by se předpokládalo, v tehdejším Československu bylo zavedeno teprve 1. ledna 1973. Zatímco některé západní státy se pokoušely zavádět svá směrovací čísla už po první světové válce, u nás byla taková praxe v nedohlednu. Mezi prvními státy paradoxně nebyly jen ty západní, poprvé bylo totiž takové číslo na území celé země zavedeno na Ukrajině, a to v roce 1932. V roce 1939 se od tohoto systému ale zase upustilo.

Rozvoj PSČ ve světě

Své snahy o zavedení PSČ mělo i Německo během druhé světové války. Hlavním důvodem byl úbytek poštovních zaměstnanců s dobrou zeměpisnou znalostí. Dalším důvodem bylo neustále se rozšiřující území Říše, na kterém bylo nutné doručovat zásilky vojákům. PSČ pak Německo zavedlo v roce 1941. Dalším státem, který číslo zavedl, byla v roce 1958 Argentina, následovala o rok později Velká Británie, v roce 1963 USA a za další rok Švýcarsko. Čím více se PSČ zavádělo, tím více se hovořilo o možnosti jeho využití při strojním třídění zásilek. V roce 2005 evidovala Světová poštovní unie zavedený systém PSČ u 117 ze 190 svých členů. Zajímavé je, že například Irsko ho dodnes nepoužívá.

PSČ v Československu

Československo začalo na projektu zavedení PSČ pracovat koncem 60. let minulého století. Do té doby bylo třídění zásilek závislé na specialistech, kteří uměli perfektně poštovní zeměpis. PSČ byla v Československu zavedena 1. ledna 1973, jejich zavedení bylo doprovázeno masivní reklamní kampaní, která pokračovala i v dalších letech.

PSČ ale mělo i své odpůrce

Jejich hlavním argumentem proti zavádění "směrováku" bylo tvrzení, že se jej uživatelé i pracovníci pošt musí učit. Předtím se lidé, především ve větších městech, ani nezajímali o to, pod jakou poštu vůbec spadají. Argumentem oponentů, zastánců PSČ, byly hlavně obce se stejnými názvy, kde se tak snížilo riziko záměny zásilek. Automatizace třídění zásilek byla v té době spíše zbožným přáním než realitou.

Jak vše fungovalo?

Zavedení PSČ zpočátku naráželo na nedostatečnou informovanost veřejnosti, o rok později už se ale podle něj začalo třídit a v roce 1978 se rozběhlo i automatické rovnání a razítkování zásilek na centrální pražské poště. V roce 1979 byl pak dodán zbytek třídicí linky, včetně automatického čtení, 15. října stejného roku byla v Praze uvedena do provozu první třídicí automatizovaná linka na území celé ČSSR od japonské firmy Nippon Electric Co. V roce 1982 ji následovala další linka na bratislavské poště. Systém poštovního směrovacího čísla se v nezměněné podobě používá dodnes. Zdroj: Česká pošta

Před 53 lety byla v Československu zavedena poštovní směrovací čísla

Kamery ve sprchách, „Fialova“ bouračka do Kajínka. Všechny přešlapy Komorousovy elity

Náhlý odchod oblíbeného herce: Pavel Nečas zemřel nečekaně krátce před koncem roku

Nové fotky ze silvestrovského dne Babišových. Andrej mění životní režim, Monika vypadá šťastněji než dřív

Tohle Češi v roce 2025 nejvíc googlili. A vypovídá to víc, než si myslíte

Vondráčková se stěhuje do domu za 21 milionů: pět pokojů, tři koupelny a pozemek 1200 m²