CENTRUM.CZ > kroniQa > 21. 12. 2025, 16:57

Před 112 lety vznikla největší závislost lidstva. Za všechno může zoufalý editor a prázdné místo v novinách

| 3 min

Sdílet

Dnes je to přesně 112 let od chvíle, kdy Arthur Wynne zveřejnil první křížovku. Zjistěte, jak vznikla česká křížovkářská slovní zásoba a proč je luštění zdravé.

Luštění křížovky na snímku z roku 1925

Zdroj: FOTO:National Photo Company Collection, Public domain, via Wikimedia Commons

Nedělní ráno, káva a propiska v ruce. Přesně takhle vypadá rituál milionů lidí po celém světě, kteří si nedovedou představit start dne bez luštění. Dnes je to přesně 112 let od chvíle, kdy se v novinách poprvé objevila mřížka, která navždy změnila trávení volného času. Fenomén křížovky se zrodil z čiré zoufalosti jednoho novináře a přežil i nástup digitálních technologií.

Píše se 21. prosince 1913 a redakce listu New York World řeší banální, ale nepříjemný problém. Blíží se Vánoce, inzerce ubývá a v zábavní příloze Fun zeje prázdné místo. Editor Arthur Wynne, rodák z britského Liverpoolu, dostává od šéfa jasný úkol. Musí tu díru něčím zaplnit. Wynne si vzpomněl na hru svého dětství zvanou Magické čtverce.

Nakreslil kosočtverec, očísloval políčka a vymyslel definice pro slova, která se měla číst vodorovně i svisle. V ten moment netušil, že právě stvořil monstrum, které v budoucnu pohltí miliony hodin lidské produktivity. První hlavolam nazval „Word-Cross“. Obsahoval jednatřicet definic a paradoxně byl mnohem jednodušší než ty dnešní.

Arthur Wynne

Původní Wynnovo dílo se od dnešních křížovek v mnohém lišilo. Nemělo žádná černá políčka. Místo nich sloužil samotný tvar diamantu a logické uspořádání slov. Čtenáři byli nadšení. Do redakce začaly okamžitě proudit dopisy s žádostmi o další přídavek. Vedení novin si rychle uvědomilo potenciál nové zábavy a udělalo z ní pravidelnou rubriku.

Zajímavostí je, že název se změnil téměř okamžitě a zcela náhodou. Sazeč v tiskárně udělal chybu a prohodil slova v nadpisu. Z „Word-Cross“ se stalo „Cross-Word“. Redakce se rozhodla chybu neopravovat a název už křížovce zůstal.

První křížovka byla zveřejněná v New York World 21. prosince 1913. FOTO: Arthur Wynne, Public domain, via Wikimedia Commons

Během dvacátých let minulého století propukla v Americe doslova křížovkářská horečka. Knihovny si stěžovaly, že jim čtenáři ničí encyklopedie a slovníky ve snaze najít správné výrazy. Vlaky zřizovaly speciální vagony vybavené slovníky pro dojíždějící luštitele. Móda se dokonce promítla i do oblečení a šperků s černobílým kostkovaným vzorem. Z původní výplně prázdného místa v novinách se stal byznys s obrovským obratem.

Asijské lepidlo na šest

V českém prostředí má luštění specifickou příchuť a vlastní kulturu. Tuzemští luštitelé jsou experti na slova, která běžný smrtelník v životě nepoužije, ale v mřížce jsou nepostradatelná. Kdo někdy luštil českou křížovku, důvěrně zná výrazy jako „osemet“, tedy asijské lepidlo, nebo „arak“, což je rýžová kořalka. Bez „eteru“, těkavé látky, by polovina tajenek zůstala nevyřešená. Česká křížovkářská škola je unikátní i svou vazbou na humoristické časopisy a soutěže o věcné ceny.

Zatímco v anglosaském světě dominuje snaha o jazykovou hravost a vtip v definicích, český luštitel oceňuje encyklopedickou přesnost. V posledních letech se však i u nás prosazují modernější formáty, jako jsou sudoku nebo kris-kros. Přesto klasická švédská křížovka, kde jsou legendy vepsané přímo do políček, zůstává neohroženou královnou. Její popularita neklesá ani dnes, kdy slaví své sto dvanácté výročí.

Digitální demence nehrozí

Mnozí předpovídali, že s nástupem internetu a chytrých telefonů papírové luštění zanikne. Opak je však pravdou. Aplikace a online verze sice existují, ale papír má své nezastupitelné kouzlo. Lékaři a psychologové se navíc shodují, že luštění je jedním z nejlepších způsobů, jak udržet mozek v kondici i ve vysokém věku. Pravidelný trénink paměti a slovní zásoby funguje jako prevence proti degenerativním onemocněním mozku.

Odborníci potvrzují, že nejde jen o znalosti, ale o samotný proces hledání řešení a zapojení logického myšlení. Lidský mozek miluje řád a dokončování úkolů. Vyplněná mřížka přináší okamžitý pocit uspokojení a kontroly, což je v chaotickém světě vzácná komodita. To potvrzuje i dlouholetý editor křížovek pro prestižní deník The New York Times Will Shortz, který fenomén popsal velmi trefně. „Lidé mají přirozenou touhu vyplňovat prázdná místa a vnášet řád do chaosu,“ řekl Will Shortz v rozhovoru pro CBS News. Právě tato touha drží tužku v ruce milionům lidí i více než sto let po prvním Wynnově pokusu.

Před 112 lety vznikla největší závislost lidstva. Za všechno může zoufalý editor a prázdné místo v novinách

S kým žije Jan Šťastný: Jeho první manželství skončilo fiaskem kvůli nevěře. Dnes září po boku nádherné ženy

Jak žije Leoš Mareš: Jeho luxusní penthouse je větší než domovy 4 průměrných českých rodin

Dejdar, Cibulka i Pazderková. Slavné osobnosti odhalily temná zákoutí svých duševních nemocí

Stojí před muzeem, aby na něj vrátili vlajku Ukrajiny. „Nic proti Česku,“ zdůrazňují

Když se počasí neříkalo, ale oblékalo: nezapomenutelný televizní bizár TV Nova