CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 17:30

Poprvé od začátku války: NATO použilo zbraně proti ruskému cíli

Techzpravy.cz

4 min

Sdílet

Incident přichází uprostřed neúspěšných pokusů USA vynutit si mírová jednání.

Poprvé od začátku války: NATO použilo zbraně proti ruskému cíli

Zdroj: Lepasik / Depositphotos

Incident přichází uprostřed neúspěšných pokusů USA vynutit si mírová jednání.

V posledních týdnech nabrala válka na Ukrajině znepokojivé obrátky díky vývoji, který nemá od ruské invaze v roce 2022 obdoby. Zbloudilé bojové drony se dostaly do zemí mimo konflikt, a dokonce dopadly na jejich území. To, co se stalo před několika hodinami, je však zcela jiné. Do boje právě vstoupilo Polsko (a NATO).

Polský zásah

Ano, Polsko poprvé sestřelilo ruské drony, které vstoupily do jeho vzdušného prostoru během masivního útoku na Ukrajinu, což Varšava označila za „bezprecedentní narušení“. Operace, provedená v časných ranních hodinách stíhačkami a systémy protivzdušné obrany Polska a dalších spojenců NATO (včetně nizozemských letounů F-35), představuje nejvážnější střet mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí od začátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022.

Premiér Donald Tusk potvrdil, že proti narušitelům byly použity zbraně, svolal mimořádné zasedání a uvedl, že je v neustálém kontaktu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil vpád za „jednoduše nepřijatelný“.

Mohlo by vás zajímat: Flightradar24: Od hobby na gauči k miliardovým obradům. A pořád nekončí

Kritická eskalace

Incident se odehrál na pozadí zvýšeného napětí, kdy vedle Běloruska začíná ruské vojenské cvičení Zapad a Washington je pod tlakem evropských hlavních měst, aby vůči Moskvě zaujal tvrdší postoj. Pětidenních válečných her se účastní ruské a běloruské ozbrojené síly a probíhají v těsné blízkosti polských hranic, což zvyšuje riziko incidentů.

Last night, Poland’s airspace was breached 19 times by drones manufactured in Russia. Our assessment is that they did not veer off course but were deliberately targeted.

Poland, EU and NATO will not be intimidated and we will continue to stand by the brave people of Ukraine.… pic.twitter.com/prAEqrIUKX

— Radosław Sikorski (@sikorskiradek) September 10, 2025

Polské ozbrojené síly potvrdily, že se do operace zapojilo několik vojenských letadel, přičemž radary a systémy protivzdušné obrany byly aktivovány na nejvyšším stupni pohotovosti. Některé z narušitelských dronů byly identifikovány a sestřeleny v regionech, jako je Podlaskie, Mazowieckie a Lublin, kde byly dokonce nalezeny jejich trosky, stejně jako ve městě Czosnówka.

Lety byly pozastaveny také na varšavském letišti Chopin a na třech dalších letištích, včetně letiště Rzeszów-Jasionka, které je klíčové kvůli blízkosti Ukrajiny.

Měnící se strategie Ruska

Rusko od léta zintenzivnilo používání bezpilotních letounů a raket, aby přetížilo obranu Ukrajiny a vyčerpalo její stíhačky. Jen o minulém víkendu vypustilo více než 800 dronů a tucet raket v rámci největšího náletu od roku 2022. Tato taktika rovněž znásobuje rizika pro sousedy Ukrajiny, jako je Polsko, které dosud trpělo zbloudilými raketami (jako byla ta, která v roce 2022 zabila dva zemědělc), ale nikdy přímo nezachytilo ruské letadlo za letu.

Polská reakce přichází v době politické nejistoty ve Washingtonu, kde se prezident Donald Trump snaží prosadit mírová jednání mezi Kyjevem a Moskvou, ale bez úspěchu. Absence okamžité reakce Bílého domu, Pentagonu a ministerstva zahraničí podtrhuje opatrnost USA vůči akci, která by mohla znamenat zlom v zapojení NATO. Varšava se navíc rozhodla zcela uzavřít své hranice s Běloruskem, čímž dále přitvrdila svůj postoj vůči východním sousedům.

Co se nyní změní

Skutečnost, že Polsko použilo kinetické prostředky k sestřelení ruských bezpilotních letounů ve svém vzdušném prostoru, překračuje operační hranici, jíž se Varšava dosud vyhýbala, a posunula se od tolerování náhodných zásahů nebo padajících trosek k uplatňování aktivní obrany.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Tím se nově definuje práh její reakce: od nynějška lze jakýkoli neidentifikovaný vpád s nepřátelským profilem považovat za bezprostřední hrozbu. Z hlediska odstrašení je to pro Moskvu signál, že „navigační chyby“, sondy nebo vedlejší nasycení již nebudou mít nulovou cenu. Z aliančního hlediska testuje integrovanou architekturu protivzdušné obrany NATO na východním křídle v reálných podmínkách.

Možná rizika a řešení

Použití polské palby proti ruským objektům zvyšuje potenciál třecích ploch na třech úrovních: taktické (více zásahů a vyšší pravděpodobnost fragmentace nad obydlenými oblastmi), operační (rozšířená pravidla nasazení a vyšší hustota leteckých hlídek) a strategické (ruská diplomatická nebo vojenská reakce, včetně propagandy a zrcadlových opatření v Kaliningradu a Bělorusku).

Souběh se cvičením Zapad navíc zvyšuje nebezpečí chybné interpretace: cvičné lety, vzdušné cíle nebo klamné cíle mohou být mylně považovány za skutečné hrozby. Zmírnění tohoto stavu vyžaduje pozitivní identifikační protokoly, jasné červené linie a aktivní dekonfliktní kanály, ideálně podpořené sdíleným včasným varováním a oznámeními před cvičením.

V této souvislosti je zásadní, aby NATO udržovalo jasnou a otevřenou komunikaci s Ruskem, aby se předešlo nedorozuměním, která by mohla konflikt eskalovat. Mezinárodní společenství pozorně sleduje vývoj těchto událostí, neboť by mohly mít významné důsledky pro stabilitu regionu a budoucnost vztahů mezi Ruskem a Západem.