Papež Lev XIV, první pontifik narozený v USA, ostře kritizoval technologické miliardáře a výslovně ukázal na šéfa společností Tesla, SpaceX a xAI.
Ve svém prvním rozhovoru od květnového zvolení papežem Leo XIV. vyjádřil znepokojení nad rostoucími rozdíly v platech mezi šéfy velkých firem a běžnými zaměstnanci. V této souvislosti vyzdvihl Elona Muska jako příklad bohatství, které podle něj podkopává „hodnotu lidského života, rodiny, hodnotu společnosti“.
S odkazem na možnost, že se Musk stane prvním trilionářem na světě, se papež zeptal: „Co to znamená a k čemu to všechno je?“. A dodal: „Pokud je to jediná věc, která má ještě hodnotu, pak máme vážný problém.“
Muskovo jmění, které pochází z jeho podílů ve společnostech Tesla, SpaceX, xAI a dalších, se v současnosti odhaduje na přibližně 367 miliard dolarů (7,7 bilionu korun), ačkoli ho nedávno překonal Larry Ellison, zakladatel společnosti Oracle. Zajímavé je, že papežova kritika přišla několik týdnů předtím, než Tesla představila nový plán, který by Muskovi mohl v příštím desetiletí vynést 1 bilion dolarů (21 bilionů korun).
Ekonomická nerovnost: Problém, který přesahuje Elona Muska
Přestože papež Lev Muska vyzdvihl, dal jasně najevo, že není jediným příkladem „prohlubující se propasti “ mezi příjmy pracující třídy a nejbohatšími. Podle papeže si před 60 lety mohli generální ředitelé vydělat čtyřikrát až šestkrát více než dělníci, v současnosti je to podle něj 600krát více.

Zdroj: Youtube.com
Papež, který před přesunem do Vatikánu strávil léta jako kněz v Peru, si posteskl, že tato situace způsobuje ztrátu „vyššího smyslu pro to, co znamená lidský život“.
Jeho komentáře přicházejí v době, kdy je nahromaděná moc a bohatství elity Silicon Valley předmětem intenzivní celosvětové debaty. Je to ostrá kritika, která nás vybízí k zamyšlení nad tím, jaký dopad může mít bezuzdné bohatství několika málo lidí na zbytek společnosti.
Koncentrace bohatství a její sociální dopad
Papež Lev XIV. není jediným vůdcem, který se vyslovil proti rostoucí ekonomické nerovnosti. Ekonomové a odborníci na sociální politiku již léta varují před nebezpečím koncentrace bohatství v rukou několika málo lidí. Podle zprávy organizace Oxfam vlastní 1 % nejbohatších lidí na světě více než dvakrát tolik majetku než 6,9 miliardy lidí. Tento rozdíl nejenže vytváří sociální napětí, ale může vést i k hospodářské a politické nestabilitě.
Koncentrace bohatství navíc může ovlivňovat politiku a rozhodování vlád. Milionáři mají prostředky k ovlivňování veřejné politiky prostřednictvím politických darů a lobbingu, což může vést k rozhodnutím, která zvýhodňují bohaté na úkor většiny.
Úloha technologií v nerovnosti
Technologie jsou motorem hospodářského růstu, ale přispívají také k nerovnosti. Automatizace a umělá inteligence nahrazují pracovní místa, která dříve vykonávali lidé, což může vést ke ztrátě pracovních míst a prohlubování rozdílů mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky. Kromě toho mají velké technologické společnosti, například ty, které vede Musk, značnou tržní sílu, což jim umožňuje ovlivňovat globální ekonomiky.

Zdroj: Youtube.com
Pro řešení těchto problémů je nezbytné, aby vlády a mezinárodní organizace spolupracovaly na vytváření politik, které podporují spravedlivější rozdělení bohatství. To by mohlo zahrnovat vyšší daně pro bohaté, spravedlivější politiku minimální mzdy a větší investice do vzdělávání a odborné přípravy, aby se pracovníci připravili na budoucí pracovní místa.
Kritika papeže Lva XIV. na adresu Elona Muska a dalších technologických miliardářů poukazuje na širší problém ekonomické nerovnosti, který ovlivňuje globální společnost. Je to výzva k akci, která by měla řešit ekonomické rozdíly a zajistit, aby z technologického pokroku měli prospěch všichni, nejen několik privilegovaných.