Mlčet není divné. Ve Finsku je to normální
Když ve Finsku jedete výtahem, nikdo si s vámi nezačne povídat o počasí. V autobuse? Klid. V kavárně? Občas slyšíte jen lžičky cinkající o hrnečky. Ale nehledejme za tím nezájem nebo stud. Ve Finsku je mlčení součástí kultury, stejně přirozená jako hluboké lesy nebo tisíce jezer. Americký lingvista Michael Berry, který finskou komunikaci dlouhodobě studuje, říká, že finské mlčení je spíš o respektu než o nesmělosti. „Fin ukazuje zájem tím, že poslouchá. Američan by se v tu chvíli ptal a přerušoval,“ vysvětluje Berry ve své knize.
Ticho jako forma respektu
V mnoha západních kulturách platí, že když se nemluví, je něco špatně. I v češtině například slova jako "stydlivý" nebo "tichý" nesou často negativní nádech, jako by šlo o člověka, který si neví rady nebo je příliš uzavřený. Jenže ve Finsku to tak vůbec není. Mlčet tam znamená, že si člověk váží chvíle, respektuje prostor druhého nebo jednoduše přemýšlí. Berry k tomu dodává: „Pozitivní a aktivní ticho je těžké vysvětlit cizincům. Fin může být velmi aktivní, i když nemluví, vnímá, naslouchá, a pak řekne něco, co skutečně dává smysl.“
Ticho má kořeny v přírodě
A není to náhoda. Finsko je země hlubokých lesů, tichých jezer a dlouhých zimních večerů. V těchto podmínkách nebylo potřeba mluvit pořád. Spíš naopak. Když žijete v malých komunitách, kde se každý zná, slova se volí pečlivě a často stačí jen pohled nebo gesto. Berry říká: „Je potřeba pochopit, že Finové se dokážou bavit, když je potřeba. Ale také vědí, že les je místem, kde se člověk ztiší. A stejně tak sauna, to je prostor, kde se nemluví, ale odpočívá.“
Jaké to má výhody
Komunikace je fajn. Ale pořád mluvit, to je únavné. A Finové to moc dobře vědí. Jejich přístup má několik výhod:
- Lepší koncentrace – Když nemáte potřebu neustále něco říkat, víc vnímáte.
- Hlubší vztahy – Vztahy se budují pomalu, ale pevně. Když se už mluví, mluví se o důležitých věcech.
- Respekt – Ticho dává prostor druhému. Není třeba přerušovat.
- Méně stresu – Žádná povinnost vyplňovat trapná ticha. Může to být osvobozující.
Proč je to pro cizince těžké
Kdo vyroste v kultuře, kde se neustále mluví, může mít pocit, že Fin mlčí, protože se mu nechce komunikovat. A tak vznikají nedorozumění. Michael Berry popisuje příklad, kdy Američan vezl Finku na výlet do hor. Celou cestu byla zticha, jen pozorovala krásu přírody. Američan si myslel, že se něco stalo. Ale Finka si to prostě jen tiše užívala.
Chystáte se do Finska nebo tam už žijete? Zkuste tohle:
- Přijměte ticho. Nemusíte nic říkat. To ticho mluví za vás.
- Buďte trpěliví. Finové se neotevřou hned. Ale když ano, stojí to za to.
- Nebojte se mlčet. Ve Finsku to nikoho nevyvede z míry.
- Zkuste pozorovat. Sledujte, jak Finové reagují. Třeba se naučíte číst mezi řádky.
Možná bychom se od Finů mohli něco naučit. V dnešní době, kdy jsme často zahlceni slovy, obrázky a zvuky, má ticho novou hodnotu. Nemusíme pořád mluvit, abychom byli slyšet. Nemusíme sdílet každou myšlenku, abychom byli chápáni. Finské ticho není prázdnota. Je to prostor. Pro sebe. Pro druhé. Pro skutečné sdílení, které jde hlouběji než slova.
Zdroje: Yle, Compas Psychology, Vocal media
Související články