Díky umělé inteligenci se ukázalo, že některé svitky od Mrtvého moře byly napsány dříve, než se dosud předpokládalo. Co to přinese biblistům?
Úlomků biblických textů máme dnes něco přes 1 000. Mnoho z nich jsou jen úlomky, které po desetiletí představovaly neřešitelnou hádanku. Nyní umělá inteligence určila stáří 100 úlomků svitků od Mrtvého moře o 50 až 150 let dříve, než se dosud předpokládalo, a pomohla je uspořádat na časové ose.
Nová aplikace využívá umělou inteligenci. Byla natrénována na několika svitcích z odlišných období, datovaných pomocí radiokarbonové metody. V článku publikovaném ve vědeckém časopise PLOS One tvůrci aplikace předpokládají, že kombinace tradiční paleografie (studium starověkých textů) a radiokarbonového datování by mohla pomoci uspořádat zbývající stovky zlomků svitků, což by vrhlo nové světlo na jedno z důležitých období židovství a křesťanství.
„Mnohé svitky jsou skutečně starší, než se dosud předpokládalo,“ uvádí Mladec Popović, ředitel Kumránského institutu na Univerzitě v Groningenu (Nizozemsko) a spoluautor výzkumu. Popović studuje takzvané kumránské svitky již desítky let, nejprve s pomocí paleografických nástrojů, nyní s pomocí umělé inteligence. Zdůrazňuje, že „výzkum neříká jednoduše, že všechny rukopisy jsou o 50 až 100 let starší“, podstatná je „schopnost datovat jednotlivé rukopisy, což umožňuje zachytit detaily a nuance“ historického vývoje.
Větší chronologická přesnost u jednotlivých svitků spíše než u celé sbírky „by mohla změnit například pohled moderních vědců na vývoj konkrétních myšlenek v daném období“. Dosud se mělo za to, že sbírka rukopisů vznikla v období let 250 př. n. l. až 60 n. l.
Umělý paleograf Aplikace byla natrénována tak, že jí byly předloženy kopie 25 rukopisů, které byly předtím datovány pomocí radiokarbonové metody. Rukopisy byly napsány na jehněčí kůži (ačkoli existuje i několik papyrů rostlinného původu) a z každého svitku bylo odebráno několik miligramů, aby je bylo možné datovat. Na tomto základě pak AI fungovala jako automatický paleograf, který analyzoval nikoli obsah, ale podobu textu, tahy nebo formu písmen, ať už byla napsána v aramejštině nebo hebrejštině. AI zařadila chronologicky správně 24 z 25 svitků.
Po proškolení aplikace analyzovala digitalizovanou kopii 135 z více než 1 000 svitků, které byly nalezeny v jeskyních u Mrtvého moře. Skupina odborníků-paleografů výsledky zkontrolovala a zjistila, že 79 % výsledků je vysoce pravděpodobných. Podle autorů výzkumu tak AI přináší do vysoce odborné a subjektivní disciplíny nový pohled a s ním i vyšší objektivitu.
Další výhodou metody je, že nepoškozuje svitky. „Nyní můžeme odhadnout datum vzniku rukopisů, aniž bychom museli stříhat nůžkami vzácný kus papyru nebo ovčí kůže pro chemické ošetření a fyzikální experiment, který tvoří radiokarbonové datování,“ poznamenává Lambert Schomaker, profesor na Bernoulliho institutu a spoluautor článku. AI pracuje s digitalizovanými kopiemi. „Rozpoznávání vzorů je naopak nedestruktivní; jednoduše používáme naskenované obrázky, není potřeba žádný papír a tedy se nezničí,“ doplňuje profesor Schomaker. Předností nové aplikace je, že je k dispozici i ostatním badatelům zabývajícím se datací svitků od Mrtvého moře.
Lahůdka pro biblisty Není to poprvé, co tato skupina výzkumníků použila AI ke studiu svitků z Kumránu. V roce 2021 publikovali práci o Velkém Izaiášově svitku, největším svitku o délce šest metrů, který obsahuje stejnojmennou biblickou knihu. V té době AI zjistila, že text byl napsán dvěma různými písaři.
Pokud jde o přínos nového postupu, Popović soudí, že je ještě příliš brzy jej hodnotit. „Jako test jsme tento nástroj aplikovali na 135 z více než 1 000 existujících rukopisů. Nemůžeme dát definitivní odpověď na to, zda a jak naše zjištění změní naše chápání tohoto období.“ Zkušený paleograf je však pře- svědčen, že kombinace umělé inteligence, radiokarbonového datování a tradiční odborné analýzy by mohla přispět k historicko-kritickému porozumění vzniku a šíření textů i k porozumění sociálnímu kontextu.
Autor: Miguel Angel Criado, El País, 06/2025 Přeložil: Josef Beránek