Achilles, krásná Helena a dřevěný kůň. Celé generace vyrůstaly na Homérově Iliadě a většina lidí dodnes věří, že trojská válka začala kvůli unesené královně. Jenže archeologové poslední století postupně zjišťují něco úplně jiného. Trója skutečně existovala, ale to, co se tam dělo, má s Homérem společného asi tolik jako realita s romantickým filmem. Pravé důvody války byly mnohem obyčejnější než božský hněv.
Zbytky Tróje objevené německým archeologem Schliemannem, zdroj: Shutterstock Schliemann: Amatér, který změnil archeologii Celé hledání skutečné Tróje začalo jedním posedlým Němcem. Heinrich Schliemann byl bohatý obchodník a byl doslova posedlý Homérovou Iliadou. V roce 1870 začal kopat na tureckém pahorku Hisarlik, protože tam podle něj musela být legendární Trója.
Schliemann neměl o archeologii ani páru, ale měl nadšení a spoustu peněz. Kopal a při tom zničil spoustu důležitých nálezů. Když našel zlaté šperky, okamžitě je prohlásil za poklad krále Priama a nechal svou ženu pózovat v zlaté korunce údajně od krásné Heleny.
Dnes víme, že Schliemann našel správné místo, ale úplně špatnou vrstvu. Jeho zlatý poklad byl o tisíc let starší než předpokládaná trojská válka. Navíc si část pokladů pravděpodobně sám poskládal z různých nálezů, aby to vypadalo efektněji.
Přesto dokázal něco zásadního – na Hisarliku skutečně stála antická Trója. Archeologové tam později našli pozůstatky devíti různých měst postavených jedno na druhém. Ta správná Trója je asi sedmá vrstva, kterou Schliemann při svém nadšení částečně zdemoloval.
Slavný Achilles se objevuje na množství památek napříč Řeckem. Tento bronzový reliéf pochází z Korfu. Zdroj: Shutterstock Skutečná Trója: Malé město s velkými ambicemi Moderní výzkumy ukázaly, že kolem roku 1200 před Kristem bylo město v sedmé vrstvě skutečně zničeno násilím. Archeologové našli spálené domy, rozbitou keramiku a hlavně šipky se špičkami zaraženými do zdí.
Jenže to město bylo docela malé – možná tři tisíce obyvatel. To rozhodně není ta obrovská metropole z Homéra s tisícovkou lodí a armádami statisíců válečníků. Skutečná Trója vypadala spíš jako větší opevněné město, které kontrolovalo důležitou obchodní cestu.
Co je zajímavé – obyvatelé se na útok připravovali. Ve sklepech domů našli archeologové obrovské zásoby obilí. To znamená, že lidé věděli o hrozícím obležení a dělali si zásoby na dlouhou obranu.
Našly se také stopy po rychlých opravách městských hradeb. Někdo očividně posílil obranu před útokem. Všechno tohle ukazuje na skutečnou válku, jen ne na ten epický souboj bohů a hrdinů z básní.
Pravé důvody války: Peníze, ne láska Zapomeňte na romantický příběh o krásné Heleně. Skutečné důvody války byly prozaičtější – šlo o kontrolu obchodu a peníze. Trója ležela na obchodní křižovatce.
Průliv Dardanely byl úzký a lodě musely čekat na příznivý vítr. Během čekání kotvily u Tróje a platily za vodu, jídlo a přístav. To byly obrovské příjmy pro město a jeho vládce.
Mykéňané chtěli tento výnosný byznys ovládnout. Válka nebyla o cti a zrazené lásce, ale o tom, kdo bude kontrolovat obchodní tepnu. To je mnohem reálnější důvod pro desetileté obležení než uražený manžel.
Hliněné tabulky z Mykén dokonce zmiňují problémy s dodávkami mědi a cínu potřebné pro výrobu bronzu. Tyto suroviny se vozily právě přes oblast kolem Tróje. Zablokování tohoto obchodu mohlo Mykény ekonomicky zruinovat.
Dřevěný kůň: Nejspíš jen pohádka Slavný trojský kůň je nejznámější část celé legendy, ale archeologové pro něj nenašli ani stopu důkazu. Žádná zmínka o obřím dřevěném koni se neobjevila v žádných soudobých záznamech.
Někteří historici věří, že dřevěný kůň byl jen metaforou. Pravou příčinou bylo spíše zemětřesení nebo válečná lest, kterou si později lidé vysvětlovali jinak.
Archeologové našli stopy velkého požáru, ale důkazy o slavném koni žádné. Spíš to vypadá, že útočníci město dobyli klasickým útokem po dlouhém obležení.
Jak se z reality stala legenda Homérova Iliada vznikla několik set let po údajné válce a po generace se předávala ústně mezi potulnými pěvci. Za ta staletí se obyčejné události proměnily v epický příběh plný bohů a nadpřirozených hrdinů.
Homér nepsal historickou kroniku, ale umělecké dílo, které mělo lidi bavit a poučit. Proto přidal zasahující bohy, nesmrtelné hrdiny a fantastické souboje. Skutečná válka byla pravděpodobně kratší, brutálnější a nudnější.
Básníci také do starých příběhů promítali reálie ze své doby. Zbraně a zbroje u Homéra odpovídají spíš 8. století před Kristem než době, kdy se válka údajně odehrála.
Přesto je možné, že v eposu zůstaly některé skutečné vzpomínky. Jména, základní děj nebo místa možná vycházejí ze skutečných událostí, které se pak obrostly legendami.
Trojská válka se stala, ale nebyla to pohádka o bohyních a hrdých recích. Byla to typická válka o obchod a moc. A možná právě proto je Homérova poetická verze dodnes slavnější než prozaická skutečnost.
Zdroje: Britannica , Wikipedia , National Geographic
Pravda24
Fajnstyl.cz|
Top-Fight.cz|
KINOTIP2.cz|
SportDeník|
SportWin|
Zdravestravovani.eu|
Náš REGION|
FAJNTIP.cz|
Techzpravy.cz|