Vznik vesnice se datuje do 13. století Historici se vždy snaží nalézt nejstarší písemnou zmínku o všech městech a vesnicích a jejich bádání je spíše detektivní. A zaměřili se také na Mušov. Nejstarší písemná zmínka o této vesnici, která je zřejmě ta úplně první, se datuje do roku 1276 .
Vesnici založili němečtí kolonizátoři ve 13. století . Toto místo bylo strategické, vedlo totiž z území dnešního Brna až do Vídně . V okolí se navíc nacházel most vedoucí přes řeku Dyje, která tehdy zaplavovala okolí, nikoli však místo umístění vesnice samotné.
Zkáza Mušova Původně byl Mušov samostatnou obcí , která rozhoduje sama za sebe. To skončilo roku 1976 , kdy se sídlo určující osud vesnice přesunulo do blízké vesnice Pasohlávky .
Hned na Nový rok roku 1980 bylo rozhodnuto, že vesnice musí být zničena , aby se uvolnilo místo pro novou výstavbu, která byla podle vysoce postavených lidí mnohem důležitější než samotná vesnice Mušov.
Místní si nepřáli, aby byla vesnice zničena, a aktivně proti tomu bojovali. Nicméně hlavy socialismu se rozhodly, že je zapotřebí provést výstavbu Nových Mlýnů , vodního díla. Jako kompenzaci obdrželi nabídku, která jim však původní domy, mnohdy postavené vlastními silami, nenahradila: Buď dostanou byt někde jinde, nebo si postaví vlastní dům v ulici v Pasohlávkách, která vznikla k tomuto účelu. Jen díky nesouhlasu památkářů se z celé vesnice uchoval alespoň kostel sv. Linharta . Ten můžeme zahlédnout dodnes, stojí na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže.
Vesnice měla i vlastní sochu , která symbolizovala sv. Jana Nepomuckého a stála před mostem ve vesnici. Byla ale přemístěna před hřbitov v obci Pavlov.
Naštěstí byly zachovány i další stavby, jako například vinné sklepy nedaleko Mušova či kaple svatého Ducha . Kaple má tu zajímavost, že náklady na její výstavbu uhradila rodina Rinderových . Pokud jste o nich nikdy neslyšeli, tak je to jedna ze dvou německých rodin, které dostaly výjimku a bylo jim umožněno v Mušově zůstat i přes jejich německý původ. Služby zde byly, ale postupně byly rušeny. Například budova pošty se poslední den prvního pololetí roku 1978 otevřela naposledy , poté byla zrušena.
Mušov v podstatě neexistuje od roku 1980 a zatopen byl v roce 1987, kdy ho zatopila voda z přilehlé nádrže .
Pozůstatky Mušova vystupují z „moravského moře“ – Nových Mlýnů | Zdroj: rkfotobjuty / Depositphotos Přes 1900 let utajované cenné tajemství Tato dávno zapomenutá vesnice nedala spát ani archeologům. V blízkosti Mušova proto začali provádět vykopávky a nalezli zde jednu zajímavou věc .
Vše začalo nalezením římského vojenského tábora, který měl zděné stavby lázní i velitelských budov . Kde se tady vzaly? Byly postaveny ve druhém století našeho letopočtu . Římské legie zde dohlížely na germánské kmeny, které prohrály bitvu s Římany . To se odehrávalo za vlády císaře Marka Aurelia . Započaly rozsáhlé archeologické nálezy a brzy byla nalezena královská hrobka germánského velmože. Tato hrobka obsahovala předměty, hlavně výbavu, které nasvědčovaly tomu, že působil jako silný spojenec Říma v období války. Tento objev mnohé měnil. Hlavně odhalil, že okruh římského působení v této oblasti byl mnohem rozsáhlejší, než se původně předpokládalo . Další objevy patřily k těm méně záživnějším z pohledu samotných archeologů, jednalo se hlavně o nově objevené slovanské pohřebiště a krátkodobé tábory Římanů. Nicméně se zde našly střípky historie, které vedly až do pravěku.
V roce 2020, v červnu, se slavnostně otevřelo centrum s expozicí , příhodně pojmenované Brána do Římské říše . Chcete-li se poučit, můžete po expozici navštívit i naučnou stezku, která vede na vrchol Hradiska, které se nachází nedaleko zaniklého Mušova. Není důvod se nepoučit, pokud patříte mezi nadšence historie naší republiky.
Zdroje článku: novinky.cz , branadorimskerise.cz , nespechej.cz