Když Linda odjela do Krakova na dobrovolnický pobyt, potkala Olega, který utekl před válkou z Charkova. Začali spolu pracovat v humanitárním centru, nejdřív si jen předávali krabice a krátké věty, brzy už i dlouhé večerní hovory. Přes rozdílné zázemí i jazykové přešlapy jim vztah držel. Po roce v Praze přišla žádost o ruku a s ní otázka, jak vypadá skutečná ukrajinská svatba.
Odpověď zní tak, že pořád ctí tradice a právě v tom je její síla. Zásnuby bývají formální. Ženich s doprovodem starších mužů zamíří za rodiči nevěsty, přinese láhev horilky a požádá o požehnání. V tu chvíli se objevuje rushnyk, vyšívaný pruh látky, který se v rodinách předává jako památka a ochrana.
Ukrajinská svatba je netypická Při obřadu se na něj pár postaví a pověst říká, že kdo vykročí první, ten bude v manželství tahat za delší konec. V praxi ženich obvykle nechá první krok nevěstě, protože respekt a galantnost jsou tu stejně důležité jako humor.
Ještě před samotným obřadem přijde na řadu vykoupení nevěsty. Ženich dorazí do domu a čeká ho série zkoušek. Družičky a příbuzní připraví hádanky, drobné úkoly nebo legrační fyzické výzvy. Když něco nejde, pomůže bankovka nebo symbolický dar.
Smích je povolen, koktejly trpělivosti a nadsázky také, protože právě tady se láme nervozita a zábava se rozjede naplno. Krátce poté následuje požehnání rodičů. Slova se většinou nepřednášejí jako oficiální proslovy, spíš jde o upřímná přání a popřání síly do společného života. Je to intimní chvíle a často se u ní tajně sahá po kapesníku.
Místo klasické svatby přišel šok. Ženich z Ukrajiny si musí nevěstu nejdřív vykoupit jako královnu.
Shutterstock
Na svatbě panují jasná pravidla Oblečení může být zcela tradiční i moderní. Nevěsta si někdy nechá uvázat věnec z květin zvaný vinok, jindy sáhne po bílých šatech od místního návrháře. Vyšívané košile mají na Ukrajině dlouhou historii a najdete je i na hostech. Barev se nebojte, bílé šaty ale patří jen nevěstě.
Samotný obřad probíhá často v kostele. Pár kráčí uličkou bok po boku a u oltáře si slibuje věrnost. Na hlavy si položí korunky jako symbol toho, že zakládají novou rodinu. Kněz novomanželům sváže ruce a třikrát je provede kolem oltáře. Prstýnky se nosí na pravé ruce, na to pamatujte při gratulacích. Tento detail může překvapit i zkušené svatební matadory.
Po obřadu přicházejí rodiče s chlebem a solí. Korovaj je bohatě zdobený svatební chléb, pečený obvykle o pár dní dříve a položený na rushnyku. Novomanželé si z něj ulomí kousek a ochutnají i špetku soli. Je to jednoduchý obraz toho, že v manželství budou sdílet radost i těžší chvilky. Tradiční chléb dnes často doplňuje moderní dort, nic si však nekonkuruje, všechno se sní.
Královská svatba po ukrajinsku: nevěsta se nevzdá bez vykoupení, ženich musí projít zkouškou.
Shutterstock
Rodina musí nevěstu přijmout za svou Následuje dojemná scéna se závojem. Manžel jej nevěstě sejme a jeho matka uváže mladé ženě šátek. Znamená to, že rodina přijímá novou členku. Oheň rodiny pak přechází zapálenými svíčkami na novomanžele a zůstává hořet po celý večer. Plamen má vydržet a ideálně se nezhasíná.
Hostina je festivalem chutí a hudby. Na stolech se objevují holubce, tedy zelná rolka plněná masem a rýží, a oblíbený boršč. Kapela vytáhne banduru a parket se rychle zaplní. Večer plyne, přípitky jsou časté a smích se nebojí být slyšet až na dvůr.
Ukrajinské rodiny drží při sobě. Tradiční role se s moderním životem mísí, proto je dobré přijít s respektem a otevřeností. Hosté udělají radost malým dárkem pro rodiče, připravenou hotovostí na drobné úkoly při vykupování nevěsty a chutí zůstat až do časných hodin. Bílé oblečení nechte doma a s prstýnky miřte na pravou ruku. S pár slovy ukrajinštiny navíc sklidíte úsměvy.