Meteorologové se šklebí, ale zářijové pranostiky vycházejí i po stoletích

4 min

Sdílet

Když v září zahájí mlha své rozjímání, první večery se stáčí do chladnějšího tónu. Tak nám lidové pranostiky připomínají rytmus přírody a moudrost předků. Tyto krátké verše, často rýmované, nebyly jen folklór, ale praktické vodítko pro zemědělce, vinaře i sedláky.

Meteorologové se šklebí, ale zářijové pranostiky vycházejí i po stoletích

Zdroj: muratart / Shutterstock

Podívejme se, které pranostiky pro měsíc září patří mezi nejznámější, jak vznikaly, co znamenají a zda mají v dnešní době smysl. Lidové pranostiky se rodily z potřeby lidu číst přírodu. Bez moderních snah člověka rozšifrovat taje předpovědi počasí, se naši předci, nezmanipulovaní globálním oteplováním, spoléhali na opakující se přírodní jevy.

Ranní rosa, chladné noci, migrace a chování zvířat, počasí v určité dny

Září bylo vždy měsícem sklizně ovoce, vína a dalších hospodářských plodin. Září bylo často rozhodujícím měsícem pro celé zimní období a některé pranostiky dokonce podle září odhadovaly počasí pro následující jaro. Případné chyby při odhadování počasí mohly znamenat pokles sklizně, problémy se skladováním a nedostatečnou přípravu na zimu.

Pranostiky se šířily ústně, postupně se zapisovaly do kronik a lidových kalendářů. Mnoho podob, rýmovaných veršů, zůstalo „živých“ i dnes a existuje řada webů, které je i dnes drží při životě.

Význam a hlavní motivy: co se skrývá za verši

První mráz a ochlazení: Pranostiky jako „Přijde Václav – kamna připrav“ nebo „Na svatého Václava mráz nastává“ upozorňují, že se blíží období, kdy už noc může být chladná nebo že je třeba přemýšlet o topení a zásobách. Dnes jde především o kotle, které by měly být připravené pro případ, že by se vám doma večer usadil na klíně domácí mazlíček a sveřepě se snažil dostat pod vaši televizní deku. Je to také varování, že pokojovým kytkám skončily venkovní prázdniny a musí se co nejdříve uklidit. Ani rajčata, která ještě dozrávají na záhonech, už venku dlouho nevydrží odolávat podzimnímu počasí a pokud se sklidí před prvními mrazy, mají ještě šanci při dobrém uskladnění dozrát.

Kvalita úrody a vína: „Září víno vaří…“ říká, že pokud září přinese příznivé počasí, víno dozraje. Pokud ne, hodí se připravit receptury nebo lisování podle možnosti. Navíc, deštivé září vínu neprospívá, ať už se chystáte lahodné kuličky zpracovat na alkoholický mok, nebo si jen chcete pochutnat na sladkých hroznech a udělat si sladkou šťávu, která může podřimovat v mrazáku a potěšit třeba v mrazivém lednu.

Deště, slota, bláto: Mnoho pranostik se týká srážek. Déšť je v každém ročním spojený s radostí, ale i starostí. Deštivé záři navíc předpovídalo spojitost s nadcházejícím jarem.

Mlhy, rosy, čisté noci: Jsou předzvěstí jasného nebe při západu slunce, což znamená větší noční vyzařování tepla a potenciál pro ranní mrazíky.

Pohyb zvířat / ptáků: Verše o husách na odletu nebo o jeleních říjích sloužily jako signál změn v přírodě. Nakonec, i dnes je jasné, že když se vlaštovky začnou radit na drátech o odletu do teplých krajin a na polích se začnou hromadit rodinné klany čápů, je pomalu čas ukončit koupací sezónu v zahradním bazénu a připravit ho na zimu. Koupání už bude jen pro otužilce. Pokud se chystáte o víkendu na sklizeň lahodných lískových oříšků a někdo vás předběhne, nemusí to být nutně soused. Někdo v přírodě si dělá zásoby na tuhou zimu.

Regionální varianty a rozdíly

Záleží na kraji. Například v oblastech s vinicemi (Jižní Morava) se pranostiky soustředily na víno a hrozny, v horských oblastech více na mráz a sníh či na pohyb zvěře. Některé verze rýmů se liší slovem či pořadím, ale základní obraz (chlad, déšť, úroda, přechod období) je sdílený.

Pranostiky vs. meteorologie: jak to sedí dnes

Vědecké studie uvádí, že některé pranostiky mají statistickou oporu. Například je známo, že pokud jsou v září čisté noci a jasné dny, první mráz skutečně přichází dřív. Také mlhy a rosy mají v svůj význam.

Některé pranostiky jsou příliš obecné, aby se z nich daly udělat spolehlivé předpovědi pro konkrétní lokalitu. Například „Divoké husy na odletu – konec i babímu létu,“ může fungovat v nížině, ale v horách je situace zcela odlišná.

Současní meteorologové sice tvrdí, že moderní technologie umožňují předpovídat počasí dopředu velmi dobře, ale kdo si někdy vzal vedle sebe tři webové stránky s touto tématikou, na vlastní oči viděl, že v předpovědi počasí, dokonce i v té krátkodobé, máme ještě co zlepšovat.

Pranostiky slouží spíše jako kulturní připomínka a folklór, než jako hlavní nástroj plánování pro sklizeň nebo přípravu na zimu, ale ani na moderní předpovědi se spolehnout nedá a pokud jde o dlouhodobou předpověď, meteorologické modely nejsou o moc spolehlivější, než staré pranostiky.

Mohlo by vás zajímat: Češi si zase vytáhnou deštníky. Nový týden přináší to, co nikdo nechce

Proč i dnes stojí za to pranostiky znát

Pranostiky jsou kulturním dědictvím. Jsou součástí naší lidové moudrosti, připomínají vazbu člověka k přírodě a ročním cyklům. Navíc, když lidé pozorně sledují ranní mlhy, změny teploty, chování ptáků, získávají lepší cit pro počasí a vztah k přírodě a k moudrosti našich předků.

Zábavné a lákavé poučení

Zářijové pranostiky jsou jako verše, které zpívají o přechodu mezi létem a podzimem, horkem a chladem, sklizní a přípravou na zimu. Nejsou to pevné zákony, ale střípky lidové zkušenosti, které v sobě nesou cosi jako moudrost předků a pozorování. Když se naučíte v nich číst, možná se poučíte a nezmrznou vám kytky za oknem. A když se v nich nevyznáte, určitě jsou lidovým folklorem, který pobaví.