Rakovina plic je každoročně diagnostikována přibližně 6600 lidem a patří jí smutné prvenství mezi všemi nádory vůbec. Pro úspěšnou léčbu je klíčové odhalit nemoc v počátcích, což se ne často daří. Pomoci by měl screeningový program zaměřený na současné či bývalé kuřáky mezi 55. a 74. rokem.
Příběh Lucie, kterou „jen“ bolelo břicho Když Lucii (38) začalo pár měsíců po porodu bolet břicho, vedly její kroky rovnou na gynekologii. Jenže tam lékař nic neobjevil, takže následovalo sonografické a pak i podrobnější chirurgické vyšetření, které odhalilo útvar na nadledvinách. Na CT pak bylo odhalen ještě útvar na plicích. Lékaři nakonec zjistili, že se u Lucie jedná o plicní rakovinu s metastázami. Doma měla pětiměsíční holčičku, když zahájila sérii chemoterapií s užíváním imunoterapeutických léků. Poslední CT z minulého měsíce ukázalo, že léčba zabrala a stav pacientky je stabilní. Lucie si užívá každý den a neřeší maličkosti. Případ Lucie jen dokazuje, jak je rakovina plic záludná a jak je důležitá prevence. I když zrovna v případě Lucie by k odhalení nemoci dříve nedošlo, protože na preventivní prohlídky chodí, nikdy nekouřila a do screeningového programu tedy nespadá. Pokud ale někdo možnost vyšetření má, měl by ji využít. Rakovina plic dlouho nebolí Rakovina plic je záludná v tom, že pacient nemusí mít dlouho žádné obtíže. Anebo jim nepřisuzuje větší význam. Přitom mezi první příznaky obvykle patří opakované infekce dýchacích cest, chronický kašel, dušnost či bolest na hrudi. Jak ale nemoc postupuje, objeví se i další příznaky jako je například vykašlávání krve či zabarveného hlenu. „Pokud se potvrdí nádor s takovými projevy, je většinou pokročilý a naděje na uzdravení je téměř nulová “, říká doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie LF UK a FN Plzeň. Screeningový program pro zachycení rakoviny plic Mnozí lidé neví, že od roku 2022 funguje screeningový program časného záchytu rakoviny plic. Netýká se všech lidí, ale pouze současných či bývalých kuřáků mezi 55. a 74. rokem, kterým jejich praktický lékař, popřípadě ambulantní pneumolog, doporučí vyšetření nízkodávkovou výpočetní tomografií (CT). Je-li podezření na nález karcinomu, je provedena biopsie a případně indikována onkologická léčba. Plicní lékaři se také snaží o to, aby měli všichni nemocní s rakovinou plic stejný přístup k léčbě ve všech částech republiky. Ve spolupráci s pacientskou organizací Hlas onkologických pacientů tak vznikla Cesta pacienta s karcinomem plic. Cesta pacienta s karcinomem plic Ta pomáhá nově diagnostikovaným lépe se zorientovat, na koho se při potížích obrátit a jaká vyšetření a kde absolvovat. „Když člověk onemocní, je obvykle v šoku a řadu informací vůbec nevnímá. Neví, kam má jít, co má dělat – v tom by měl tento návod pomoci. Víme o krajích, kde záchyt pacientů s rakovinou plic a jejich následné rychlé převzetí do specializovaného centra vázne. Abychom situaci zlepšili, objíždíme tyto kraje a domlouváme se se všemi zodpovědnými, jak zlepšení dosáhnout ,“ vysvětluje předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D. Připomíná, že na karcinom plic v tuzemsku ročně zemře téměř 5 400 lidí. Samotestování na rakovinu plic je budoucnost prevence Klíčové pro včasný záchyt onkologických onemocnění jsou pravidelné prohlídky u praktického lékaře. V rámci klinických studií se však již ověřují odběrové sady pro vyšetření vzduchu, který pacient vydechuje. Tyto sady zatím nejsou dostupné pro domácí použití, ale představují příslib neinvazivního a pohodlného testování a mohly by v budoucnu urychlit a zpřesnit diagnostiku již počínající rakoviny plic. „Vyvinuli jsme jednorázové odběrové sady na vydechovaný vzduch pro určení rakoviny plic. Je to fyzicky nenáročný způsob testování, dostupný i pro lidi s dechovým omezením, například astmatem. Vydechovaný vzduch s sebou nese vlhkost, která obsahuje molekuly zdravé tkáně dýchacího traktu, ale také molekuly začínajícího onkologického onemocnění ,“ vysvětluje v podcastu Mezi buňky Petr Džubák, vědec a pediatr působící v Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a FN Olomouc, kde se v rámci projektu Národního ústavu pro výzkum rakoviny věnuje onkologii a infekčním onemocněním. Hlavními výhodami této metody je její neinvazivnost a pohodlnost – ve srovnání s bronchoskopií je testování pomocí vydechovaného vzduchu zcela bezbolestné a pro pacienty mnohem příjemnější. Připravila: Zuzana Heralová