Rizika onemocnění angínou neboli akutním zánětem krčních mandlí (tonzilitidy) a jejich okolí jsme se bohužel nezbavili s odchodem zimy nebo nevlídného jarního počasí. Hrozí nám i teď v parném létě. Jen bývá často jiného původu, než její klasická příbuzná vyznačující se zarudlými mandlemi s typickým povlakem nebo čepy a známkami zánětu v krvi (CRP test). Nezpůsobují ji totiž bakterie z rodu streptokoků, nýbrž viry, kterým často vlastní vinou otvíráme bránu do našeho organismu.
Co zvyšuje riziko nákazy letní angínou?
Jsou to především velké a rychlé výkyvy teplot. Dobře k tomuto účelu poslouží časté přechody z rozpálené ulice do nadměrně vychlazeného interiéru či podchlazení organismu při koupání se ve studené vodě (nejste-li otužilec).
Stejně tak to ale může být jen zdánlivá banalita v podobě lokálního zchlazení sliznic pomocí ledově vychlazeného nápoje či velké porce zmrzliny. Kvůli prudkému ochlazení ve sliznicích dojde k dočasnému zúžení cév, sníží se se míra prokrvení, a tím i rychlost nástupu imunitní reakce v případě napadení mikroorganismy.
Další ránu podchlazeným sliznicím pak zasadíme příliš suchým vzduchem z klimatizace. Vyschnou a přestanou tvořit dostatek obraného hlenu.
Jak letní angíně předcházet?
Pokud to jen trochu jde, vyhýbejte se klimatizaci. A když už se bez ní neobejdete, používejte ji s rozumem. A to i v autě. „Klimatizaci nastavujte maximálně o 5 až 7 stupňů Celsia níže, než je venkovní teplota. Proud vzduchu nenechávejte směřovat dlouhodobě na tělesný povrch. Při delších cestách je možno nastavit i větší rozdíl, ale před plánovaným příjezdem do cíle postupně teplotu zvyšujte, aby nedošlo k teplotnímu šoku,“ doporučuje Státní zdravotní ústav.
Klimatizace trápí naše tělo nejen nadměrným chladem, ale také vysoušením vzduchu. V místnosti můžete použít zvlhčovač, který zabrání vysychání sliznic.
Nadměrnému vysychání sliznic zamezí i dostatečný příjem tekutin. Ale namísto těch ledově vychlazených si dopřejte raději vlažný čaj. Například mátový, protože tato bylinka nejen že má osvěžující chuť, ale také schopnost ochlazovat organismus. Je prokázané, že vlažný nápoj ve finále ochladí tělo lépe, než ten studený.
Sliznicím nesvědčí ani kouření, které je nejen dráždí, ale navíc poškozuje řasinky a snižuje tak jejich samočisticí schopnost. Negativně působí i pobyt v prašném prostředí či v příliš chlorovaném bazénu.
Prevencí je posilování imunitního systému zdravou stravou, dostatkem spánku, pohybem nebo otužováním.
Jak proti virové angíně bojovat?
Naštěstí není tak úporná, jako angína bakteriální. Pokud nedojde ke komplikacím nebo takzvané bakteriální superinfekci, ustoupí obtíže obvykle nejpozději do týdne. „Léčba podle příznaků (tzv. symptomatická léčba) obvykle obsahuje klidový režim, podávání tekutin, obkladů, léků proti horečce a bolestem (paracetamol, ibuprofen), léků působících lokálně (kloktadla), léků podporujících vykašlávání nebo tlumících kašel,“ radí Ministerstvo zdravotnictví s tím, že podání antibiotik v případě nákazy viry nepomůže.
„Návštěva lékaře má smysl obvykle nejdříve po 3 dnech trvání takových příznaků, případně při komplikacích. Odlišení od bakteriálního původu potvrdí nízká hladina CRP, obvykle pod 30 mg/l,“ popisují zdravotníci.
„Angínu, ať už virovou, nebo bakteriální, by lidé určitě neměli přecházet, a naopak se ji snažit co nejpoctivěji doléčit. Nedoléčená angína se nejen může vracet či přerůst v chronickou, ale též se k ní mohou přidružit další potíže, především hnisavé abscesy v hrdle či záněty dutin nebo uší,“ nabádá celostní lékař Bohumil Ždichynec.
Zdroj informací: Ministerstvo zdravotnictví – Národní zdravotnický informační portál, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze - Lékárna, Státní zdravotní ústav, MUDr. Bohumil Ždichynec
Související články