„Myšlenka vznikla na náplavce u Papírny před pěti lety, kde jsem během covidu jezdila s kočárkem. Byla jsem zároveň nově přestěhovaná do Plzně a nikoho jsem tu neznala. Chodila jsem kolem řeky, poslouchala podcasty a začala jsem utíkat zpátky do světa Harryho Pottera, kde jsem se cítila dobře a říkala si, že by to mohlo někomu udělat radost. Tak jsem začala dělat podcast, protože jsem nenašla důvod, proč ne. Neměla jsem s tím žádnou zkušenost a šla do toho po hlavě,“ prozrazuje úvodem Bára Loukotová.
Příprava na epizodu? Od čtyř do 80 hodin!
To byl konec ledna 2021. V únoru vydala první epizodu. Poznámky si stále píše ručně a od prvních několika stran se dostala až na dobrých třicet a více. Nová epizoda vychází každé pondělí a je zdarma. Další bonusový obsah je zpoplatněný na platformě HeroHero, kde má přes tři tisíce odběratelů. Letos získala také ocenění Podcast roku v kategorii Volný čas. Rozbor samotné knižní série doplňuje odkazy na reálný svět a historii.
„Kapitolové epizody trvaly třeba jen čtyři až pět hodin, protože tam si opravdu sednu, čtu a mám jasnou osu. Čtu a komentuji, co vidím. Ale když dělám bonusy, tak u nich je to kolikrát opravdu hodně práce. Jsou díly, kvůli kterým jsem musela přečíst desítky knih a diplomových prací. Třeba jenom epizoda o slovenském překladu pro mě znamená to, že si tu knihu musím přečíst znovu. Nesmím přeskakovat a musím to číst velmi pozorně, abych si všímala změn v překladu. Takže některé bonusy trvaly i 80 hodin. To je příprava, nahrávání bývá tak na hodinu a střih také tak. To už je ale jen zlomek,“ vypočítala.
Nezaměnitelné kouzlo českého překladu
„Myslím si, že pro nás je Harry Potter trochu jiný než pro Brity. Překlad tomu dal maličko jiné kouzlo. Je tam používána hodně zastaralá čeština, ale ona ani Rowlingová se nebrání zastaralým slovům. Přece jen ten český překlad je ale o generaci starší než originál, což k příběhu krásně sedí. V mnoha věcech nás ten překlad obohatil,“ myslí si Bára.
Ke knihám se pravidelně vracela a stále v nich nacházela něco nového. Další rozměr viděla s příchodem dcerky. „Je to pro mě velmi fascinující číst si to teď z pohledu dospěláka. Najednou tam vidím úplně jiné věci. Harry Potter ale není dětská knížka. Sama autorka říká, že je to kniha o dětském hrdinovi. Nikdy nebyla zamýšlena primárně pro děti. Příběh proto hezky stárne spolu se mnou. Mám pocit, že v něm nacházím stále nové a důležité věci i ve třiceti letech. Mám i posluchače seniory, kteří se k Harrymu Potterovi dostali až na stará kolena, a i ti v tom hledají to svoje. V českém překladu kdysi kniha vyšla s dovětkem, že je určena čtenářům od 9 do 99 let. To v originále mimochodem není,“ upozorňuje na zajímavý detail. A podobných specialit našla hned několik.
„V českých vydáních je toho spousta, třeba mapy jsou naprosto unikátní. Až do čtvrtého dílu byly v české verzi také ilustrace u hlaviček každé kapitoly. To je velmi neobvyklé. Sama autorka nechtěla, aby kniha byla ilustrovaná. Měla pocit, že na děti klademe příliš nízké nároky a že zvládnou přečíst delší knihu i bez obrázků. Stačí, když je příběh dostatečně dobrý. Takže je to takové české unikum,“ popsala nám.
I překladatel se někdy vtipně sekne
V rámci svého povídání pro podcast mnohdy rozebírá i jednotlivá slovíčka. Někdy jde třeba o původ rčení “Houby s octem“ a někdy upozorní na chybu v překladu. Jedna poměrně známá chybka se objevuje hned v prvním díle Harry Potter a Kámen mudrců, kde překladatel „lemon drop“ chybně přeložil jako „citronovou zmrzlinu“. Jde o oblíbenou sladkost ředitele školy čar a kouzel v Bradavicích. V ději knihy je konec října a profesor Brumbál odněkud místo bonbonů vytahuje zmrzlinu a během kapitoly sní hned tři. V pozdějších vydáních už se dropsy překládaly jako cukrátka.
„Jedna věc mi utkvěla v hlavě už jako dítěti, a to je pasáž, kde se Ron převléká do svého školního hábitu a je tam v českém překladu řečeno, že mu hábit sahá po trenýrky, protože ho zdědil po starším bratrovi. A já si jako už dítě říkala, že je to divný. V nových vydáních už je to opravené a sahá mu hábit po kotníky. V originále mu byl po tenisky, což je v angličtině trainers a pan překladatel to zaměnil za trenýrky a vůbec mu nebylo divný, že by ten kluk měl v prvním ročníku místo hábitu minišaty,“ řekla pobaveně.
„V knihách je Harry sarkastická mrcha.“
Knížky miluje, filmy už tolik ne. Scénáristé museli logicky některé věci značně osekat, ale kupodivu změnili také charaktery některých postav. „Za mě osobně tam nejvíc chybí humor. On tam je, ale je to přizpůsobené filmovému plátnu. Třeba Harry je v knížkách absolutní sarkastický ďábel. A ve filmu? Neznám nikoho, kdo má rád Harryho Pottera jen na základě filmů a byl by jeho nejoblíbenější postava. Ve filmu je Harry prostě jen hlavní postava a mně tam chybí důvody, proč jsme si ho my jako děti, co jsme to četly a vyrůstaly s ním, oblíbily. Harry je prostě sarkastická mrcha, a to, jak popisuje jednotlivé postavy a jak je komentuje je hrozně vtipný a ve filmu to chybí. Ve filmu jsou postavy černobílé. V knihách není černobílá ani jedna postava. Ani ten Voldermort. A to mi ve filmech zásadně chybí a doufám, že se jim to povede do seriálu propsat,“ věří Bára.
Byla bych ve Zmijozelu. Se Zmijozelem celý život indentifikuji. Vždycky si najdou cestičku a ať se děje cokoli, tak si vždy najdou způsob a nehledají výmluvy. Líbí se mi, že Zmijozel je kolej, co strašně drží u sebe. Jestliže si někde najdete lidi, kterým můžete věřit, tak jsou to pravděpodobně vaši spolužáci ze Zmijozelu.
Bára Loukotová, autorka podcastu Neplecha ukončena
V tvůrce seriálu má zatím důvěru. Líbí se jí hodně obsazení, i včetně kritizovaného Snapea, kterého má ztvárnit herec tmavé pleti. „Ze seriálu mám v tuto chvíli hrozně dobrý pocit, protože na mě vylézají různé fotky z natáčení. A musím říct, že mě přesvědčil okamžik, kdy jsem zjistila, že byl obsazený profesor historie kouzel Binns. O něm se vůbec nemluví, že v těch filmech chybí, ale já ho chci strašně vidět. Je to takový ten duch, který umřel a ani si toho nevšiml a učil dál,“ prozrazuje. Podle ní mají tvůrci seriálu dobrý důvod, proč bude jejich verze Snapea tolik odlišná.
„Ono je zásadní, že filmový Alan Rickman nehraje tu roli věrně. Hraje ji výborně, přesvědčivě a po svém. Jeho Snape je velmi jiný než ten knižní. Ve chvíli, kdy by měli herce, co vypadá podobně a hrál by to víc knižně, tak by se diváci nedokázali oprostit od srovnávání s filmovou verzí. To je jedna z variant, kterou jsem slyšela. Další je, že jde o marketingový tah. Ale to jsou jen domněnky. Můžu říct, že ten herec Paapa Essiedu je velmi kvalitní a já doufám, vzhledem k tomu dalšímu obsazení, které je moc pěkné, že ten důvod pro jeho obsazení tam je a že se to v seriálu ukáže,“ doplnila.
Neplecha už je opravdu ukončena
V době psaní tohoto článku zbývá posluchačům podcastu už jen jedna epizoda a epilog. „S Harry Potterem v této formě končím definitivně. Ale je pravda, že až vyjde seriál, tak se mu v nějaké formě budu chtít věnovat. Nechci se vracet k podcastům, ale líbilo by se mi to zpracovat nějakou formou videa,“ slibuje
Kam by měli vyrazit na výlet fanoušci Harryho Pottera? Kromě londýnských studií a nádraží King's Cross Bára doporučuje třeba Edinburgh, kde autorka tvořila. Skotsko ji velmi ovlivnilo a je to znát i z tamní atmosféry.
Bára se netají tím, že předtáčí hodně dopředu, a tak její cesta s Harry Potterem skončila už před půl rokem. Od té doby pracuje na novém projektu. „Bude to takový větší průřez a nechávám si otevřené nůžky, abych se mohla věnovat všemu, co mi zrovna přeletí přes nos. Bude tam trochu archeologie, etymologie a tak dál. Už mám předtočeno poměrně dost, asi 60 dílů, tak doufám, že to někdo bude poslouchat,“ dodala se svým typickým sarkasmem.
Připustila ale, že loučení s podcastem po pracovní stránce trochu oplakala. „Teď na besedách se loučím i s posluchači a zažívám to z té druhé strany a přichází mi strašná vlna pozitivní zpětné vazby. Loučení je tak spíše hezké,“ uzavírá naše povídání.
Techzpravy.cz|
Náš dům|
Náš REGION|
Epeníze|
FAJNTIP.cz|
KINOTIP2.cz|
VIP show|
Zprávy - Aktuálně.cz|
MotoGuru|
Světkreativity|
ReadZone|