Vrcholně barokní trojkřídlý objekt je z první poloviny 18. století. Podle památkářů je součástí unikátního jezuitského komplexu, centra barokního kulturního a společenského života města. Přes dvůr vede městská hradba a parkány. Podle starosty Rudolfa Salvetra (ODS). budou Klatovy do budoucna usilovat o to, aby byl celý jezuitský komplex zařazen mezi národní kulturní památky.
„Proběhla architektonická soutěž a vítězná firma připravuje podrobný projekt. Hotový by měl být za několik měsíců. Běží řada seminářů, jak se zastupiteli, kteří budou muset o tak zásadní investici rozhodnout, ale i s veřejností," uvedl starosta. Seminář je podle Salvetra poslední dům z památkové zóny, který potřebuje opravit.

Vítězný architektonický návrh, zdroj: A69 - architekti
Pokud vše půjde dobře, tak by jeho obnova podle Salvetra mohla začít za rok. „A vezmeme-li v úvahu, že se jezuitský komplex opravuje 30 let, tak když bychom dokázali seminář do čtyř pěti let dokončit, bylo by to bezvadné," řekl. Je opravený kostel, který je církve, rozsáhlá budova koleje včetně refektáře, kde dnes funguje hlavně knihovna, a slouží tedy jako v minulosti ke vzdělávání. Klatovy už do komplexu investovaly stovky milionů korun. O jeho obnově rozhodli zastupitelé v roce 1995.
„Investice do semináře bude v nižších stovkách milionů korun, zhruba 300 milionů. Rozhodně to nejsme schopni financovat z vlastních zdrojů, nechceme zastavit investice do silnic, škol a dalšího," podotkl starosta.
Multifunkční prostor i zázemí pro galerii
Podle místostarosty a krajského radního pro ekonomiku Pavla Stroleného (ANO) se původní seminář sv. Josefa adaptuje na multifunkční prostor Josefinum, který zahrne i revitalizaci nádvoří a okolí i parkování. „Architekti připravují vše, aby se dalo vypsat výběrové řízení na dodavatele. Byli bychom rádi, kdyby se už v roce 2026 začalo stavět. Ale nejdřív musíme vědět, jak se to bude financovat a kdo na to bude přispívat. Jednáme s ministerstvem kultury, shání se peníze z programu IROP a měl by se na tom podílet i Plzeňský kraj, protože to bude další atraktivita regionu," uvedl Strolený. Podle radního by třetinu objektu využila krajská Galerie Katovy / Klenová k výstavám.
„Teď v semináři nic není. Od doby, kdy ho předala armáda, tak tam chvilku v 90. letech byla sodovkárna a další neživotaschopné projekty, pak se to na chvíli předělalo na sociální byty, ale náklady na to, aby byly schopné provozu, byly šílené," doplnil Strolený.
Město se teď podle Salvetra připravuje na zahájení soutěže na dodavatele. Dělá hydrogeologické průzkumy a další věci, které jsou u památky potřeba, uvedl.
„Kdo to zaplatí?“
Uskupení Klatovy21 má ovšem o tomto záměru jisté pochybnosti. Není podle nich zcela zřejmé, co v objektu vlastně vůbec má být. V dokumentu, který si město nechalo zpracovat, se podle nich také mluví o odhadovaných nákladech na provoz. Dosahovat by měly minimálně na 11 milionů korun ročně.
„Největší nákladovou položkou budou personální náklady, naopak v kolonce příjmů by měly hrát prim příjmy z pronájmu. Jistě galerie asi nájem hradit bude, stejně jako restaurace či kavárna, nicméně očekávat více než čtyři miliony ročně z pronájmů prostor považujeme z výše zmíněných důvodů za velice odvážné. Každopádně provoz platformy bude i tak pochopitelně pasivní, z rozpočtu města by mělo jít ročně do provozu cca 5,7 milionu korun. Na základě našich odhadů a rešerše podobných objektů se podpora města může vyšplhat až na trojnásobek uvedených hodnot,“ upozorňují ve svém prohlášení.
Podle nich by se lidé měli ptát, zda by se vynaložené stovky milionů korun nedaly využít jinak – ať už na méně ambiciózní rekonstrukci Josefina nebo na zcela jiné projekty.