Na podzim se k naší hvězdě přiřítí návštěvník, jakého tu dlouho nikdo neviděl. Do naší sluneční soustavy míří kometa 3I/ATLAS, poutník z úplně cizí hvězdné soustavy. Vědci po celém světě už mají zamířené dalekohledy, protože v říjnu se dostane nejblíž ke Slunci a právě tehdy se zapíše mezi největší astronomické události letošního roku.
Návštěvník z cizího systému Objev komety oznámili astronomové 1. července 2025. Zachytil ji systém ATLAS v Chile a hned bylo jasné, že jde o něco výjimečného. Tohle těleso se nezrodilo ve stejné mlhovině jako naše planety. Je to poutník, který dorazil z nesmírných dálek. Jeho dráha má tvar hyperboly. V praxi to znamená, že se jen mihne kolem našeho Slunce a pak zmizí zpátky do hlubin vesmíru.
Označení 3I/ATLAS napovídá, že jde teprve o třetí mezihvězdný objekt, který se lidstvu podařilo zachytit. Před ním v roce 2017 okolo nás proletěl objekt 1I/ʻOumuamua a pak kometa 2I/Borisov v roce 2019. Teď máme před sebou šanci, která se nemusí opakovat celé desítky let.
NASA na svém oficiálním webu napsala: „Je to šance, jakou dostáváme jednou za generaci.“ Pro astronomy je to něco jako dar z vesmíru. Objeví se zčistajasna, krátce se ukáže a pak zase zmizí do prázdnoty.
Zásadní okamžiky průletu Kometa 3I/ATLAS se nejvíc přiblíží ke Slunci 29. října 2025 ve 13 hodin a 44 minut našeho času. V tu chvíli ji bude od hvězdy dělit asi 200 milionů kilometrů, tedy vzdálenost, kde běžně krouží Mars. Už o pár týdnů dřív, 3. října, proletí kolem samotného Marsu, a to necelých 30 milionů kilometrů daleko. Robotické sondy u rudé planety tak dostanou příležitost sledovat tento kosmický úkaz přímo z první řady.
Podle agentury AP se u komety začal tvořit ohon a roste mnohem rychleji, než astronomové čekali. „Teleskop odhaluje rostoucí ohon komety, která přilétá z jiné hvězdy,“ napsala AP News ve své zprávě. Do hry vstoupily i detailní rozbory zveřejněné v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society Letters. Ty ukazují, že 3I/ATLAS obsahuje méně uhlíkatých látek než běžné komety v naší soustavě, což vědcům napovídá, že vznikla v odlišném prostředí.
Pro pozemské diváky však přijde menší zklamání. V době, kdy se kometa koncem říj
Graf dráhy mezihvězdné komety 3I/ATLAS na pozadí hvězd od roku 2024 do 2026. Vytvořeno v Pythonu pomocí balíčků Starplot a Skyfield. Heliocentrické prvky dráhy pocházejí z databáze MPC. FOTO: Thunkii , CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons na nejvíc přiblíží ke Slunci, zmizí v jeho záři a nebude vidět. Podle NASA by se ale měla znovu objevit už na začátku prosince, tentokrát na ranní obloze. Nejblíž k Zemi se dostane 19. prosince a pořád půjde o bezpečnou vzdálenost. Bude asi 270 milionů kilometrů daleko.
Očekávání odborníků a budoucí výzkum Mezihvězdné komety se dají brát jako poslové z jiných koutů galaxie. V jejich ledu a prachu je ukrytá stopa prostředí, kde se kdysi dávno zrodily. U komety 3I/ATLAS mají vědci jedinečnou možnost zjistit, jak se liší stavební kameny v cizí soustavě od těch, ze kterých vznikla ta naše.
Někteří astronomové věří, že by se kometu mohlo podařit zachytit i kosmickým sondám. Přímou návštěvu čekat nemůžeme, protože je příliš daleko, ale teleskopy u Marsu nebo družice sledující Slunce mají ideální podmínky. NASA i Evropská kosmická agentura už kvůli tomu vyhradily čas na svých observatořích.
Kometa 3I/ATLAS se tak stává hlavním hrdinou letošního astronomického podzimu. Na obloze sice asi nepředvede ohnivou podívanou, kterou by obdivovaly davy, ale pro vědce představuje neocenitelnou možnost nahlédnout do úplně jiného koutu naší galaxie.
Zdroje: autor, NASA , Reuters , AP News , MNRAS Letters