Jedno tělo, dvě tváře. Za příběhem ďábelského dvojčete se skrývá pravda, která je děsivější než horor

Sdílet

Příběh „Muže se dvěma tvářemi“ pochází z knihy lékařských zvláštností. A ta to nejspíš opsala ze zcela fiktivního novinového článku.

Zdroj: Zdroj fotografie: Public Domain

Dne 8. prosince roku 1895 otiskl Boston Sunday Post článek nazvaný „Zázraky moderní vědy“. Prezentoval zprávy tzv. Královské vědecké společnosti, které popisovaly existenci „lidských zrůd“. Katalog sestavený údajně britskými vědci zahrnoval mořskou pannu, děsivého lidského kraba a nešťastného Edwarda Mordrakea, muže se dvěma tvářemi. Podle zprávy mělo jít o mladého, inteligentního a pohledného anglického šlechtice.

Hlas, který ho dovedl až k sebevraždě

Krom toho, že měl být nadaným hudebníkem, trpěl také hroznou kletbou. Kromě své normální a hezké tváře měl vzadu na hlavě druhou, mnohem děsivější. Říkalo se o ní, že je „líbezná jako sen a ošklivá jako ďábel“. Zvláštní obličej měl také vlastní, zhoubnou inteligenci, a kdykoli Mordrake plakal, on se křenil. Edward byl pod vlivem svého „dvojčete“, které ho drželo stále vzhůru a v noci mu šeptalo „pekelné věci“.

Mladý šlechtic nakonec zešílel a ve věku pouhých 23 let si vzal život. V dopise na rozloučenou přikázal, aby druhá tvář byla po jeho smrti zničena, „aby nemusel v hrobě poslouchat to děsivé šeptání“. Příběh muže se dvěma tvářemi se po Americe šířil jako požár a veřejnost si o muži žádala více detailů. Dokonce i lékaři přijali příběh bez nejmenší špetky pochybností. V roce 1896 se dokonce ocitl ve sbírce podivných lékařských případů.

Když je novinář také básník a fantasta

Američtí lékaři George M. Gaulf a Walter L. Pyle ho zahrnuli do knihy Anomalies and Curiosities of Medicine. Ač úspěšní lékaři, minimálně v jednom případě byli dosti naivní. Příběh Edwarda Mordrakea byl totiž kompletně smyšlený. Jak pečlivě vypátral Alex Boese z blogu Museum hoaxů, autor původního novinového článku, Charles Lotin Hildreth, byl básník a také autor vědecko-fantastických příběhů. A jeho článek šel přesně tímto směrem.

Samozřejmě to, že někdo píše fikci, neznamená, že všechna jeho díla musí být zcela fiktivní. Existuje ovšem mnoho náznaků, že právě Edwardův příběh je vymyšlený. Článek zaprvé zmiňuje Královskou vědeckou společnost coby zdroj mnoha bizarních lékařských případů. Problém je, že taková organizace v 19. století vůbec neexistovala. Existovala sice Londýnská královská společnost, staletí známá vědecká organizace, ne však nic tohoto jména.

Noviny v jiné roli a další adaptace

Krom toho byl článek nejspíš první zmínkou o tomto případu v jakékoli literatuře nebo lékařských záznamech. Databáze královské společnosti se dá najít online a nic takového v ní není. „Po pečlivém studiu jsem došel k závěru, že článek byl čistá fikce.“ Nakonec se však nejednalo nutně o nezodpovědnou novinařinu. Byl to jednoduše příběh napsaný tak přesvědčivě, že přitáhl i pozornost několika lékařů. A pozornost veřejnosti si udržel po staletí.

Noviny v 19. století neměly moderní standardy. Ačkoli šlo stále o hlavní zdroj informací a zábavy, byly také plné fiktivních příběhů vydávaných za čistou skutečnost. Případ Edwarda a druhé tváře byl několikrát adaptován a stal se jedním z modelů pro více osob v jedné. Jedním z takových případů je televizní seriál American Horror Story. Díl mění základy této legendy, ovšem inkarnace Mordrakea je hnána k vraždě i sebevraždě.